„Nejsou naočkovaní a mají nejvíc kontaktů.“ To říká ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch o lidech do dvaceti let, kteří podle něj v Česku během letních měsíců nejvíc šíří covid-19. Změnit by to mohly kontroly policie v nočních klubech, které by se měly zaměřit především na platnost certifikátů. Ministr na to upozornil ve velkém rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Mluví v něm i o nových mutacích nebo archivu exministra Petra Arenbergera.

ROZHOVOR Praha 5:00 10. července 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve čtvrtek na twitteru oznámil, že se mění pravidla pro přicestování do republiky. Nově se plně očkovaní nemusí testovat při návratu z kterékoliv země. Nebojíte se zavlečení nových mutací?
Ne, byl to návrh ministerstva zdravotnictví. Riziko, že se lidé, kteří mají 14 dní od druhé dávky, nakazí koronavirem, je minimální. Vidíme to i na datech. Zaznamenali jsme i takové případy, ale je jich naprosté minimum.

Musíme dát signál, že plně očkovaní zkrátka nemají v tomto směru žádné bariéry a můžou se pohybovat bez testování. Očkování musí mít i nějaký motivační efekt a to cestování jednoznačně je.

Slovenský Denník N totiž zveřejnil informaci, že ze 14 nakažených mutací delta jsou tři již plně očkovaní. Dokáže před mutací očkování ochránit?
Neznám ten konkrétní případ, jak byli naočkováni. Neříkám, že není možné, aby se člověk nakazil, přestože je vakcinován. Žádná vakcína nemá stoprocentní účinnost. Víme ale, že očkování jednoznačně chrání před těžkým stavem a riziko nákazy někoho dalšího je o mnoho nižší. Ani testy nejsou stoprocentní.

V polovině června jste v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že doporučujete, aby lidé trávili dovolenou v Česku. Takže to už z vaší strany neplatí?
Bylo by to samozřejmě ideální.

Jde mi o tom, že nyní říkáte, jak chcete dát signál o výhodách naočkovaných lidí při cestování.
Jak říkám, bylo by to ideální. Je ale jasné, že lidé chtějí cestovat a nikdo jim v tom nemůže bránit. I pokud jde o černé země, tak jsme vydali stanovisko, které nebylo úplně šťastné z hlediska zákazů vycestovat do těch zemí. Tak to bylo nastavené zhruba od února. Změnili jsme to na silné nedoporučení, není možné zakázat cestovat do nějaké země. Lidé cestovat budou a pokud již cestují, tak by měli mít k tomu podmínky. Pokud ale chtějí zůstat doma, tak bych to považoval za lepší alespoň toto léto.

Slovensko umožňuje od pátku vstup do země bez omezení bezprostředně po první dávce očkování. Je to návrh, který ministerstvo podporuje?
Přiznám se, že o tom návrhu vím spíše z médií. Každá země má nastavený systém podle vlastního uvážení. Rakousko to má podobně. My jsme to tak také měli, ale rozhodl jsem, že to upravíme. Po první dávce je účinnost zkrátka mnohem nižší, někde kolem 30 procent. Je na místě a i medicínsky správně, abychom vyžadovali pro prokázání bezinfekčnosti dvě dávky. Pokud se Slovensko takto rozhodne, tak je to jejich národní rozhodnutí.

Nebojíte se, že ještě větší rozvolňování cestování způsobí další vlnu koronaviru?
My vlastně nerozvolňujeme. Těm, co jsou plně naočkovaní, pouze nestavíme bariéry ve formě testů.

Zpět k antigenním testům

Jak říkáte, ani PCR testy nejsou stoprocentní. Proč jste se nakonec rozhodli, že pro testování ve školách budete používat antigenní testy? Odborníci doporučují právě ty PCR.
Dlouho jsme to zvažovali. Nejdřív jsem se domníval, že bychom to byli schopni zvládnout čistě metodou PCR. Následně jsme zjistili, že by to bylo možné jen ve třech krajích, ve zbytku by to bylo komplikované. I kdybychom použili metodu poolování, což ale nemohou dělat všechny laboratoře.

