Z peněz na léčbu se mají dorovnávat rozpočty komerčních pojišťoven. ‚Bez dozoru,‘ obává se Bláha
Z peněz, které lidé pošlou zdravotním pojišťovnám na léčení, by se nově mohly dorovnávat ztráty komerčních pojišťoven. Počítá s tím novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která právě leží ve Sněmovně. Podle kritiků, mezi které patří třeba někteří členové správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), ale nepůjde toky peněz uhlídat.
Dceřiné společnosti veřejných zdravotních pojišťoven fungují jako běžné komerční pojišťovny, které nabízejí pojištění auta, dovolené nebo profesní odpovědnosti. Jako příklad lze uvést akciovou společnost Pojišťovna VZP, která spadá pod Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.
Doposud platilo, že si takové komerční pojišťovny musely vystačit s penězi, které si samy vydělají podnikatelskou činností. To chce změnit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.
VZP vrací miliardu za doplatky za léky, o čtvrtinu více, než loni. Lidé dostanou peníze do konce března
Číst článek
Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka by návrh měl vyrovnat hrací pole. „Umožní to, aby veřejné zdravotní pojišťovny, které vlastní privátní zdravotní pojišťovnu, mohly v případě nutnosti použít prostředky k navýšení základního jmění takové pojišťovny. Tedy aby ji dokázaly stabilizovat jako každý jiný vlastník,“ vysvětluje ředitel VZP Zdeněk Kabátek
Míní totiž, že dnes jsou tyto dceřiné firmy na trhu znevýhodněné. „Ve chvíli, kdy se trh chová negativně, mají privátní pojišťovny možnost, aby její vlastníci navýšili základní jmění a tím dosáhli parametrů požadovaných Českou národní bankou,“ říká Kabátek. To veřejné pojišťovny zatím nemohly.
Podle jednoho z předkladatelů novely – lidovce Toma Philippa, který je zároveň předsedou správní rady VZP – se budou moct peníze použít třeba na zajištění investic. Jiným členům rady se ale změna nelíbí, nad penězi podle nich nebude dostatečná kontrola.
„O tom, jakým způsobem hospodaří dceřiné společnosti, nemají jednotliví členové kontrolních orgánů a správních rad přehled,“ zdůvodňuje Michal Bláha, kterého na post nominovali Piráti.
I když se prý snažil informace několikrát jako radní získat, nikdy se mu to nepovedlo. Navíc upozorňuje, že dceřiné společnosti zdravotních pojišťoven nejsou povinné zveřejňovat smlouvy v registru smluv. Pokud chtějí mít přístup i k veřejným penězům, měla by se podle něj tato povinnost zavést. Přísný dozor si přeje také auditorka a bývalá místopředsedkyně představenstva Pojišťovny VZP Halina Trsková.
Jen provozní fond
Komerční Pojišťovna VZP se nevyjádřila. Podle mluvčího Vlastimila Sršně jí nepřísluší komentovat legislativní proces. Ředitel VZP pak namítl, že komerční pojišťovna zveřejňovat smlouvy v registru nemůže. „Ve chvíli, kdy by byly povinny zveřejňovat smlouvy v registru, by ostatní získali konkurenční výhodu, protože by viděli do smluv svých konkurentů a mohli toho zneužívat,“ argumentuje Kabátek.
Co všechno policie odhalila ke korupci v Motole? Předražování zakázek a praní peněz přes Afriku
Číst článek
Doplnil, že zase tak velké peníze do komerčních dcer nepotečou. Novela má totiž dovolit, aby se jim převáděly jen peníze z provozního fondu. A ten tvoří necelá tři procenta peněz zdravotních pojišťoven. U VZP je to aktuálně kolem 9 miliard korun.
Jenže právník České lékařské komory Miloš Máca říká, že i to se může změnit: „Výše provozního fondu není stanovena zákonem, ale pouze v prováděcí vyhlášce.“ Ta se podle něj dá změnit ze dne na den.
Ačkoliv se jedná o penězích z provozního fondu, i ty se mohou v případě potřeby použít na úhradu zdravotní péče. „Pokud dokážeme uspořit na provozu pojišťovny, tak prostředky můžeme mezi fondy převést a vytvořit další zdroj pro financování zdravotních služeb, to je bezesporu pravda,“ přiznává ředitel Kabátek.
Novelu teď projednávají poslanci. Jsou zhruba v polovině procesu, který má před sebou ve sněmovně.