Jako laik slyším, že v nové verzi je méně bicích nástrojů, je pomalejší, střídají se v ní ženské a mužské sborové hlasy a na konci je přidaná fujara se zvony. Jak zní nová verze vám?
Každá hymna se odvíjí od lidové písně Kopala studénku, pozerala do něj. Ta byla přetextována v roce 1844 Jankem Matůškou a od roku 1920 byla její první sloka státní slovenskou hymnou a v roce 1993 se k tomu přidala i druhá sloka. Samozřejmě je ta hymna ale o něco pomalejší.

Takto vypadal i pokus o změnu české hymny. To znamená, že tam jsou trochu zdůrazněny a zahuštěny střední orchestrální hlasy. A to, co se nad nimi vznáší v alikvotech, lehce požírá melodii. To je první věc. Melodie má zase odezvu v base.

V původní verzi byl více slyšet kráčející bas v osminách a bylo to rytmičtější. Myslím, že se ale v principu moc nemění. Akorát na konci je takové velké ritardando, tedy zpomalení. Tam zazní v několika taktech fujara a možná zvony, ale ty jsou víceméně orchestrální.  A změna je v tom, že ten poslední akord není v G-moll, ale ústí do G-dur. To znamená asi, aby symbolizovala více naděje, oproti textu i původní hymně.

Původní verze slovenské hymny. 

To by bylo hudební hodnocení. O staré verzi řekl Oskar Rozsa, že je „vozembouchdechovka“, která odráží nyní jiný dobový kontext. Působí na vás nová verze jako odraz současnosti?
Nevím, jestli je to odraz současné doby. Běžně se cesta vyvíjí tak, jak se vyvíjela například polská hymna nebo jakákoliv jiná vyvinutá z lidové písně.

Myslím, že je to takové plnější a hymnovější v tom smyslu, co si představíme pod pojmem hymna, ale myslím, že se zase tolik nestalo. Pokud to někomu vadí, tak bych to přirovnal k tomu, když se někde instaluje nový pomník. Neříkám, že všechny pomníky jsou zázraky, ale lidé si na ně zvykají. A někdo si zvykne dřív a někdo později nebo také vůbec.

Státní hymna má být určitě emoční záležitostí a vyvolávat hrdost, možná i dojetí. Jsou v téhle verzi použité prostředky, které mají emoce vyvolávat?
V orchestru je to monumentálnější, čili je to více hymna. Pokud to porovnáme s československou hymnou, která byla ze začátku tklivá a pak najednou prudké shrnutí, což si myslím, že tato dvojice byla velmi šťastná.

Nyní je to ale samostatný útvar, který má 420 taktů, což není moc a v rychlém tempu se přelétne jakoby nic. Například maďarská hymna má několik minut. Čili to trochu vypadá, že něco proběhlo a ani jsme si toho nevšimli. A toto je cesta, aby působila kompaktněji.

Je běžné, že se jiné státní hymny vyvíjejí a jejich forma podléhá dobovému kontextu, nebo by mělo jít o monolit, o kotvící prvek?
Monolitní linka tam určitě je, protože by si to lidé měli zazpívat a to se myslím nemění. Vezměte si například hymnu Spojených států. Během inaugurace Joea Bidena ji tam zpívala Lady Gaga v jiné úpravě a transkripci a nebrali to tak úkorně.

Důležité je, aby to působilo co nejlépe, to je vše. A nyní je otázka, jestli lépe působí současná, nebo minulá úprava, vše má svůj vývoj. A když se to nemění formálně ani melodicky, tak si myslím, že je to jenom kosmetická úprava.

Věra Štechrová, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít