Česká armáda nejspíš posílí spolupráci s Keňou. Nově by vojáci mohli doprovázet místní při boji s teroristy
Připravují keňské vojáky na boj s teroristy a také vyvažují vliv Ruska na africkém kontinentu. České speciální síly jezdí do východoafrické země už od roku 2012. Dosud šlo o zahraniční cesty jednotlivců, které vysílal generální štáb. To se teď změní. Ministerstvo obrany po loňském incidentu s postřeleným keňským vojákem nachystalo klasický mandát, který musí projít oběma komorami Parlamentu a který zároveň rozšíří aktivity Čechů v Keni.
Mandát pro působení maximálně třech desítek příslušníků českých speciálních sil v Keni nedávno schválila vláda a ještě ho musí odhlasovat obě komory Parlamentu. Podle lidí z ministerstva obrany by se to mělo stihnout ještě do letních prázdnin. Platit by pak měl zatím do konce roku 2026.
Keňa ale není pro české vojáky neznámé prostředí, jezdí tam už třináctým rokem. Jejich cesty tímto dostávají jen jinou právní úpravu. Kromě společných cvičení s keňskou armádou se tam od roku 2012 jejich instruktoři věnují výcviku keňských speciálních sil v boji proti terorismu.
Inteligent a diplomat s instinktem zabijáka, popisuje ideálního vojáka speciálních sil šéf armádní elity
Číst článek
„Vůči nepříteli máte v drtivé většině technologickou převahu, ale on má schopnosti využívat netradiční techniky, mísí se s civilním obyvatelstvem, jeho identifikace je obtížná, takže vzrůstá úloha zpravodajství a zisku informací. Tento nepřítel také není vázán etikou, kterou jsou alespoň teoreticky vázané války vedené mezi státními aktéry,“ vysvětluje specifika protiteroristického boje ředitel českých speciálních sil Miroslav Hofírek.
Pomoc na místě
Keňa je na africké poměry stabilní země, a proto s ní řada západních států spolupracuje. Problémy v podobě teroristické skupiny Aš-Šabáb přichází ze sousedního Somálska, kde jsou aktivní také piráti, kteří ohrožují námořní dopravu v oblasti, což v důsledku dopadá i na Evropu.
„Somálsko má nejdelší pobřeží v Africe, vedou kolem něj významné námořní trasy. K tomu se navíc objevují zprávy, že začíná více komunikovat s Húsíi v Jemenu, dochází tam k přesunu zbraní a podobně,“ popisuje kontext politický geograf a odborník na Afriku Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Je lepší pomáhat místním vládám a ozbrojeným silám, aby se s teroristickou hrozbou vypořádali ještě na území Afriky, než můžou přímo ohrozit území Evropy,“ doplňuje vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.
Kromě toho se v Africe čím dál víc angažují Čína a Rusko. Zatímco Čína se zaměřuje na ekonomický vliv, Rusko chrání místní autoritářské vůdce a dohlíží na těžbu drahých kovů a minerálů.
Přes 100 000 uprchlíků během tří dnů. Z východu Konga utíkají lidé před bojem armády s povstalci
Číst článek
„To, co tam Číňané a Rusové dělají a chtějí dělat, rozhodně není v zájmu Evropy. Dnes už i jižní členové NATO souhlasí, že hrozba ze strany Ruska nepřichází jen z východu, ale taky z jihu,“ vysvětluje Jireš.
Incident s postřelením
Vzhledem k tomu, že se jedná o speciální síly, česká armáda donedávna svoje působení v Keni veřejně neprezentovala. To se ale (nedobrovolně) změnilo loni na podzim, kdy byl během kurzu, který vedl český instruktor, postřelen jeden keňský voják. Incident dodnes řeší vojenská policie.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tehdy na příslušném výboru v Poslanecké sněmovně vyčetla náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi, že se o tom dozvěděla až po třech dnech. Ten odmítal, že se jí vojáci snažili něco zatajit nebo že by porušili předpisy.
Někteří poslanci také spekulovali, jestli českým vojenským instruktorům k výjezdům do Keni nechybělo povolení Parlamentu. To vyvrátila jak armáda, tak ústavní právníci, které oslovil Deník N.
Dohoda o spolupráci v obraně
Kromě nového mandátu Česko a Keňa také plánují uzavřít dohodu o spolupráci v oblasti obrany. Ta by měla mimo jiné upřesnit právní postavení českých vojáků v Keni a keňských ozbrojených sil v ČR. Její návrh na konci dubna schválila vláda, následně ho musí odsouhlasit i obě komory Parlamentu a ratifikovat prezident. Podle Jana Jireše z ministerstva obrany dohoda s loňským incidentem nesouvisí, chystala se prý už několik let.
„Parlament schvaluje vysílání do operací. Neschvaluje každou služební cestu každého vojáka do zahraničí, to by nedělal nic jiného“ komentoval tento postup v obdobném případu šéf armády Řehka. V roce 2017 si česká armáda v Keni zřídila zahraniční pracoviště, další taková má třeba v Polsku, Německu nebo Bruselu.
Ministerstvo obrany ale nakonec rozhodlo, že čeští vojáci budou v Keni pracovat pod klasickým mandátem.
Úkoly zůstanou stejné, ale pokud ho poslanci a senátoři schválí, dostanou čeští vojáci navíc možnost doprovázet Keňany do protiteroristických operací po celé zemi.
„To neznamená, že by se čeští vojáci mohli účastnit bojového nasazení keňských vojáků, ale pokud budou vysláni do operace proti teroristům, tak Češi je můžou doprovázet, a tím zefektivnit a rozšířit paletu výcvikových možností a poskytovat jim mentoring i přímo na místě,“ upřesňuje Jireš z ministerstva obrany.
Kromě Keni působí české speciální síly aktuálně také v Mauritánii na severu kontinentu. Předtím se angažovali i v Mali a Nigeru, kde ale došlo k vojenským převratům a z nich vzešlé vlády se rozhodly spolupracovat s Ruskem. Západní vojáci a instruktoři včetně českých se tak museli stáhnout.
