Náměstci dostali za podzimní boj s covidem i čtvrt milionu. Lékaři a zdravotníci z první linie zatím nic
Vyčerpaní lékaři a zdravotnický personál si musí na prémie za zvládnutí podzimní vlny koronaviru počkat až do dubna. Vysoce postavení úředníci na ministerstvu zdravotnictví a v dalších institucích ale už výplatní pásky s odměnami obdrželi. Blatného resort jim přerozdělil téměř čtyři miliony korun. „Vládě na zdravotnících vůbec nezáleží,“ reagoval na dvojí metr pro server iROZHLAS.cz šéf České lékařské komory Milan Kubek.
Server iROZHLAS.cz s pomocí infozákona od jara mapuje, jaké prémie získali státní zaměstnanci v boji proti koronaviru. Zatímco lékařům nepřišla na bankovní účet za zvládnutí podzimní vlny koronaviru ani koruna navíc, na ministerstvu zdravotnictví vyplatil šéf resortu Jan Blatný (za ANO) náměstkům a ředitelům odborů na mimořádných odměnách téměř čtyři miliony korun.
Odměny se ke zdravotníkům dostanou nejdříve v dubnu, uvedl Blatný. Vyplatí je zdravotní pojišťovny
Číst článek
Zdravotníci si podle ministra musí na své prémie za podzimní vlnu koronaviru počkat. „To nezáleží jenom na mně, ale toto je můj cíl, tak by to potom měli vidět v březnové výplatě v dubnu,“ řekl.
V resortu, který má pod svými křídly právě Blatný, se ale k vysokým odměnám dostali už o půl roku dříve. Někteří náměstci ministra získali až 250 tisíc korun hrubého, ředitelé jednotlivých odborů si mohli za období od července do listopadu přijít i na 277 tisíc korun.
Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka to má jednoduché vysvětlení – vládě na doktorech vůbec nezáleží. „Nechci hodnotit práci úředníků na ministerstvu zdravotnictví. Připadá mi ale naprosto trapné, že se zdravotníci marně doprošují již několik měsíců finanční odměny za podzimní boj s epidemií,“ řekl pro server iROZHLAS.cz.
Tabulku s konkrétními částkami ministerstvo redakci zaslalo v anonymizované formě. Z délky pracovního poměru v daném období lze například vyčíst, že Aleksi Šedo získal za čtyři měsíce celkem 100 tisíc korun. Na pozici ho přivedl exministr Adam Vojtěch (za ANO) a pracoval tam pouhých pět měsíců.
Mezi další Blatného náměstky v té době patřili a stále patří hlavní hygienička Jarmila Rážová, náměstek pro legislativu a právo Radek Policar, tajemník Stanislav Měšťan nebo náměstkyně pro ekonomiku Helena Rögnerová. Na podzimní odměny dosáhla ale i Alena Šteflová, kterou nicméně resort kvůli předbíhání při očkování Státním zdravotním ústavu v lednu propustil. Kdo z nich si ale přišel na které částky, není jasné.
Bez práce i prémií
Z tabulky naopak vyplývá, že bez odměny odešel dnes už bývalý náměstek Filip Vrubel, který na svou funkci rezignoval po příchodu bývalého ministra Romana Prymuly na konci září. „Každý ministr má mít možnost přivést si na ministerstvo své náměstky a aby tak uvolnil prostor pro vznik týmu nového ministra,“ zdůvodnil svůj odchod Vrubel.
Přilepšení k výplatě nedostal ani hlavní koordinátor Klinické skupiny covid na ministerstvu. Tím je mediálně známý profesor Vladimír Černý, který každý týden vystupuje po boku ministra na tiskových konferencích. Na dotaz redakce, jestli odměny odmítá, nebo mu je ministr nedává, reagoval: „Je mi to úplně jedno.“
V tomto ohledu nebyl sdílný ani Blatný. Na zprávy do vydání článku nereagoval.
Plošný pardon medikům. Ministerstvo financí odpustí studentům s pracovní povinností daň z příjmu
Číst článek
Ministerstvo ale upozorňuje, že získané peníze navíc jsou nenárokovou složkou platu. „Jedná se o mimořádné odměny, které nejsou nárokovými složkami platu a jako takové nejsou vázány na konkrétní období v roce,“ komentovala to tisková mluvčí resortu Barbora Peterová.
Za odměnu 277 tisíc
Ještě vyšší odměny získali někteří ředitelé odborů ministerstva, kterých je celkem osmnáct. Nejnižší částka při odpracování všech sedmi měsíců činila 90 tisíc korun. Naopak nejvyšší mimořádná odměna činila 277 248 korun.
Proč dostali někteří i čtvrt milionu korun? Ministerstvo to odmítlo sdělit. „Zdůvodnění je součástí osobního spisu zaměstnance, a jako takové je údajem týkajícím se soukromí dotčených osob a požívá příslušné právní ochrany,“ míní ministerští právníci. V praxi to vypadá tak, že přečíst si ho můžou pouze například soud, policie, inspekce práce nebo zpravodajská služba.
Nižší odměny v krajích
Server iROZHLAS.cz také zjišťoval, kolik peněz navíc získali ředitelé krajských hygienických stanic, kteří se celý rok snažili zmírňovat rozšíření nákazy trasováním a vydáváním mimořádných opatřeních. Poprvé si je proklepnul už v srpnu minulého roku, teď tak mohl údaje porovnat.
Šéfové krajských hygienických stanic si oproti prvnímu pololetí v roce 2020 pohoršili. Zatímco například ředitelka pražské hygieny Zdeňka Jágrová získala od ledna do června 239 tisíc korun, ve druhé polovině jí státní tajemník Stanislav Měšťan připsal 85 tisíc korun.
„Státní zaměstnankyně v hodnoceném období plnila zvláště významný služební úkol spočívající v podílení na řešení téměř 40 tisíc hlášených případů onemocnění covid-19 a s tím spojené agendy. Státní zaměstnankyně se podílela v rámci svých kompetencí na práci krizového štábu hlavního města Prahy,“ stojí mimo jiné ve zdůvodnění.
Na druhou stranu nejnižší odměnu získal šéf plzeňské hygieny Michal Bartoš, a to proto, že v pozici vedoucího byl pouze třicet dní.
Původně byl na jeho postu Přemysl Tomašuk, kterého ale ministerstvo zdravotnictví v srpnu 2019 odvolalo. Ten s rozhodnutím nesouhlasil a hledal zastání u soudu a ministerstva vnitra. Soud mu dal za pravdu, a Tomašuk se tak na dva měsíce do ředitelského křesla vrátil, ministerstvo vnitra ho ale v říjnu 2020 stejně nakonec odvolalo.
‚V rozpočtu už tolik nebylo‘
Proč hygienikům v druhé polovině roku tak výrazně klesly odměny? Ředitelka hygieny v Ústí nad Labem Lenka Šimůnková si myslí, že již nezbyly peníze, protože šéfové stanic vypláceli velké částky svým podřízeným.
Odměna pro zdravotníky by mohla být podobná jako za jaro, slíbil Babiš
Číst článek
„Odměny jdou z balíku peněz, který je určen všem zaměstnancům hygienické stanice. Do něho ministerstvo samozřejmě vidí. Je to zřejmě proto, že těch peněz v rozpočtu už tolik nebylo. Snažili jsme se našim kolegyním a kolegům zaplatit všechny přesčasové hodiny a něco jim přidat, opravdu si to zasloužili,“ vysvětlila.
Mluvčí ministerstva Peterová ale upozornila, že vyplácení odměn se řídí zákonem o státní službě. Ten stanovuje, že státní zaměstnanec může navíc získat maximálně 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu. „Jejich enormní pracovní vytížení bylo také zohledněno v rámci institutů služby přesčas a pohotovosti podle zákona o státní službě a pracovněprávních předpisů,“ doplnila mluvčí.
Šimůnková za rok 2020 získala na odměnách celkem 272 tisíc korun. Z toho patnáct tisíc obdržela k příležitosti pracovního jubilea. Státní tajemník například ocenil jednání s krizovými štáby a integrovaným záchranným systémem nebo pomoc během trasování.
Dušek stále odmítá
Mimořádné peníze se vyplácely i na Ústavu zdravotnických statistik a informací. Ředitel Ladislav Dušek opět nezískal žádnou odměnu. Důvod? Stále je odmítá. „Odmítl jsem odměny a požádal jsem, abych žádnou nedostal a mohly být dány jiným pracovníkům. Zejména kolegům, kteří vyvíjejí systém ISIN (Informační systém infekčních nemocí), nebo analytikům, kteří mají během měsíce i dvanáct nočních směn. Je to takhle spravedlivější,“ odpověděl na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Stejně reagoval i v červenci, kdy vyšlo najevo, že odměny dlouhodobě odmítá a přerozděluje je svým podřízeným. Ti si na rozdíl od jarní vlny přilepšili. V červenci totiž téměř všichni obdrželi shodně prémii ve výši 50 tisíc korun, v prosinci byla už výplatní páska tučnější. Pět vedoucích úředníků ze sedmi dosáhlo na příčku 100 tisíc korun.
A odůvodnění? Všichni obdrželi do písmene to stejné. „Za splnění mimořádných úkolů souvisejících s řešením pandemie covid-19,“ stojí v dokumentu.
Server iROZHLAS.cz zjišťoval vyplacené odměny v souvislosti s koronavirovou krizí již v červenci. Tehdy například ředitelka moravskoslezské hygieny Pavla Svrčinová získala k platu 200 tisíc korun. Nedlouho poté ji exministr Adam Vojtěch vyzval k rezignaci za nezvládnutou komunikaci.
