Abolice se ke stíhaným vojákům ještě nedostala. Pavel měl obžalobu v ruce, proces se stále může konat
Až příští týden se s konečnou platností rozhodne, že se trestní stíhání čtyř příslušníků speciálních sil kvůli smrti afghánského zajatce zastavuje. Můžou však trvat na tom, aby soud případ projednal. V takovém případě by jim ale trest nehrozil. Prezident Petr Pavel rozhodl o abolici uplynulé pondělí, ve středu ji podepsal premiér Petr Fiala (ODS). Vojákům původně hrozilo až doživotní vězení.
Kancelář prezidenta republiky informovala veřejnost o abolici pro rotmistra Karla M., nadporučíka Václava Č., nadrotmistra Štefana T. a nadrotmistra Františka K. ze 601. skupiny speciálních sil ve středu ve 14.04. Příslušný Krajský soud v Brně se ale se závěrem hlavy státu oficiálně seznámil později.
Elitní vojáci obžalovaní kvůli smrti zajatce před soud nepůjdou. Pavel stopnul trestní stíhání
Číst článek
„Rozhodnutí prezidenta republiky o zastavení trestního stíhání byla doručeno do datové schránky soudu v 16.06,“ sdělila iROZHLAS.cz mluvčí instance Klára Belkovová. A k vojákům se ještě nedostalo. Originál abolice v listinné podobě prezidentská kancelář soudu teprve pošle poštou, instance je pak protokolárně předá obviněným.
Abolici pro vojáky prezident Pavel odůvodnil stručně. Poukázal na mimořádné podmínky válečné situace či že vyšetřování trvalo téměř sedm let. Mluvčí soudu potvrdila, že Pavel měl při rozhodování klíčový dokument k dispozici. „Kancelář prezidenta republiky si v této trestní věci vyžádala opis obžaloby,“ popsala.
Soud? Vojáci nic neriskují
Na tahu je nyní brněnský soudce Dušan Beránek. Právě jeho senátu na stůl přistála obžaloba, kterou státní zastupitelství podalo 16. dubna. Na úterý či středu příštího týdne nařídí neveřejné jednání, při němž předběžně obžalobu projedná. A tam dá na Pavlovo rozhodnutí pomyslné razítko.
„Jestliže prezident republiky nařídil zastavit trestní stíhání, tak je trestní stíhání nepřípustné. Rozhodnutí o jeho zastavení vydává soud. Jsme něco jako notář, který teď stvrdí, co udělal prezident. Nemáme možnost vlastního rozhodování,“ popsal soudce Beránek, který nosí talár od roku 2004.
Navzdory výše zmíněnému je ve hře, že na proces s vojáky dojde. Advokát tří ze čtyř speciálů Radek Ondruš avizoval, že abolici nemusí přijmout. „Klienty poučím o jejich právech, rozhodnutí je pouze na jejich uvážení,“ sdělil redakci.
V praxi by to vypadalo tak, že po verdiktu soudce Beránka by mu oficiálně sdělili, že trvají na pokračování trestního stíhání. V takovém případě by už však nic neriskovali.
„Pokud by následné hlavní líčení dospělo k rozhodnutí o vině, šlo by o akademický výrok. Účinek aboličního rozhodnutí prezidenta by nadále trval a obžalovaní by nemohli být potrestáni. Pokud by ale rozhodnutí bylo opačné, tak by mělo charakter plnokrevného zprošťujícího rozsudku,“ vysvětlil soudce Beránek.
‚Práci jsem nemohl odbýt‘
Prezident Petr Pavel abolici podepsal v pondělí. Podle Ústavy jeho verdikt podléhá kontrasignaci předsedy vlády, premiér Petr Fiala (ODS) připojil svůj podpis ve středu. Jeho mluvčí Lucie Michut Ješátková sdělila, že neměl důvod nepodepsat. Jde o první abolici během Pavlova mandátu.
Hrozbu abolice jsem si nosil v hlavě, ale přesto jsem musel fungovat, říká žalobce elitních vojáků
Číst článek
„Že tato alternativa nastat může, jsem v hlavě nosil. Asi bych kecal, že jsem s touto možností nepočítal. Takže to pro mě nebylo překvapení. Ale to tak je, když má člověk nad sebou hrozbu. Prostě musí fungovat. Nemůžu odbýt svou práci s myšlenkou, že pan prezident rozhodne nebo nerozhodne,“ řekl pro iROZHLAS.cz žalobce Robert Hanuš.
Státní zástupce psal obžalobu zhruba půl roku. Když mu redakce přečetla Pavlovo zdůvodnění, které hlavu státu vedlo k zastavení stíhání, kvitoval ho s povděkem. „Neříká, že je to nepravdivá událost. Nezaznělo, že se to nestalo. De facto jen potvrdil, co jsem napsal v obžalobě,“ je přesvědčený.
Vojáci jsou ve službě
K tragickému incidentu došlo 22. října 2018. Na základně Šindánd několik desítek kilometrů od afghánského hlavního města Kábul zaútočil tehdy devatenáctiletý voják Vahidulláh Chán na auto, v němž byli čeští vojáci. Při střelbě dva zranil a staršího psovoda Tomáše Procházku zabil.
Útočníka vyslýchali nadrotmistři Štefan T. a František K, podle státního zástupce Chána zranili. Obžaloval je z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, za druhý skutek jim hrozilo až doživotí. Po dalším výslechu vedeném americkými vojáky už těžce zraněného Chána dostali na hlídání zbylí speciálové. Těm za porušení povinnosti strážní služby také hrozilo doživotí, žalobce je ještě vinil z neposkytnutí pomoci. Chán následně zemřel.
Navzdory podezření na závažné zločiny byli tři ze čtyř vojáků na další misi v Keni, kde působili jako instruktoři. Vyšlo to najevo loni na podzim. A aktivní jsou všichni dodnes. „Dotčení vojáci nejsou v současné době postaveni mimo službu,“ sdělilo redakci na základě zákona o svobodném přístupu k informacím v úterý 20. května ministerstvo obrany.
