Ve zdravotnictví máme mezery u prevence, doléčení a rehabilitace, popisuje gerontoložka
S lékařskou péčí v Česku je spokojeno 65 procent lidí, vyplývá z nejnovějšího výzkumu, který hodnotil zdravotnickou péči v České republice. „V posledních desetiletích dochází k přechodu od paternalistického přístupu. Lidé chtějí být více autonomní, chtějí o sobě rozhodovat sami, a to v otázkách závažného onemocnění, životního stylu i prevence,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce gerontoložka Iva Holmerová.
Na konci ledna zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění výsledky průzkumu, který se zabýval názory občanů na zdravotní péči v ČR. Sběr dat probíhal během podzimu 2024. Celkově podle něj převládá spokojenost s lékařkou péčí, kterou uvedlo 65 procent respondentů.
Host: Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra. Moderuje: Zita Senková
„Ve skutečnosti je možná spokojenost ještě vyšší, než ukazuje průzkum. Český skepticismus a české skuhrání často také hrají roli,“ říká Iva Holmerová. „Pro mě je to dobrá zpráva, že i přesto výzkum přináší zprávu o spokojenosti.“
Rozhodování o léčbě
Výzkum také ukázal, že 83 procent respondentů sdílí názor, že by se pacient měl podílet na rozhodování o léčbě své nemoci. „To je nepochybně pravda,“ říká gerontoložka.
„V posledních desetiletích dochází k přechodu od paternalistického přístupu. Lidé chtějí být více autonomní, chtějí o sobě rozhodovat sami, a to v otázkách závažného onemocnění, životního stylu i prevence.“
„Autonomie člověka v péči o sebe sama je nesmírně důležitá,“ dodává.
Otázka zdravého dožití
„Gerontologové se zabývají mimo jiné tzv. zdravým dožitím. Poukazujeme na to, že česká populace žije dlouho, ale zdravé dožití není až tak skvělé,“ vysvětluje Holmerová.
„Vždy poukazuji na dva faktory, které jsou podle mého názoru důležité pro celkový zdravotní stav české populace, který v mnoha aspektech není až tak skvělý. Na jedné straně je to prevence a na druhé straně doléčení a rehabilitace.“
„V těchto oblastech máme v rámci našeho zdravotnictví rezervy, které kdybychom nějakým způsobem zvládli, tak bychom v oblasti zdraví dosáhli daleko lepších výsledků,“ myslí si.
Samostatnost a aktivita
Jako základ vidí Iva Holmerová aktivní geriatrickou péči. „Často přijímáme pacienty, o kterých nám původní pracoviště říká, že je jejich zdravotní stav velmi špatný. Díky lékařské péči, aktivnímu přístupu, rehabilitaci, hydrataci, výživě a komunikaci často dosáhneme toho, že se jejich zdravotní stav ke konci života ještě zlepší.“
3:03
Do domova pro seniory na dobu určitou. Krátkodobé pobyty v zařízení mohou pomoci pečujícím rodinám
Číst článek
Svoji roli podle gerontoložky také hraje důstojné prostředí, převlékaní z nočních košil do civilního oblečení a celková podpora pacientů k aktivitě.
„Česká populace stárne, za několik desetiletí bude každý desátý člověk starší 80 let. Proto je nesmírně důležité, abychom využili potenciál člověka, aby žil, pokud možno, samostatně.“
Důležitost zdravotních sester
Na konci ledna proběhla konference s názvem Bez sester to nejde, kde Marie Zvoníčková z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy otevřela téma poklesu prestiže vyučujících v oboru ošetřovatelství.
„Bez sester to opravdu nejde,“ zdůrazňuje Holmerová. „Naše společnost by si měla uvědomit, že ošetřovatelství je samostatný obor,“ dodává. „Sestry jsou často kompetentní, mají schopnosti a znalosti, ale v legislativě nejsou zakotvené jejich pravomoci, se kterými souvisí i větší zodpovědnost.“
„Ve Velké Británii nebo ve Skandinávii jsou sestry autonomními vedoucími odborných týmů a starají se o to, aby lidé setrvali co nejdéle v domácí péči, ale také aby byly uspokojené jejich zdravotní a další potřeby. To je nesmírně důležité.“
„Proto bychom měli i u nás sestry adekvátně vychovávat. A k tomu samozřejmě potřebujeme ty pedagogy,“ dodává Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra.
