Podle mluvčího Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Jense Laerkea se situace nezlepšila ani poté, co Izrael uvolnil před zhruba dvěma týdny svou blokádu.
Dav Palestinců v úterý prorazil plot u nového humanitárního centra v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda tvrdí, že vypálila varovné výstřely, aby zjednala pořádek.
Hlad v Gaze. Jídlo je dražší a je ho málo. Izrael sice zmírnil blokádu, ale jen minimálně. Co bude dál? A vážně chce Netanjahu ovládnout celé Pásmo Gazy?
Izrael od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouho tvrdil, že v oblasti je potravin dostatek z období před vyhlášením blokády.
Organizace chce humanitární pomoc distribuovat v takzvaných bezpečných distribučních místech. Na rozdíl od Izraele nově vzniklá organizace tvrdí, že je nutné zřídit je i na severu.
V současnosti čelí nejvyššímu, takzvaně katastrofálnímu, stupni akutního nedostatku potravin dvanáct procent obyvatelstva, uvádí agentura AFP s odvoláním na zprávu Výboru pro kontrolu hladomoru.
Kvůli akutnímu nedostatku financí se pozastavuje program zaměřený na pomoc 650 000 podvyživeným ženám a dětem v Etiopii. Riziko ztráty humanitární pomoci ohrožuje i další miliony potřebných.
Osmadevadesátiletá Poldina Semančinová a její dcera jsou dodnes v kontaktu s příbuznými v okupované částí Ukrajiny – za nejhorší, co člověka může potkat, považuje právě válku a hlad.
Kvůli nejistotě a nedostatečnému přístupu humanitárních organizací v Pásmu Gazy podle Tedrose mohou fungovat pouze dvě stabilizační centra pro pacienty s těžkou podvýživou.
Při pokračování války v Gaze hrozí vypuknutí hladomoru, varují experti z organizací FAO a WFP. Jiní odborníci tvrdí, že hladomor už nastal. K jeho oficiálnímu vyhlášení ale chybí dostatečné údaje.
Podle humanitárních organizací se do Gazy nyní dostává zhruba jen pětina potravin, které by tamní civilisté potřebovali. Pomoc se tam vozí přes přechod Rafáh z Egypta a Kerem Šalom z Izraele.
„Zatímco na jihu a v centrální části můžeme s jistotou říct, že hladomor je velkým rizikem, ale není přítomen, na severu hrozí a asi se vyskytuje v některých oblastech,“ řekl americký představitel.
Zvláštní zpravodajka v úterý Radě OSN pro lidská práva předloží zprávu o situaci v Pásmu Gazy. Podle ní existují důvody se domnívat, že na Palestincích v Pásmu Gazy „byly spáchány činy genocidy“.
Jak složité bylo se do Gazy dostat, co místním chybí nejvíce, jestli v zemi hrozí hladomor a jak to vypadá v Rafáhu řekl farmaceut Stanislav Havlíček, který se vrátil z mise Lékařů bez hranic.
„Situace je opravdu katastrofální. Je velmi složité vůbec popsat to obrovské zoufalství, v jakém se civilisté v Pásmu Gazy nacházejí,“ uvedla manažerka komunikace Charity České republiky Pipková.
Haiti čelí humanitární katastrofě, země je na pokraji naprostého rozvratu. Z věznice v hlavním městě uprchlo několik tisíc vězňů, aby se připojili k válce gangů, které ovládají velké části území.
Izraelská armáda dokončila vyšetřování incidentu v Gaze, při kterém bylo hlášeno 115 mrtvých Palestinců. Vojáci podle ní nestříleli na samotný humanitární konvoj, jak tvrdí radikální hnutí Hamás
Zjistili, že medvědi v létě používali dvě hlavní strategie. Někteří stále jen odpočívali, aby šetřili co nejvíce energie. Většina se snažila plavat, aby nalezli potravu. Obě strategie ale selhaly.
S Milošem Vystrčilem (ODS) a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) v krytu během zřejmě největšího dronového útoku od začátku války natáčel zpravodaj Martin Dorazín.
Holodomor, jak se ukrajinsky říká katastrofickému hladu v letech 1931 až 1932 na území dnešní Ukrajiny, vyvolalo především zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům.
Jediný příjezdový koridor do oblasti je už několik měsíců zablokovaný, což má zničující následky pro tamní obyvatele, kterým dochází zásoby. Podle zpráv karabašských Arménů je situace katastrofální.
Krach smlouvy, která umožňovala vývoz 33 milionů tun ukrajinského obilí, se dotkne především ukrajinských vývozců. Z dohody ale těžilo i Turecko, Čína nebo Světový potravinový fond.
KLDR nikdy nebyla schopna vyprodukovat dostatek potravin pro svých 26 milionů obyvatel. Když v lednu 2020 zpřísnila kontrolu hranic, zastavil se dovoz obilí, strojů a hnojiv z Číny.
„Kamarádka z Ukrajiny mi vyprávěla, že s rodiči chodila od vesnice k vesnici a vyměňovali si mrtvoly. Nikdo nechtěl sníst svého příbuzného nebo souseda,“ popisuje Božena Ivanová pro Paměť národa.
V českém překladu vychází Ukrajinské a ruské sešity. Život a smrt pod sovětskou vládou. Přeložil je Nikola Repin: „Kniha přináší zkušenost ukrajinského hladomoru. Násilí je pojítkem Ruska.“