Budoucnost energetiky, nebo nebezpečný přílepek? Poslance čeká boj o bateriová úložiště
Více elektrické energie ze slunce, vody nebo větru s sebou nese větší nároky na přenosovou soustavu. Slunce zapadá, elektřina je potřeba stále. Problém by mohla řešit velká bateriová úložiště. Fungují v řadě evropských zemí, v Česku ale jejich rozvoj vázne kvůli chybějící legislativě. Změnit by to mohl návrh k novele energetického zákona, která má primárně řešit problém takzvaných energošmejdů. Poslanci se ale na pravidlech neshodnou.
Velká bateriová úložiště v Česku existují zatím čtyři. Jedno z nich je v areálu jihočeské teplárny v Plané nad Lužnicí.
„Uvedli jsme ho do provozu rok a půl zpátky. Slouží nám k tomu, že si můžete schovat elektrickou energie na pozdější dobu a můžete ji regulovaně využívat k různým účelům, které vám zrovna přijdou za vhodné,“ ukazuje ředitel teplárny Libor Doležal na tři plechové kvádry zhruba o velikosti kamionů.
„Hrubě jsme napočítali, že průměrné elektroauto by na tu kapacitu, kterou jsme schopni do toho naakumulovat, dojelo někam do Asie, zhruba deset tisíc kilometrů,“ přibližuje pro Radiožurnál. V řeči čísel má úložiště kapacitu 2,5 megawatthodiny.
Licence pro podnikatele
Teplárna v Plané využívá baterii především pro potřeby vlastního průmyslového areálu, který zásobuje elektřinou. Pro rozvoj nových samostatných baterií a baterií propojených s obnovitelnými zdroji, které by mohly pomáhat stabilizaci sítě, ale chybí v Česku legislativa.
Licence pro provozovatele takového podnikání chce do zákona zakotvit šéf KDU-ČSL Marian Jurečka: „Je to jeden z naprosto klíčových návrhů pro to, aby se tady mohly rozumně rozvíjet obnovitelné zdroje. Pokud budeme odpojovat uhelné elektrárny a budeme růst z hlediska té instalace výkonu fotovoltaických panelů, tak budeme potřebovat tu síť lépe regulovat, lépe vyrovnávat. A mít ty bateriové systémy i lépe rozmístěné po tom území, abychom přenosovou soustavu nepřetěžovali.“
Ve chvíli, kdy se vyrábí přebytek elektřiny například ze slunečního svitu, by se podle tohoto scénáře energie ukládala do baterie. V jinou část dne by se pak z těchto zásob energie velmi rychle mohla pustit do sítě.
Podle Jurečky jsou různé možnosti, jak by se baterie v budoucnu mohly využívat: „Ideální by bylo, aby u větších fotovoltaických elektráren byla takováto baterka. Nebo počítáme s tím, že by třeba obec mohla mít jednu baterku, využívat to třeba sdruženě pro fotovoltaiky, které by byly třeba instalovány v té obci.“
Změnu podporuje i provozovatel přenosové soustavy ČEPS, který každý rok platí vybraným poskytovatelům energie zhruba šest miliard korun za to, že pomáhají stabilizovat soustavu. Peníze dnes inkasují převážně uhelné teplárny a elektrárny. Do budoucna by při schválení Jurečkova návrhu na těchto prostředků mohli dosáhnout právě i provozovatelé baterií.
KSČM: Může to být past
Jednoznačně proti Jurečkově pozměňovacímu návrhu je část hnutí ANO a taky komunisté, například poslanec KSČM Leo Luzar. Tak zásadní změnu podle něho nelze řešit poslaneckým pozměňovacím návrhem. Má být součástí zcela nového energetického zákona, který v příštích letech předloží ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Toto je přílepek, takovéto věci by se přílepky řešit určitě neměly. Jak sláma z bot z toho navíc čouhá zájem bateriových a akumulačních podnikatelů. Neříkám, že to je špatně, ale musí se to legislativně vyjasnit a důsledně probrat, abychom nevběhli do stejné pasti, jaká tady vznikla s podporou solárů v minulé dekádě,“ říká.
