Erika s manželem chodí do práce, nejstarší syn studuje na střední škole a chystá se do Spojených států. Je to rodina, které byste si ani nevšimli, kdyby nežili v romské osadě v Medzevu.
Průvod romské hrdosti, jehož se účastnily čtyři taneční soubory i desítky obyvatel města, byl součástí oslav Mezinárodního dne Romů, který na pondělí připadá.
Kvůli nízké důvěře v instituce se také Romové málokdy brání diskriminaci. Loni proti ní k ombudsmanovi podali jen 28 podnětů, z toho polovina se týkala bydlení.
Podle vnitra osobnosti antisystémového hnutí nenabízí žádný konkrétní politický program, jen zveřejňují zavádějící informace, konspirační teorie, případně výhrůžky nebo páchají trestnou činnost.
„Navzdory tomu, že Romové jsou největší etnická minorita v Evropě, tak stále máme problémy v rovném přístupu ke vzdělání, práci a obecně bytí. Samotní Romové často hledají identitu,“ říká režisérka.
V minulosti Evropská komise (EK) zahájila šetření ohledně diskriminace romských žáků v České republice a Maďarsku, v dubnu kvůli tomu zažalovala u Soudního dvora EU Slovensko.
„Když se podíváte na kroky pana Jurečky, tak on opakovaně s romskou komunitou komunikuje, mnohokrát jim pomohl,“ obhajuje Marek Výborný (KDU-ČSL) výroky svého stranického předsedy.
„Když Rom zavolá a má typické romské příjmení, z velké části ho prostě odmítnou. To, že někdo nabídne Romovi byt, je opravdu štěstí“ říká zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny Fuková.
Po dvou prezidentech, již se do romské komunity záměrně rasisticky strefovali, pohrdali Romy a aktivně šířili nenávist proti nim, přišel někdo, kdo se je nebojí podpořit, a dokonce se s nimi vyfotit.
Server iROZHLAS.cz v únoru popsal případy dvou nedobrovolně sterilizovaných žen, které uspěly u Městského soudu v Praze poté, co jim ministerstvo zamítlo jejich žádost kvůli chybějící dokumentaci.
Podle slov senátorky Zwyrtek Hamplové by školy mohly vytvářet samostatné třídy pro romské děti. Proti jejím výrokům se ohradili zástupci romské menšiny i vládních stran.
Autoři v nich prostřednictvím osobních a rodinných příběhů s humorem i nostalgickým smutkem líčí sametovou euforii z možnosti podnikat, zakládat politická hnutí a etnoemancipační sdružení.
Sídliště Luník IX je neznámější vyloučenou lokalitou na Slovensku. Trpí chudobou, zneužíváním návykových látek a nedostatkem zájmu vnějšího světa. Do Františka tak místní vkládají naději na změnu.
V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací.
Zástupci Romské občanské iniciativy pracovali v 90. letech podobně jako ostatní poslanci na obnově tehdejšího Československa. Zároveň ale měli vlastní agendu: dosáhnout uznání romské národnosti.
Británie a její odchod z EU s sebou může nést komplikace i pro Čechy. Podle Petra Toráka některé rodiny nové podmínky pro trvalý pobyt splní jen těžko.
Podkrkonošskou Úpici trápí rasová nesnášenlivost. V šestitisícovém městě žije asi 600 Romů a ti podle místních narušují veřejný pořádek. Vedení města chtělo situaci řešit zavedením romských hlídek, první návrh rady města ale zastupitelstvo neschválilo, a na včerejším jednání dokonce takový bod nebyl ani na programu.
K protiromským akcím se včera připojili také Severočeši. Ve Varnsdorfu a Děčíně se bez ohlášení sešlo několik desítek lidí, kteří mezi sebou diskutovali. V Duchcově se uskutečnila už čtvrtá protiromská akce, která se obešla bez střetů s policií.
Strach, panika, demonstrace v ulicích i před soudními budovami. Takové důsledky měla na britských ostrovech masivní šeptanda uvnitř romské komunity týkající se údajně bezdůvodného odebírání dětí. Situace, kterou odstartovala série reportáží slovenské televize Joj, se podle prvních náznaků zklidňuje. Pomohla i série informativních schůzek s britskými úřady.
Podle koalice třinácti nevládních organizací v Česku stále trvá neoprávněná segregace romských žáků do škol pro děti s mentálním postižením. Přitom o protiprávnosti takové segregace rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku před čtyřmi lety, 13. listopadu 2007. Podle odborníků reaguje Česká republika na rozsudky Štrasburského soudu pomalu, přitom jsou pro každou zemi závazné.
Členské země, které kladou Bulharsku další podmínky pro vstup do Schengenu, se chovají nekorektně. Po jednání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem to prohlásil český předseda vlády Petr Nečas. Oba státníci spolu mluvili o evropských otázkách, problémech s romskou menšinou či energetické společnosti ČEZ, která v Bulharsku působí.