Pro byl například i profesor (Pavel) Dřevínek, předseda Společnosti pro lékařskou mikrobiologii. Ten souhlasil s tím, že pokud antigenní testování probíhá opakovaně, tak je průkaznost velmi dobrá.

Co nás čeká v létě? Dušek představil tři scénáře, nejhorší počítá se 40 tisíci nakaženými za srpen

Číst článek

Právě o průkaznosti antigenních testů ale odborníci často pochybují.
U těch testů, které nakoupíme, chceme nastavit nějaké kvalitativní standardy. Je pravdou, že v době, kdy jsme potřebovali každý test, zde byla antigenních testů spousta a kvalita byla různá. Situace se ale uklidnila a my chceme zakázku vypsat tak, abychom zachovali kvalitu. Vycházíme z německého seznamu, kde je specificita testu okolo 80 procent. Takže to nebude nějaké placebo, ale bude to vypovídající. Pokud děti otestujeme ve třech vlnách, tak nám to dá dobrý obrázek o tom, jakou máme epidemiologickou situaci.

Už je na to vypsaná zakázka?
Ladíme poslední detaily, aby mohla být zakázka ze strany Správy státních hmotných rezerv vypsána. Myslím si, že je to otázka maximálně dní.

Testy chcete naskladnit do 20. srpna. Stihne se to?
Pevně věřím, že ano. Dnes (ve čtvrtek) chceme na správu hmotných rezerv odeslat finální specifikaci.

To znamená, že to vypíšete někdy během příštího týdne?
Nejpozději. Já bych byl rád, kdyby to bylo už zítra (rozhovor vznikl ve čtvrtek - pozn. red.).

A jak bude od září fungovat testování ve firmách?
Tam ještě finální rozhodnutí nepadlo. Bude záležet na vývoji epidemické situace. Pokud by se někdy v polovině srpna ukázalo, že se nějak plošně zhoršuje, tak bychom zavedli testování ve firmách.

Pokud budou podmínky příznivé, tak testování ve firmách nebude?
Ano. O tom se ale bude skutečně rozhodovat až v polovině srpna.

Horší epidemická situace

Jak tedy před prázdninami vypadá epidemická situace?
Situace se zhoršuje v Praze, částečně ve středních Čechách a trochu v Plzeňském kraji. Je ale potřeba říct, že jsou to primárně lidé kolem 16 až 20 let. Nejsou naočkovaní a mají nejvíc kontaktů. Po škole si zkrátka užívají prázdniny. Samozřejmě se takhle nákaza šíří, měli jsme i nákazy v pražských klubech.

Řekl jsem paní hlavní hygieničce (Pavle Svrčinové), aby se společně s policií zaměřili na kontroly, zda i v nočních klubech lidé dodržují povinnost, že musí mít certifikáty. Teď nedávno byl případ v Nizozemsku, kde byla nákaza v takovém klubu.

Přestože čísla rostou, jsme rádi, že se to neprojevuje například v hospitalizacích. Situaci sledujeme a uvidíme, jak s ní zamíchá delta mutace.

Máme dostatečný přehled o tom, jak se u nás delta šíří?
Dá se předpokládat, že se u nás bude postupem času šířit více. Třeba v Německu se aktuálně odhaduje, že víc než polovina případů je delta. My tomu můžeme samozřejmě bránit, ale varianta delta je zkrátka více infekční a postupně v čase vytlačí jiné mutace. Proto se snažíme tlačit očkování, abychom byli připraveni na podzimní období. Tam se ukáže, zda situace zůstává klidná, nebo se zhoršuje.

A dokážeme mutace efektivně sledovat? Protože podle odborníků nám to podobně uteklo s britskou mutací.
Myslím, že tentokrát to řešíme lépe. Máme to nastavené tak, že každý pozitivní vzorek se musí vyšetřit diskriminačním PCR, které ukáže na přítomnost mutace. Laboratoře mají povinnost to provádět, v každém kraji jsou sekvenační centra, to také dříve nebylo. Je pravda, že tu delta mutace je. Dnes se hovoří i o lambda mutaci, která je z Peru. Šíření mutací asi nezabráníme, ale můžeme nějakým způsobem zbrzdit nárůst počtu mutací v Česku.

Avizoval jste, že dojde ke zkrácení rozestupů mezi první a druhou dávkou u vakcíny Pfizer/BioNtech. To doporučuje například i virolog Libor Grubhoffer. Stihne se to do poloviny července?
Plán byl, aby to proběhlo někdy kolem poloviny července. Znovu jsme to probírali s kolegy, kteří řídí systém očkování. Definitivně budeme znát termín v pondělí. Polovina července ale stále platí.

Zvládnou to očkovací centra například kvůli dávkám vakcín?
To nyní kolegové propočítávají. Možná to bude mít nějaký náběh, aby změna nebyla v jeden den ve všech očkovacích místech. Někteří zdravotníci si navíc teď vybírají dovolenou, i to se musí zvážit. Jde ale o jasnou prioritu, budu komunikovat s našimi nemocnicemi, aby to zvládli.

Už zkrácení na 34 dní ale některá očkovací centra kritizovala.
Vím. Každá změna samozřejmě vyvolává určité problémy a já tomu lidsky rozumím. Jako ministr zdravotnictví ale musím tlačit na to, aby zkrácení na 21 dnů proběhlo co nejdříve. Čím dříve budeme mít plně naočkovanou populaci, tím je větší šance, že zvládneme nástup koronaviru po létě. Jedna dávka není dostatečná. Doufám, že si to uvědomují i očkovací centra.

Plánujete umožnit, aby se lidé mohli po první dávce přehlásit do jiného očkovacího centra? Objevují se případy, kdy mají první dávku očkování někde na poliklinice, přitom O2 Universum má volné termíny, ale přehlásit se tam nemohou.
Také to zvažujeme, snažíme se celý systém udělat flexibilnější, přívětivější. Závisí to ale na logistice, nějak jsou naplánovány dodávky vakcín a podobně. Zatím to úplně možné nebylo vzhledem k tomu, že kapacity byly dosud poměrně nabité. V červenci se očkují hlavně druhé dávky, tak uvidíme, jak se to vyvine na konci měsíce.

Tato změna by tedy nešla spolu se zkrácením rozestupů mezi vakcínami Pfizer/BioNtech?
V tuto chvíli nikoliv. Priorita je zkrátit dobu na 21 dní, pak budou následovat další kroky.

Platí pořád, že se očkovací centra otevřou pro zájemce bez potřebné registrace?
V tuto chvíli to testujeme na dvou nových místech - v Praze na hlavním nádraží a na Chodově. Tato místa budeme otevírat v pondělí. Každý, kdo půjde kolem, se bude moci naočkovat. Nebude se muset předem objednávat. Uvidíme, jak to bude fungovat a také jaký bude zájem. Poté bychom to mohli rozšiřovat i do jiných krajů.

To byste chtěli stihnout do konce července?
Bude se to dát šířit. Neříkám, že to bude plošně všude.

Německo již schválilo možné kombinování vakcín různých značek, Česko stále čeká na vyjádření Evropské lékové agentury EMA. Jak se k tomu stavíte?
V tomto směru jsem více opatrný. Měli bychom vyčkat stanoviska Evropské lékové agentury. Není dobře, když si to každý stát přizpůsobuje podle svého. Zatím to je pouze rozhodnutí těch daných států, které nevychází z popisu vakcín. Chceme maximálně vycházet ze standardů, které vydává léková agentura. Stanovisko dá určitě velmi brzy. Bez schválení EMA ale to sami určitě povolovat nebudeme.

Podle dat profesora Ladislava Duška z Ústavu zdravotnických informací a statistiky zůstává ve věkové kategorie 70+ přes 50 tisíc lidí, kteří jsou sice registrovaní, ale stále čekají na termín očkování. Oproti půlce června se číslo moc neposunulo. Čím si to vysvětluje?
Je to otázka toho, že lidé mohou být zaregistrováni u praktických lékařů a přitom se naočkují v nějakém centru. Data stále čistíme, ale je pravda, že tam byly nějaké chyby u praktických lékařů. Ti měli poměrně velký počet nahlášených pacientů na očkování a když je obvolávali, tak se ukázalo, že už byli naočkováni jinde. Kolegové data neustále čistí. Očkovanci budou stále přibývat i v těchto skupinách, byť si myslím, že skupina 70+ je velmi dobře proočkovaná. Dává nám to naději, že by nemělo dojít k přetížení nemocnic. Říkám ale, že data nemusí být vždy úplně průkazná.

Nemyslím si, že by tam čekalo 50 tisíc lidí v této kategorii. Rezervační systém navíc starší občany prioritizuje.

Výroba české vakcíny?

Stále je ve hře česká vakcína. Podle vašeho předchůdce ve funkci Petra Arenbergera (za ANO) se o jejím dalším osudu mělo rozhodnout do konce června. Jak to aktuálně vypadá?
Jednali jsme o tom s kolegy. Přišel jsem do rozjetého vlaku, nebyl jsem u předchozích jednání. Vyžádal jsem si tedy ještě doplňující informace i na základě otázek Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Zatím jsme v procesu posuzování. Jedna věc je vývoj vakcíny, který je v našem zájmu a rozhodně mu nemůžeme bránit, druhá věc je financování ze strany státu. Proto chci mít větší detail informací, abych mohl zodpovědně vyhodnotit rizika versus přínosy.

Česko chce darovat přebytečné vakcíny od AstraZenecy. Dostat by je mohly rozvojové státy

Číst článek

Zatím tedy nevíte, zda má smysl v projektu pokračovat?
Zatím nikoliv. Jedna věc je pokračovat, druhá věc je skutečně to financování. Projekt by totiž mohl být financován i z nějakých jiných zdrojů. Nyní se ale bavíme skutečně o financování ze strany českého státu a tady chci mít vyšší míru jistoty v ekonomicko-právních otázkách.

Je v Česku nějaká farmaceutická firma, která by si to chtěla přebrat? Jednáte s nějakou?
Jsou tu někteří partneři, kteří jsou schopni a projevili zájem se na projektu podílet. Je jasné, že stát není schopen tu vakcínu vyrobit. Tak či tak, by zde musel být nějaký partner s výrobním místem.

Stát by dokázal provést například klinické testy?
To jsou otázky, které si musíme zodpovědět, abych mohl vyhodnotit celý projekt a potenciál toho, že přínos bude vyšší než riziko. To je tam tedy vždy, zvlášť ve vědě. I řada velkých farmaceutických společností ve vývoji nedošla až do finální fáze registrace.

Do kdy chcete rozhodnout? Protože zahraničních vakcín máme zřejmě dostatek.
I to je jedna z úvah. Když se ten projekt zahájil, tak více než rok nebyly žádné vakcíny, nebyla žádná registrace, nevěděli jsme, jak to bude. Nyní je situace o hodně jiná.

Jde právě o to, jestli má smysl v tom pokračovat, když se ten projekt nikam neposouvá.
Rozhodnout se mělo do konce června, ale opět je to ve fázi posuzování.
Je pravděpodobné, že proti covidu-19 se budeme muset očkovat stejně jako na chřipku, že bude probíhat pravidelné přeočkování každý rok. Není možné vycházet pouze z doby aktuální, ale myslet i trochu dopředu. V řádu týdnů by mohl být k věci jasnější postoj.

V případě, že by se vakcínu podařilo vyvinout, musela by ji schválit Evropská léková agentura, nebo by stačil Státní ústav pro kontrolu léčiv?
Musela by ji schválit Evropská léková agentura. Proces je centralizovaný, tak to funguje v rámci Evropské unie.

Nájem za korunu

Minulý týden jste řekl, že se šéf vinohradské nemocnice Petr Arenberger vypořádá s tím, co vzešlo z kontroly jeho nemocnice. Podle výsledků je totiž ve střetu zájmů kvůli pronájmu archivu. Kdy pronájem budovy skončí?
Kontrola skutečně ukázala na potenciální střet zájmů ředitele Arenbergera. On sám přišel s tím, že nájem ukončí i vzhledem k výsledkům té kontroly.

Vojtěch: Kontrola ministerstva financí poukázala na potenciální střet zájmů, Arenberger ho ale vyřešil

Číst článek

Kolik teď nemocnice za nájem platí? Protože před jeho nástupem do funkce ministra to bylo okolo 100 tisíc korun měsíčně, po nástupu na ministerstvo to ale změnil na jednu korunu…
Nájem je stále ve výši jedné koruny. To byla jasná podmínka. Dohoda je ale taková, že to zůstane na stejné výši, jako když byl ministrem.

A hledá už nemocnice nové prostory pro archiv?
Ano, ale nejde to udělat ze dne na den. Musí se vypsat výběrové řízení, do té doby bude ale nájem skutečně ve výši jedné koruny.

Setrvání pana Arenbergera v čele vinohradské nemocnice závisí nyní už čistě na jeho bezpečnostní prověrce, o kterou nedávno požádal. Vy jste ale nutnost prověrky pro ředitele tuzemských nemocnic zavedl už v roce 2019. Vysvětlil vám Arenberger dostatečně, proč o ni nepožádal dříve?
Ředitelé na to měli určitý prostor, zavedl jsem to už od října 2019. Pak ale přišel covid a on prostě říkal, že pak už ten prostor nebyl, jak byla vinohradská nemocnice zatížená kvůli covidu. Byla to ale jedna z mých podmínek. Řekl jsem mu, že o prověrku musí požádat, aby mohl ve své funkci setrvat a on to učinil. Teď je na Národním bezpečnostním úřadu, aby žádost vyhodnotil. Pro mě je bezpečnostní prověrka výraznou garancí toho, že je vše v pořádku.

Dříve o ni tedy nepožádal prostě kvůli tomu, že to nestihl?
A pak přišel covid a situace byla v tomto směru komplikovaná.

‚Miliony budou‘

Přesuneme se do další pražské nemocnice. Jak to vypadá s necelými 90 miliony, které Fakultní nemocnice Bulovka zaplatila za letňanský polní špitál a ministerstvo jí slíbilo, že je dostane zpět? Ředitel Jan Kvaček nám dnes říkal, že je stále nedostali.
První věc je ta, že jsem celou věc prověřoval. Prověřuje ji samozřejmě i policie, která má k dispozici všechny dokumenty. Nebyl jsem u toho, když nemocnice vznikala, takže mě zajímalo, kdo dal pokyn k jejímu postavení. A z mého prověřování vyplynulo, že to byl skutečně příkaz tehdejšího vedení ministerstva zdravotnictví. Z tohoto pohledu je na místě, aby částka byla Bulovce uhrazena. Je to tak spravedlivé a správné. Není na místě za to nemocnici trestat.

Bulovka se konečně dočká. Vojtěch slíbil, že jí zaplatí 90 milionů za polní špitál v Letňanech

Číst článek

Konkrétní řešení ještě nemáte?
Konkrétní řešení je to, že musíme zkrátka vzít…

Peníze z rozpočtu ministerstva zdravotnictví?
Půjde to pravděpodobně z rozpočtu ministerstva zdravotnictví. Jednáme o tom i s ministerstvem financí, které k tomu poslalo ještě doplňující dotazy, které kolegové zpracovávají. Možná to nakonec bude kombinace z rozpočtů obou ministerstev.

Takže paní ministryně Schillerová udělala ústupek? Protože z odpovědí, které nám k tomu dávali, byl jejich postoj dost jasný. Vypadalo to, že to proplatit nechtějí a má to jít z rozpočtu Bulovky.
Je pravda, že tam byl postoj rezervovanější. Na druhou stranu mi ministryně Schillerová poslala doplňující dotazy a dopis. Řešení najdeme, i kdyby to mělo jít z rozpočtu ministerstva zdravotnictví.

Ale Bulovka ty peníze stoprocentně dostane?
Dělám pro to všechno.

A kdy by to mohlo být?
Myslím, že se bavíme o řádu týdnů.

Martin Štorkán, Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít