Černým kašlem se letos nakazilo rekordních 36 tisíc lidí. Jedním z důvodů je současná vakcína
Lidé už ho měli za vymýcený, jenomže nezmizel. Černý kašel letos udeřil nebývalou silou – od ledna do prosince se jím nakazilo přes 36 tisíc lidí a dvanáct z nich zemřelo. To jsou nejhorší čísla za posledních šedesát let. Podle místopředsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly souvisí s touto statistikou zejména současná vakcína. Jaké jsou nejohroženější skupiny? A jak to vypadalo s dalšími infekcemi?
Současná vakcína je méně účinná. Až do roku 2007 se používala jiná látka, která byla připravená z celých bakterií a fungovala téměř stoprocentně. Měla ale řadu nežádoucích reakcí, proto ji nahradila nová a šetrnější varianta.
Maralí kořen či bazalka posvátná. Některé rostliny snižují stres i brání hnisání plic, popisuje botanik
Číst článek
„Je zřejmé, že to opravdu má souvislost s vakcinací, protože nejpostiženější skupinou byla skupina adolescentů a to je skupina, která nebyla už očkována ani jednou dávkou celobuněčné imunity,“ říká místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Od náctiletých se pak choroba začala šířit dál do jiných věkových skupin.
V uplynulých deseti letech se počty nemocných pohybovaly jen kolem pěti stovek ročně. Letos se podle Státního zdravotního ústavu černým kašlem nakazilo přes 36 tisíc lidí. Necelá tisícovka nakažených pak skončila v nemocnici.
Vůbec nejvíc s chorobou bojovaly děti do jednoho roku, o které se často museli postarat lékaři na jednotkách intenzivní péče. Podle statistik se tam dostala skoro polovina všech nakažených novorozenců a kojenců. Další zranitelnou skupinou byli senioři.
Podle Romana Prymuly se letos černý kašel rozmáhal všude. „To není problematika jenom České republiky, ale v podstatě celé Evropy. To znamená, ty epidemie tady putovaly v různých evropských zemích,“ konstatuje. Česko na tom ale podle něj bylo ve srovnání s řadou zemí hůř.
Jak se bránit?
Hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny Petr Smejkal nabádá k častějšímu přeočkování. Pokud je současná vakcína slabá, měli si ji lidé nechat obnovit každých 12 až 15 let.
Čím dříve se nemoc odhalí, tím lépe. Prevence je nejdůležitější, říká vyznamenaná zakladatelka Loona
Číst článek
„Je potřeba se přeočkovat v dospělosti. Pokud chodíte každých 10 až 15 let na přeočkování proti tetanu, tak tu tetanovku můžete dostat ve formě trojvakcíny. V té vakcíně jsou černý kašel, tetanus a záškrt,“ sděluje Smejkal.
Myslet by na to podle něj měli hlavně zdravotníci, senioři a lidé, kteří pracují s dětmi. Smejkal očkování doporučuje i těhotným ženám. Vakcínu by si měly nechat vpíchnout ve třetím trimestru těhotenství. Tím totiž předají dítěti přes placentu protilátky, takže bude hned po narození chráněné.
S tímto tvrzením souhlasí i Roman Prymula. „Je snaha vyvinout vakcínu, která by byla použitelná krátkodobě vždy na následující sezónu, která by se nemusela aplikovat do svalů, ale v podstatě by byla ve spreji,“ dodává. Nejdál jsou podle něj s vývojem ve Velké Británii. Látka by tak mohla být dostupná do dvou let.
V minulosti mělo Česko problém i se spalničkami a příušnicemi. Podle obou epidemiologů se letos ale nic dramatického nedělo. Případů spalniček lékaři napočítali něco málo přes třicet, příušnice potrápily zhruba 660 lidí. I tady ale Prymula se Smejkalem nabádají k očkování, protože v jiných evropských zemích se ohniska těchto nemocí objevovala, například v Rumunsku.