Rada vlády chce zmapovat předválečný majetek Romů. Byl by podkladem pro případné kompenzace
V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací. Vznik analýzy doporučila Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se na svém posledním zasedání otázkou vyrovnání zabývala. Požádala premiéra Andreje Babiše (ANO, politická příslušnost), aby na výzkum zajistil peníze.
Podle projektu Holocaust.cz protektorátní úřady z českých zemí do Osvětimi deportovaly přes 5500 českých Romů. Po válce se jich vrátilo asi 500, v Čechách a na Moravě tak zůstalo celkem asi 800 romských obyvatel.
Rada ve svém usnesení doporučuje analýzu majetkových poměrů Romů a Sintů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1938 až 1945. Podle rady by měl premiér, který je jejím předsedou, zajistit „zdroje krytí pro Ústav pro studium totalitních režimů tak, aby bylo možné v co nejkratším termínu začít s výzkumnou činností“. Babiš se posledního zasedání nezúčastnil.
Zpráva o stavu romské menšiny: V Česku bylo loni podle odhadů 830 ghett se 127 tisíci obyvateli
Číst článek
Členové rady míní, že vlády zatím nepodnikly žádné kroky, které by se k případné kompenzaci blížily. „Tato nečinnost může být ze strany romské menšiny vnímána jako důsledek neustávajícího předsudečného jednání majoritní společnosti vůči romské menšině. Vypracovaná analýza by pak umožnila navrhnout postup řešení této dlouho opomíjené záležitosti,“ uvedla k jednání rady Olga Jeřábková z Úřadu vlády ze sekce pro lidská práva.
O změnu přístupu k obětem usiluje dlouhodobě Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Tato nezisková organizace vyjednávala například s německými ministerstvy o náhradách pro romské oběti. Požadovala mimo jiné také odstranění vepřína z míst protektorátního tábora v Letech u Písku.
Podle sčítání lidu z první poloviny 20. let minulého století mělo tehdejší Československo zhruba 56 300 romských obyvatel. Z nich 579 bylo v Čechách a 2139 na Moravě a ve Slezsku, většina pak na Slovensku. Moravští Romové žili převážně v osadách na jihovýchodě Moravy, čeští kočovali. V roce 1927 republika přijala „zákon o potulných cikánech“, který kočování omezoval, uvádí web Holocaust.cz.
Trosky koncentračního tábora v Letech byly viditelné už při stavbě vepřína, zjistili archeologové
Číst článek
Podle něj integrace Romů pokračovala na českém území přirozeně ale i bez této normy. Autoři projektu to dokládají tím, že už ve 30. letech vystudoval právnickou fakultu Rom, který pocházel z osady na Kyjovsku. Romové se nejčastěji živili jako řemeslníci a hudebníci, ale také jako příležitostní dělníci a nádeníci.
Rada na posledním zasedání projednala také návrhy zástupců Romů, která opatření chtějí do roku 2024 prosazovat. Mezi nimi je třeba zřízení postu zmocněnce pro romské záležitosti či řešení problémů v takzvaných vyloučených lokalitách.
