Necelá stovka mužů i žen sedí v přednáškové místnosti a poslouchá instruktora. Přestože jsou to účastníci kurzu armádních speciálních sil, všichni jsou v civilu. Jde už o několikátý ročník, ale ten letošní, pořádaný v Česku, je zatím největší.

Dvoutýdenní akci doprovázejí přísná bezpečnostní opatření, a proto není možné nahrávat zvuk ani fotografovat.

Po konferenci v Praze se armádní specialisté ze dvaceti dvou různých zemí přemístili do Olomouce, aby si procvičili zpravodajskou disciplínu známou jako OSINT, tedy „těžení“ informací z takzvaných otevřených zdrojů.

„Nejtěžší je informace nejenom shromáždit, ale hlavně vytřídit a najít v té záplavě něco smysluplného, co má vypovídající hodnotu. Přirovnal bych to k rýžování zlata, kde máte kupu kamení a pak z toho na konci máte malé zrníčko,“ popsal Radiožurnálu podplukovník Pavel Habuda z Centra podpory speciálních sil, které mělo akci na starost.

„Speciální síly jsou průkopníky změn, snaží se hledat nové cesty a způsoby, to platí v armádách na západ i na východ od nás,“ dodává.

Digitální hygiena

Instruktoři rozdělili účastníky kurzu do malých mezinárodních týmů, ve kterých plnili zadané úkoly. Po úvodní teoretické části trénovali práci se sociálními sítěmi, satelitními snímky nebo také geolokaci fotografií.

„V otevřených zdrojích se dá najít obrovské množství dat, která dříve byla absolutně nedostupná. Jednak protože prostě neexistovala, což souvisí s digitalizací společnosti, nebo je bylo extrémně náročné získat či šlo o utajované informace. Dnes je ale máme k dispozici, ať už komerčně, nebo ke sběru volně na internetu,“ doplňuje analytik Daniel Bagge z americké společnosti Strider Technologies, který měl dříve na starost nové technologie ve Vojenském zpravodajství.

Vojáci se tak dnes můžou jen díky počítači a připojení k internetu připravit na operaci na druhém konci světa. Během chvíle zjistí informace, které potřebují ke správnému nastavení nočního vidění ve vybrané oblasti, nebo odhalí, jaká je nálada mezi místními. Chce to ale cvik, a proto vojáci sdílí své know-how s kolegy napříč spojeneckými armádami.

„Internet je dostupný téměř všude a lidi o sobě dávají vědět opravdu hodně informací, publikují různé události. A pokud se v tom analytik dokáže dobře zorientovat, informace vybrat a propojit je, tak dokáže poměrně přesně získat informaci, aniž by tam měl vlastní agenty v té zemi,“ podotýká Habuda.

Součástí výcviku byla taky digitální hygiena, tedy pravidla, jak by se vojáci měli v online prostoru chovat, aby nikdo „nevytěžil“ je.

„Ty dobré příklady samozřejmě nejsou vidět, právě proto, že dodržují digitální hygienu. Nicméně pak tady máme i křiklavé případy, kdy se na sociálních sítích vyvěšují fotky s tvářemi nových důstojníků, máte tam jejich hodnost i útvar,“ hodnotí Bagge obecně, jak je na tom česká armáda v kyberprostoru.

Ačkoliv se vojáci o šikovné specialisty dlouhodobě „přetahují“ s civilním sektorem, Habuda si na malý zájem prý stěžovat nemůže.

„Mám obrovskou radost, když vidím, že jsou ti lidé v armádě, protože jim ta práce dává smysl, chtějí být u něčeho správného, pomáhat, i když vím, jak by mohli být zaplacení v civilu.“

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít