Hospodářské noviny připomněly, že Schillerová loni kvůli dopadům pandemie prosadila zvýšení schodku rozpočtu na 500 miliard korun, přičemž slibovala, že stát bude šetřit mimo jiné i na platech státních úředníků.

„Takové odměny státním zaměstnancům v době, kdy zhruba sedmina ekonomiky musela v boji proti pandemii zavřít své provozovny a minimálně další sedmina byla nepřímo preventivními zásahy státu dost výrazně omezena, jsou za hranou slušného a ohleduplného přístupu. Takto si stát, ministerstvo financí, představuje sdílení nákladů boje s covidem-19? Solidarita státu se souženou společností je nulová,” řekla Hospodářským novinám hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Loni opustila Výbor pro rozpočtové prognózy a kritizovala návrh rozpočtu.

Kritická k vyplácení odměn podle Hospodářských novin je i bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. „Privátní sféra je také v této době pod obrovským tlakem, lidé jsou rádi, že mají práci, a rozdávat si v této době takové astronomické odměny mi přijde neskutečné,” řekla deníku.

Ten oslovil i další bývalé náměstky na ministerstvu financí. Podle nich byla obvyklá roční odměna kolem 250 000 korun.

Vysoce kvalifikovaní úředníci

Schillerová hají vysoké odměny pro některé zaměstnance jejich vysokou kvalifikací. „Pro ministerstvo financí pracují špičkoví ekonomičtí a právní odborníci, díky jejichž zkušenostem a praxi Česká republika šetří miliardy korun ročně,” sdělila Schillerová.

Jako příklad uvedla více než 90procentní úspěšnost při zastupování státu v mezinárodních arbitrážních i vnitrostátních soudních sporech.

Odměny ministryně udělila také s ohledem na mimořádné pracovní nároky související s epidemií nemoci covid-19. „Z celkového počtu všech vládních zákonů zmírňujících dopady krize vyvolané novým koronavirem jich ministerstvo financí zpracovalo jednu třetinu,” upozornila Schillerová.

Nárůst mimořádných odměn části pracovníků byl podle ministryně dán i tím, že zejména v loňském prvním pololetí resort upustil od plošného odměňování dobře pracujících zaměstnanců. „V celkovém úhrnu odměn došlo k meziročnímu poklesu o 39 procent,” zdůraznila ministryně.

Hospodářské noviny připomněly, že plat náměstka se pohybuje kolem 150 000 korun měsíčně, přičemž tabulkový základ je 60 000 korun a k němu se přidává osobní ohodnocení a příplatek za vedení.

„Každý náměstek si tak přijde na jiné peníze, na ministerstvu financí ale tradičně bývají vyšší mzdy i odměny než jinde,” uvedly Hospodářské noviny. Celkem na úřadu působí sedm náměstků a státní tajemník, který má postavení náměstka pro řízení sekce.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít