12 rad pro Babiše a vládu, jak se vyhnout střetu zájmů. Kontrolní mise europoslanců chce nulovou toleranci
Blokace střetu zájmů, preventivní stopka na dotace či vyloučení z jednání o evropských penězích. To jsou jen některá z doporučení kontrolní mise europoslanců, která v únoru zkoumala, jak Česko nakládá s unijními dotacemi. V závěrečné zprávě jich pro premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho vládní kabinet zformulovali hned 12. Server iROZHLAS.cz přináší jejich přehled. Dokument ve čtvrtek projednal evropský výbor pro rozpočtovou kontrolu.
Kontrolní mise europoslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu pod vedením německé europoslankyně Moniky Hohlmeierové do Česka zamířila koncem února, a to v návaznosti na auditní šetření k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).
Závěr unijní mise ke střetu zájmů: Když se konflikt potvrdí, měl by Babiš rezignovat, nebo prodat Agrofert
Číst článek
Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy, který byl členem delegace, mise potvrdila „řadu znepokojivých skutečností“, na které jeho strana v předchozích letech upozorňovala.
Podobně mluví také lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský: „My jsme v rámci kontrolní mise nashromáždili obrovské množství důkazů ohledně premiérova střetu zájmů, který je dnes už nezpochybnitelný.“
Zprávu, kterou už dříve získal Radiožurnál, projednal evropský výbor ve čtvrtek. Dokument byl dosud neveřejný, posléze by ale měl být dostupný na webu Evropského parlamentu.
„Tím, že se projedná na otevřeném plénu, výboru, stane se oficiálním dokumentem,“ pokračoval ještě před jednáním Zdechovský, který se kontrolní mise také účastnil.
Závěry kontrolní mise by se mohly promítnout do rezoluce o střetu zájmů a čerpání dotací v České republice, kterou Evropský parlament připravuje. Její projednání se ale zatím odkládá kvůli pandemii koronaviru.
Radiožurnál premiéra už minulý týden požádal o aktuální vyjádření k závěrům kontrolní mise, reagovat však odmítl. Nevyjádřil se ani k nynějším dotazům redakce zaslaným v SMS zprávě.
Obsah 12 doporučení si můžete přečíst v následujícím přehledu, nemají však závazný charakter a výsledné auditní šetření neovlivní:
- Blokace střetu zájmů
- Efektivní kontrola
- Nulová tolerance
- Vyloučení z jednání
- Stopka na dotace
- Rezignace premiéra
- Oligarchická síť
- Transparentnost zakázek
- Informace o Čapím hnízdě
- Pravomoc kontrolorů
- Čestná prohlášení
- Vlastnictví půdy
Blokace střetu zájmů
V prvním bodě svých závěrů kontrolní mise evropského výboru pro rozpočtovou kontrolu doporučuje, aby české vládní úřady zabránily možnému střetu zájmů, který by mohl ohrozit plnění unijního rozpočtu i narušit důvěru v transparentní nakládání s penězi daňových poplatníků, a to v souladu s platným právem.
V tomto ohledu premiéra Andreje Babiše (ANO) bránila už dříve šéfka ministerstva pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), podle které se na plnění evropského rozpočtu nepodílí. „Premiér se nepodílí na žádném schvalování projektů, ani dotací, ani auditu, nebo finančních kontrolách,“ prohlásila.
Sám Babiš kvůli tomu v prosinci 2018 napsal v podobném duchu do Bruselu dopis, který adresoval tehdejšímu eurokomisaři pro rozpočet Güntheru Oettingerovi. Tvrdil v něm, že evropské nařízení zpřísňující střet zájmů se na něj proto nevztahuje. Podle Babiše se týká těch politiků, kteří „podepisují rozhodnutí o udělení dotace nebo auditní zprávy“. „Nicméně, ustanovení podle článku 61 se nemůže aplikovat na všechny osoby reprezentující vládu,“ uvedl.
Premiér tak reagoval na dopis, který mu Oettinger napsal koncem listopadu 2018, tedy krátce po tom, co se Evropská komise začala možným střetem zájmů zabývat. Eurokomisař v něm konstatoval, že Babiš má nadále zájem na ekonomickém úspěchu holdingu Agrofert, který uložil do svěřenských fondů. Navrhl mu proto hned několik možných řešení.
Babiš však podle všeho s tímto vysvětlením neuspěl. Evropská komise ve finální zprávě k vyplácení unijních dotací z Evropských fondů pro regionální rozvoj, Evropských sociálních fondů a kohezních fondů došla k závěru, že premiér je ve střetu zájmů a porušuje tak české i evropské právo.
Efektivní kontrola
Kontrolní mise dále v dokumentu navrhuje, aby české úřady ve spolupráci s Evropskou komisí zavedly „účinný a efektivní“ systém kontroly, který by zamezil střetu zájmů.
„Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.“
Evropské nařízení o střetu zájmů (Článek 61)
Rovněž doporučuje v tomto ohledu přijmout preventivní opatření, která by možný konflikt včas rozpoznala. „Jako je systematické ověřování absence střetu zájmů, zpřístupnění evidence koncových vlastníků právnických osob a trustů veřejnosti a zveřejňování aktiv beneficientů,“ píše se v druhém bodě doporučení europoslanců.
Pro připomenutí: podle českého zákona o střetu zájmů, který začal platit v únoru 2017, nesmí firma, kterou alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, čerpat dotace či investiční pobídky a nesmí se ani účastnit státních tendrů. V opačném případě má být ze soutěže vyřazena. Pravidla o střetu zájmů posléze zpřísnilo evropské nařízení platné od srpna 2018.
Nulová tolerance
Členové evropského výboru mají dále za to, že by se měl zvýšit boj proti všem formám střetu zájmů. Od eurokomisařů požadují jeho nulovou toleranci a rychlé vymáhání neoprávněně vyplacených dotací. A pokud členské státy nečiní takové kroky, aby rozpoznaly střet zájmů svých nejvyšších představitelů a následně mu zamezily, má Evropská komise rozhodně zasáhnout. Doporučují proto předložit takové návrhy, které umožnily tyto procesy zrychlit.
O kolik peněz z evropských dotací Česko v důsledku auditního šetření ke střetu zájmů přesně přijde, zatím není jasné. Podle první finální zprávy unijních auditorů nemá holding Agrofert kvůli chybám nárok na celkem 285 milionů korun. Zda půjde o finální částku, se ukáže po odpovědi ministerstva pro místní rozvoj. Na reakci pro Brusel má čas do začátku června, termín byl o dva měsíce prodloužen kvůli koronavirové krizi. V případě zemědělských dotací nebyla zatím koncová suma stanovena, na závěry této prověrky se stále čeká.
Vyloučení z jednání
Z chystané zprávy kontrolní mise rovněž vyplývá, že je ohrožen „nestranný a objektivní“ výkon premiérské funkce. Europoslanci to vysvětlují tím, že se Babiš aktivně podílí na plnění unijního rozpočtu v Česku a současně nadále – přes své svěřenské fondy – ovládá holding Agrofert.
‚Vyhráli jsme.‘ Česko stáhne žalobu na Evropskou komisi kvůli dotacím pro Agrofert
Číst článek
Upozorňují současně, že je to v přímém rozporu s článkem 61 evropského finančního nařízení. Podle něj ke střetu zájmů dochází, pokud je z osobního či hospodářského zájmu ohrožen „nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací“.
Doporučení výboru proto zní: dokud nebude vyřešen Babišův možný střet zájmů, měl by se zdržet jakýchkoli jednání Evropské rady, která se týkají unijního rozpočtu, včetně víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027. „Rada přijme veškerá opatření, aby zajistila, že nedojde během aktuálních i budoucích jednání o rozpočtu ke střetu zájmů,“ doplňují europoslanci.
Na jednání Evropské rady za sebe šéfové vlád nemohou poslat žádnou náhradu, mohou pouze požádat jiného premiéra či premiérku o zastupování. Zpráva rozpočtového výboru má ale pouze charakter nezávazného doporučení a na výsledek auditního řízení Evropské komise nebude mít vliv.
Stopka na dotace
Evropská komise by dále podle výstupní zprávy z únorové cesty europoslanců do Česka měla zajistit, aby holding Agrofert zatím nečerpal unijní peníze, dokud se Babišův možný střet zájmů nevyřeší.
„Komise by měla dále zjistit, zda česká vláda společnosti Agrofert nadále vyplácí dotace a obchází tak preventivní opatření Komise, a pokud tomu tak je, měla by zkontrolovat, zda je to v souladu s platnými pravidly pro státní podporu,“ stojí dále v dokumentu.
Proplácení dotací pro skupinu Agrofert vládní úřady již dříve preventivně pozastavily. V případě prvního auditního šetření, které zkoumalo především evropskou podporu vyplácenou přes ministerstvo průmyslu a obchodu, to deklaroval už dříve šéf resortu Karel Havlíček (za ANO). Bruselští kontroloři tam konstatovali pochybení u devíti projektů skupiny, na které mělo jít z unijní kasy celkem 285 milionů korun.
Z Bruselu však bylo dosud proplaceno pouze 50 milionů korun a dalších 105 milionů z českého rozpočtu. Mezi problémovými projekty byla například linka na toastový chléb Penam či stavba nových sušáren zrnin společnosti Cerea.
U zemědělských dotací, kterých se týká druhé auditní šetření ke střetu zájmů, pak platí, že peníze na projekty schválené po srpnu 2018, kdy začala platit přísnější evropská směrnice, jsou stále pozastavené.
Žaloba kvůli dotacím
- Kvůli některým projektům koncernu Agrofert české vláda loni Evropskou komisi zažalovala u Evropského soudního dvora. Šlo o platby předložené v posledním čtvrtletí roku 2018 a prvním loňském čtvrtletí ve výši 6,3 milionu korun, které Brusel pozastavil kvůli probíhajícímu auditnímu šetření ke střetu zájmů.
- Zástupci kontrolorů ale po lednové schůzce s českou delegací v čele s šéfem zemědělského fondu Martinem Šebestyánem souhlasili, že Česku tyto peníze proplatí. Platby byly odblokovány vyjma jednoho projektu, české ministerstvo zemědělství proto na dotaz serveru iROZHLAS.cz v půlce dubna uvedlo, že žalobu stáhne a podá novou.
- Kdy byly tyto peníze na projekty financované z Programu rozvoje venkova přesně byly schváleny, nikdo oficiálně neřekl. Je tak možné, že jde třeba o projekty, které holding získal ještě před platností českého zákona o střetu zájmů nebo v době, kdy Babiš nebyl ve vládě.
Státní zemědělský intervenční fond ovšem loni v prosinci odblokoval platby na dřívější projekty holdingu. Po analýze tuzemské legislativy oznámil, že se na něj nevztahují rozpočtová pravidla, tudíž ani paragraf o střetu zájmů. Není však jisté, že Brusel tyto platby pro Agrofert proplatí.
Rezignace premiéra
Pokud se střet zájmů Andreje Babiše po auditních šetření nakonec potvrdí, nabízí mu europoslanci z kontrolní mise hned tři možná řešení. Zvážit by podle nich měl i rezignaci.
„Pokud se existence možného střetu zájmů českého premiéra potvrdí, musí ji vyřešit buďto prodejem jeho firem, ukončením pobírání jakýchkoli dotací nebo financí distribuovaných jeho vládou včetně prostředků Evropské unie, nebo rezignací na post předsedy vlády,“ uvádí v osmadvacetistránkové zprávě.
Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá, označuje to za politickou záležitost. Preventivně však začal chodit – v případě, že vláda řeší evropské dotace – za dveře.
Oligarchická síť
„Komise a české úřady musí zajistit, že oligarchické struktury, které vedly k nerovnému rozdělení dotací ze zemědělských a kohezních fondů Evropské unie, budou odstraněny.“ To je další ze závěrů kontrolní mise, které v Česku koncem února zkoumala, jak nakládá s evropskými dotacemi.
Výňatky ze zprávy minulý týden zveřejnily také Hospodářské noviny, které právě upozornily, že podle zprávy evropské dotace v Česku vysává oligarchická síť.
Premiér delegaci už dříve označil za politickou misi a české účastníky Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Mikuláše Peksu (Piráti) za vlastizrádce, a to vzhledem k tomu, že v Evropském parlamentu otevírají téma jeho možného střetu zájmů. Přímo o Hohlmeierové pak prohlásil, že je pomatená. Později se za svá slova omluvil.
Transparentnost zakázek
České úřady by podle závěrů kontrolního výboru měly zapracovat také na transparentnosti v oblasti rozpočtu, a to zpřístupněním relevantních údajů o veřejných zakázkách široké veřejnosti. Europoslanci v tomto bodě dále poukazují například na to, že v tuzemsku nebyly zavedeny „plně a správně“ některé evropské směrnice proti praní špinavých peněz.
Informace o Čapím hnízdě
Mezi doporučeními evropského výboru pro rozpočtovou kontrolu se objevuje také kritika Finančního analytického úřadu. Měl by podle něj zaujmout „aktivnější přístup k řešení podvodů, korupce a daňových trestných činů“.
Europoslanci současně nabádají české orgány, aby vymáhaly na zpět neoprávněně vyplácené dotace. Tady se dotkli i kauzy Čapí hnízdo, ve které čelí premiér Babiš a dotační expertka Jana Mayerová obvinění z dotačního podvodu.
„České orgány by měly rovněž informovat orgány Evropské unie o výsledku znovuotevřeného vyšetřování týkající se Čapího hnízda,“ píše se ve zprávě. Obnovit trestní stíhání nařídil loni v prosinci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, předchozí rozhodnutí o zastavení stíhání označil za nezákonné a předčasné. Našel v něm skutkové i právní chyby.
Pravomoc kontrolorů
Čeští zákonodárci by podle europoslanců měli také zvážit, zda nerozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl prověřovat hospodaření státních úřadů na všech správních úrovních. K takovému závěru došli zejména po rozhovoru s šéfkontrolorem Miloslavem Kalou. Podle něj je úřad limitován tím, že má ke svým prověrkám k dispozici pouze podklady od jednotlivých ministerstvech.
Dokument proto obsahuje doporučení, aby pravomoci českého kontrolního úřadu byly rozšířeny i na další úřady státní správy. Kontrolní mise také konstatuje, že kvůli omezeným pravomocím je úřad omezen i v boji proti střetu zájmů. Nemá například přehled o koncových vlastnících holdingových struktur a nemůže sledovat tok peněz k jejich skutečným příjemcům.
V tomto bodě europoslanci zmiňují i složení dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, které by mělo být dle jejich pohledu lépe politicky vyvážené a zasednout by v ní měli i odborníci. V čele dozorčí rady fondu nyní stojí šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik, místopředsedou je senátor ČSSD Karel Kratochvíle, ze zbylých tří členů jsou dva poslanci za ANO.
Čestná prohlášení
Kontrolní mise v dokumentu navrhuje, aby české orgány vyžadovaly od čelných politiků „ověřitelná prohlášení o neexistenci střetu zájmů“ s tím, že současně poskytnou soupis svých finančních zájmů.
Českých i evropských norem ke střetu zájmů se kontrolní mise dotkla během například debat se stání tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou. Podle ní mají o existenci střetu zájmů rozhodovat pouze soudy. K evropskému nařízení pak podle dokumentu uvedla, že se vztahuje pouze na správu evropských fondů, nikoli vyjednávání víceletého finančního rámce.
Hohlmeierová žádá šéfa Europarlamentu o reakci na Babišovy výroky. ‚Zvažuje se to,‘ řekla mluvčí
Číst článek
„Členové kontrolní komise nabyli dojmu, že se zdá, že na české straně není zájem zavést konkrétní metodu nebo systém k implementaci článku 61 finančního nařízení,“ poznamenala si bruselská delegace po setkání s Hrdinkovou.
Státním úředníkům by zároveň mělo být umožněno vykonávat jejich práci nezávisle a nestranně, aniž „by museli čelit negativním následkům jako výpověď pod záminkou systemizace“.
Vlastnictví půdy
Poslední doporučení se týká Státního pozemkového úřadu, který by se měl podle výboru snažit jasně vymezit vlastnická práva zemědělské půdy, aby se identifikovali oprávnění vlastníci. Reflektuje tak výtky předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka, podle něhož úřad půdu s nejasnými majiteli „měl tendenci“ pronajímat velkým zemědělským koncernům.
Rovněž se v posledním době odráží obavy malých a středních zemědělců, že chystané aukce zemědělské půdy by mohly nahrávat velkým podnikům. Podle závěrů europoslanců by všichni měli mít rovné příležitosti. „Aukce půdy by měly být spravedlivé,“ uzavírá kontrolní mise.
