Zázraky medicíny: o lidských životech můžou rozhodovat first respondeři. Aktivuje je aplikace
Při srdeční zástavě rozhoduje o přežití každá vteřina. V dalším díle projektu Zázraky medicíny zamíříme do Královéhradeckého kraje. Tamní záchranáři jako první v Česku začali používat speciální mobilní aplikaci. Ke zraněnému dokáže přivolat registrovaného člověka s kurzem první pomoci. Takzvaní first respondeři můžou zkrátit čas od srdeční zástavy k začátku oživování až o několik minut.
Srdeční zástavu musí operátoři na tísňové lince 155 nejen v Královéhradeckém kraji poznat během několika desítek vteřin.
Zázraky medicíny: O lidských životech můžou rozhodovat first respondeři. Aktivuje je aplikace. Téma pro Martina Pařízka a Ondřeje Vaňuru
„Srdeční zástava je pro záchrannou službu událost té nejvyšší priority. Snažíme se dostat na místo jakoukoli posádku co nejrychleji,“ říká mi lékař Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje a zároveň předseda České resuscitační rady Anatolij Truhlář.
Často jde do akce také vrtulník. „V řadě případů může být na místě rychleji a je schopen, pokud obnovíme krevní oběh, transportovat pacienta přímo do fakultní nemocnice, kde je 24 hodin denně dostupné celé spektrum vyšetřovacích a léčebných metod,“ pokračuje Truhlář.
Najednou jsem byl v nemocnici
Vrtulník vzlétl i letos v květnu do Úpice na Trutnovsku, kde měl sedmdesátiletý Miloslav Košťál - bez předchozích problémů - srdeční zástavu, když šel do obchodu. A jak sám říká: „Najednou jsem se objevil v Hradci v nemocnici“.
Měl štěstí v neštěstí, protože díky včasné první pomoci je dnes téměř bez následků. „Po týdnu jsem nechtěl věřit tomu, že se vůbec něco stalo. Dali mi tady toho budíka a za tři dny mě pustili domů. Říkali, že to bylo tak za vteřinu dvanáct,“ svěřuje se.
Královéhradečtí záchranáři využívají mobilní aplikaci, díky které může k pacientům přivolat i first respondery. Kromě hasičů nebo policistů to můžou být i laici, kteří na záchrance absolvovali kurz první pomoci.
Systém funguje necelý rok a aktuálně je na seznamu first responderů okolo čtyř set lidí. Mezi nimi i Lukáš Králík, který pomáhal právě panu Košťálovi.
„Zazvonila mi aplikace, má dost výrazný alarm. A vzhledem k tomu, že to bylo tady pod kopcem, tak jsem jen oznámil ženě, že hlídá děti a já vyrážím. Pan Košťál byl v bezvědomí, byl u něj zaměstnanec obchodního domu, který se snažil o resuscitaci. Policisté přinesli automatický defibrilační přístroj. A my jsme udrželi stav pacienta v dobré kondici, vlastně jsme smazali příjezdový čas záchranky,“ popisuje Lukáš Králík.
A to je největší přínos first responderů. I kdyby totiž záchranáři dělali, co mohli, nikdy nebudou u pacienta okamžitě. Při srdeční zástavě jde přitom podle Truhláře opravdu o každou vteřinu.
„Většina srdečních zástav je způsobena srdeční arytmií a přežití závisí na době do defibrilačního výboje. Je zjištěno, že s každou minutou prodlení do tohoto výboje klesá šance na přežití přibližně o deset procent. My máme v průměru dojezdové časy v kraji přibližně devět minut, z toho vychází, že kdyby těm lidem nikdo nepomáhal, tak po našem příjezdu zachráníme méně než deset procent pacientů,“ říká lékař.
O pět a půl minuty dříve
Hradecká záchranka se inspirovala například ve Švýcarsku nebo v Izraeli. Systém má význam hlavně v hůře dostupných oblastech.
„Už z těch prvních statistických dat nám vyplývá, že tam ti lidé jsou v průměru o pět a půl minuty dříve než naše posádka a pro přežití to má obrovský efekt. V našem kraji přežije srdeční zástavu asi třináct procent pacientů, postupně se setkáváme s čím dál mladšími lidmi. Na druhou stranu tím, jak je náš systém rychlejší, jsme schopni obnovit krevní oběh velice rychle a pacienti se i na místě probudí k plnému vědomí. To jsme před několika lety prakticky nevídali,“ říká Truhlář.
Jen v Královéhradeckém kraji řeší záchranáři každoročně v průměru zhruba 430 srdečních zástav.
