Všichni chceme zpět do ráje, přitom bychom tam nevydrželi, říká psychiatr Radkin Honzák
„Psychoterapie mě naučila od samého začátku, že budu rád, když alespoň zkusím záhyby vaší myšlenkové cesty sledovat. Ale ne že se do toho můžu kompletně vcucnout a že vám budu mluvit do toho, kudy máte jít. I když si myslím, že to dobře vím, protože jsem expert,“ vysvětluje svůj přístup k pacientům moderátorce Barboře Tachecí v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus psychiatr, publicista a zastánce psychosomatického přístupu Radkin Honzák.
„To je vada medicíny, že vychovává mediky jako experty a oni si potom myslí: máš angínu, budeš brát pět dní penicilin a bude všechno v naprosté pohodě. Ale tak to nefunguje,“ doplnil Honzák.
„Myslím si, že nikdy nevíte, jak na pacienta, protože práce s někým, ještě navíc je to vědecky dokázané, znamená se elektricky naladit na stejnou vlnu. V tomhle řemesle navíc nesmíte nikoho cpát dopředu cestami vytyčenými učebnicemi a kantory. Lékaři mají tendenci zopakovat takový učebnicový příběh, ačkoli člověku třeba vůbec nepřísluší,“ dodává.
Stabilita nevede ke spokojenosti
„Všichni máme asi představu ztraceného ráje, kam bychom se rádi vrátili. Je vize, jak by věci měly jít, přičemž lidé absolutně zapomínají na to, že by v tom nevydrželi. Co by tam tak celou dobu ty andělské chóry měly hrát. Člověk není nastavený na to, aby hledal přesnou a rytmickou rovnováhu mezi klidem a podrážděním. Spějeme daleko víc k podráždění, protože se tam cítíme daleko víc při silách, cítíme lepší kontrolu a lepší pohotovost. Když se budete týden flákat, jak o tom lidé pořád sní, začnete se nudit. Navíc lidé mají všeho dost, nebylo tu nikdy tak ekonomicky dobře jako dnes. Zajímavé je, že to přitom nevede ke spokojenosti,“ hovoří o lidské mentalitě odborník.
Famílie, co se nehodlá smířit
„Má maminka dostala metál za odboj. Byli jsme taková famílie, která se nehodlala smířit s tím, k čemu nás doba tlačila. Je to zajímavý život. A když si mě v roce 1978 podávali fízlové, nebylo to nic příjemného, ale nedostal jsem se za mez, kde by byl můj postoj kriminalizovaný,“ hovoří o svém životě Radkin Honzák a pokračuje: „Když si mě v Bartolomějské podávali, tak jsem se nesmál. Měl jsem strach.“ Celý rozhovor s Radkinem Honzákem najdete tady.
Radkin Honzák
Český psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog Radkin Honzák se narodil 30. března 1939 v Praze. Promoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Nejprve působil jako sekundární lékař v psychiatrické léčebně v Kosmonosech, v roce 1966 začal pracovat v Ústavu pro výzkum výživy. V současnosti působí jako ambulantní lékař v centrech IKEM a REMEDIS, jako sekundární lékař v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích a jako asistent na Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na na psychoterapii a je zastáncem psychosomatického přístupu. Pravidelně se na svém blogu vyjadřuje k současnému dění a jako autor je podepsán pod několika populárně-naučnými knihami o psychologii. V roce 2014 vyšla kniha rozhovorů Renaty Červenkové s Radkinem Honzákem s názvem Všichni žijem´ v blázinci: současnost očima psychiatra. Pedagogicky působí na 1. lékařské fakultě a Fakultě sociálních věd UK. Pozornost upíná k lidem a svému psovi Bobině.
