Kvůli nejistotě a nedostatečnému přístupu humanitárních organizací v Pásmu Gazy podle Tedrose mohou fungovat pouze dvě stabilizační centra pro pacienty s těžkou podvýživou.
Při pokračování války v Gaze hrozí vypuknutí hladomoru, varují experti z organizací FAO a WFP. Jiní odborníci tvrdí, že hladomor už nastal. K jeho oficiálnímu vyhlášení ale chybí dostatečné údaje.
Podle humanitárních organizací se do Gazy nyní dostává zhruba jen pětina potravin, které by tamní civilisté potřebovali. Pomoc se tam vozí přes přechod Rafáh z Egypta a Kerem Šalom z Izraele.
„Zatímco na jihu a v centrální části můžeme s jistotou říct, že hladomor je velkým rizikem, ale není přítomen, na severu hrozí a asi se vyskytuje v některých oblastech,“ řekl americký představitel.
Zvláštní zpravodajka v úterý Radě OSN pro lidská práva předloží zprávu o situaci v Pásmu Gazy. Podle ní existují důvody se domnívat, že na Palestincích v Pásmu Gazy „byly spáchány činy genocidy“.
Jak složité bylo se do Gazy dostat, co místním chybí nejvíce, jestli v zemi hrozí hladomor a jak to vypadá v Rafáhu řekl farmaceut Stanislav Havlíček, který se vrátil z mise Lékařů bez hranic.
„Situace je opravdu katastrofální. Je velmi složité vůbec popsat to obrovské zoufalství, v jakém se civilisté v Pásmu Gazy nacházejí,“ uvedla manažerka komunikace Charity České republiky Pipková.
Haiti čelí humanitární katastrofě, země je na pokraji naprostého rozvratu. Z věznice v hlavním městě uprchlo několik tisíc vězňů, aby se připojili k válce gangů, které ovládají velké části území.
Izraelská armáda dokončila vyšetřování incidentu v Gaze, při kterém bylo hlášeno 115 mrtvých Palestinců. Vojáci podle ní nestříleli na samotný humanitární konvoj, jak tvrdí radikální hnutí Hamás
Zjistili, že medvědi v létě používali dvě hlavní strategie. Někteří stále jen odpočívali, aby šetřili co nejvíce energie. Většina se snažila plavat, aby nalezli potravu. Obě strategie ale selhaly.
S Milošem Vystrčilem (ODS) a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) v krytu během zřejmě největšího dronového útoku od začátku války natáčel zpravodaj Martin Dorazín.
Holodomor, jak se ukrajinsky říká katastrofickému hladu v letech 1931 až 1932 na území dnešní Ukrajiny, vyvolalo především zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům.
Náhorní Karabach||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
Jediný příjezdový koridor do oblasti je už několik měsíců zablokovaný, což má zničující následky pro tamní obyvatele, kterým dochází zásoby. Podle zpráv karabašských Arménů je situace katastrofální.
Kyjev/Moskva/Káhira||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
Krach smlouvy, která umožňovala vývoz 33 milionů tun ukrajinského obilí, se dotkne především ukrajinských vývozců. Z dohody ale těžilo i Turecko, Čína nebo Světový potravinový fond.
KLDR nikdy nebyla schopna vyprodukovat dostatek potravin pro svých 26 milionů obyvatel. Když v lednu 2020 zpřísnila kontrolu hranic, zastavil se dovoz obilí, strojů a hnojiv z Číny.
48:14
Praha||Mikuláš Kroupa, Iva Marková|Historie|PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
„Kamarádka z Ukrajiny mi vyprávěla, že s rodiči chodila od vesnice k vesnici a vyměňovali si mrtvoly. Nikdo nechtěl sníst svého příbuzného nebo souseda,“ popisuje Božena Ivanová pro Paměť národa.
V českém překladu vychází Ukrajinské a ruské sešity. Život a smrt pod sovětskou vládou. Přeložil je Nikola Repin: „Kniha přináší zkušenost ukrajinského hladomoru. Násilí je pojítkem Ruska.“
Téma Povolžského hladomoru bývá v ruské literatuře do značné míry opomíjeno, přitom jde o jeden z největších hladomorů v novodobé historii. Nejznámější román, který o něm pojednává, je z roku 1927.
Hladomor byl podle Senátu uměle a záměrně vyvolán „zrůdným totalitním režimem“, aby vedení Sovětského svazu zlomilo odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptalo jeho národní sebevědomí.
Při hladomoru - na Ukrajině známém jako holodomor - zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 až šest milionů Ukrajinců.
Turecko v létě dohody společně s OSN pomohlo dojednat a nyní se podílí na zajištění bezpečné plavby lodí převážejících přes Černé moře zemědělskou produkci.
Firmy vydělávají hlavně kvůli rostoucí poptávce zaviněnou válkou na Ukrajině. Odborníci se shodují, že by se jejich zisky měly vrátit lidem například skrze mimořádnou daň.
Nový výzkum, který vyšel v prestižním časopisu Nature popisuje jaký by byl dopad jaderné války na světovou produkci potravin. Oproti podobným výzkumům ovšem přichází článek s výrazně horší předpovědí.
