Záchranářský vrtulník vzlétne v Ostravě asi dvakrát denně. Životy v něm zachraňují noční brýle i jeřáb
Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura tentokrát přesunuli mikrofony Magazínu Experiment na základnu letecké záchranné služby v Ostravě-Zábřehu. Navazují tak na téma nejnovější podcastové série Urgent, která přibližuje provoz největšího urgentního příjmu v Česku v pražské FN Motol.
Ostravská základna se nachází hned vedle nákupního centra a kromě vrtulníku tu mají záchranáři k dispozici ještě tři velké sanitky a vozidlo s lékařem.
„Na základně je umístěno i vybavení pro hasičský záchranný sbor,“ dodává David Holeš, náměstek ředitele pro zdravotní péči Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje.
„Průměrně máme kolem 650 zásahů za rok, to vychází asi dvakrát denně. Jsou dny, kdy se opravdu letí třeba pětkrát šestkrát. A jsou naopak dny, kdy je špatné počasí nebo není potřeba zásah vrtulníku. Některé dny se vůbec neletí třeba dva tři dny po sobě,“ přibližuje David Holeš, který u zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje pracuje přes 20 let.
Za tu dobu se léčebné postupy v urgentní medicíně výrazně změnily k lepšímu, a to i díky nejmodernějšímu zdravotnickému vybavení, které mají záchranáři dnes běžně k dispozici.
Palubní jeřáb v akci
„Vybavení vrtulníku je dané vyhláškou, stejně jako vybavení vozidel rychlé záchranné služby, kde je na palubě lékař. Kromě toho máme možnost vozit ve vrtulníku ještě plnou krev, protože vrtulník oproti standardním pozemním posádkám zasahuje převážně u nejtěžších úrazů,“ nastiňuje David Holeš.
Sanitky na frontu nejezdí a zuby jsou důležitější než vlasy, říká velitelka lékárny bojující na Ukrajině
Číst článek
„Jsou zde možnosti speciální přístrojové a sledovací techniky, ale ty se moc neliší od pozemních posádek. A kromě toho je na palubě vrtulníku standardně umístěno ještě vybavení, které umožňuje spustit lékaře na místo zásahu, pokud vrtulník zasahuje v nepřístupném terénu.“
V takových situacích zdravotnický záchranář spustí lékaře ve speciálním lezeckém postroji pomocí palubního jeřábu na místo zásahu, případně naopak vyzvedne pacienta nahoru na palubu vrtulníku. „Zdravotnický záchranář je vlastně technickým členem posádky, který pomáhá pilotovi,“ dodává David Holeš.
Souhra obou je naprosto klíčová také při nočních zásazích, které v Ostravě provádějí od roku 2017. Pilot i zdravotnický záchranář jsou při něm vybaveni brýlemi pro noční vidění.
Krev na palubě
Pacientům v nejvážnějším stavu mohou lékaři na palubě vrtulníku poskytnout pomoc také díky zásobám krve, které mají k dispozici přímo na místě. Jako první v Česku uvedli tento nápad do praxe zdravotníci na letecké záchrance v Hradci Králové v červnu 2018.
Šéf vodních záchranářů: I zkušení vodáci tonou. Řeky se zvýšenými hladinami nesou obrovské riziko
Číst článek
Nejprve vozili na palubě krevní přípravky a o dva roky později pak celý projekt s názvem Rapid vylepšili a začali ve vrtulníku vozit plnohodnotnou krev. Jako druzí v Česku se od léta 2022 do projektu zapojili doktoři ze Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje.
Systém je v Ostravě nastaven obdobně jako v Hradci Králové. „Krev je umístěna ve vrtulníku 24 hodin v kuse, nicméně potom se musí vrátit do fakultní nemocnice, kde se zase dává do lednice a kontroluje se, jestli nedošlo k jejímu znehodnocení nebo poškození,“ popisuje David Holeš.
„Ale za ty dva roky, co ji používáme, jsme nikdy žádnou krev nemuseli vyhazovat,“ dodává s tím, že krev za tu dobu použili u 27 zásahů. Převážná většina z nich jsou úrazy při dopravních nehodách, případně pády z výšky, těžké pracovní úrazy s amputacemi končetin anebo i násilné činy při bodnutí do oblasti hrudníku.
Transfuze znamená čas na přežití
„Je to opravdu věc, která se nepoužívá každý den, vychází to zhruba tak na dvě aplikace za jeden měsíc. Kritéria, pro které pacienty je krev určena, jsou velmi přísná, protože je to velmi vzácná tekutina, kterou se nesmí plýtvat,“ zdůrazňuje záchranář.
„Ale jsme velmi rádi, že můžeme pacientům, u kterých se nedá krvácení v terénu zastavit, nabídnout díky transfuzi čas, aby přežili transport do nemocnice k definitivnímu ošetření.“
V současnosti mají krev na palubě vrtulníku pravidelně připravenou čtyři základny. Kromě Ostravy-Zábřehu a Hradce Králové také Olomouc a Plzeň.