Podle něho navíc Česko aktuálně nemá nadbytek energie z obnovitelných zdrojů. „My obnovitelné zdroje využíváme teď na sto procent do spotřeby ne do akumulace. Když teď postavíte baterky, tak je budete stoprocentně plnit z jádra nebo z uhlí,“ domnívá se Luzar.
‚Zájmy teplárny před občany‘. Regulační úřad podá na strakonickou teplárnu i starostu trestní oznámení
Číst článek
Zpravodaj energetické novely poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher se při hlasování o bateriích zdrží. Primární pro něho je, aby energetická novela vyřešila problematiku energošmejdů, což byl její primární cíl.
Nerozhodné ministerstvo
Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo původně proti návrhu – licence pro bateriová úložiště chce zakotvit až do zcela nového energetického zákona, který by měl vzniknout v příštích letech. Po dlouhém vyjednávání ale šéf resortu Karel Havlíček (za ANO) změnil své stanovisko na neutrální.
„My to principiálně neodmítáme, nicméně já o tom chci ještě jednat s předkladatelem – panem Jurečkou – i s reprezentaci akumulací. Není to ještě definitivně uzavřené. Já myslím, že není vůbec diskuse o tom, že akumulace je trendem a dřív či později to musí být ukotveno v zákoně. My jsme jenom trochu obezřetní, aby nenastal boom, který nastal s výstavbou solárních parků. V té době to taky všichni mysleli dobře, ale vymklo se to ze řetězu,“ říká Havlíček.
Jurečkův návrh na zakotvení baterií do zákona s žádnými státními dotacemi nepočítá. Nicméně podle Havlíčka by bylo uzákonění jakýmsi prvním krokem k možné podpoře.
Hlásí se zájemci
Naopak Energetický regulační úřad (ERÚ) návrh dlouhodobě podporuje, jak potvrzuje mluvčí Jan Kebort: „Potřebuje mít nástroj, jak licencovat tuto činnost pro případné žadatele. Věříme, že akumulace může zlevnit provoz sítí v nových podmínkách.“ Právě Energetický regulační úřad by zájemcům o podnikání uděloval v budoucnu licence. A takových zájemců už se na úřad prý obrací řada.
„Ti zájemci jsou z řad dodavatelských firem nebo z řad investorů. Ostatně většinu takových zájemců máme sdružených v naší asociaci. Od mezinárodních bank po české i zahraniční energetické firmy. Připraveny jsou na to opravdu zástupy subjektů, ale kvůli tomu, že ta legislativa rozvoj brzdí, tak k těmto investicím zkrátka nedochází,“ potvrzuje šéf Asociace pro akumulaci energie Jan Fousek.
Nepodepsala, stejně musí platit pokutu. Energetičtí ‚šmejdi‘ měli okopírovat podpis seniorky přes sklo
Číst článek
Povinnost ukotvit v zákoně licenci na akumulace vyžaduje i evropská legislativa, zejména takzvaný Zimní energetický balíček. Podle příslušné evropské směrnice měly všechny členské státy povinnost zavést samostatnou licenci na akumulaci do konce ledna tohoto roku, upozorňuje europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09): „Může nám hrozit to, že komise proti nám zahájí řízení o tom, že řádně neimplementujeme evropské právo, pokud by si například firmy stěžovaly, že jim nebylo umožněno podnikat tak, jak jim to evropské právo umožňuje.“
Podle náměstka ministra průmyslu pro energetiku Reného Neděly ale resort s Evropskou komisí jedná. „My jsme Evropskou komisi informovali, že děláme nový energetický zákon, který bude reflektovat všechny nové trendy, všechno tam bude zakotveno. Komisi jsme zaslali i věcný záměr zákona. Teď připravujeme paragrafové znění, aby nová poslanecká sněmovna už mohla projednávat nový energetický zákon,“ ujišťuje Neděla.
K novele současného energetického zákona včetně sporného návrhu, který se týká baterií, by měli poslanci rozhodovat v závěrečném čtení 14. července. Podle Patrika Nachera je v plánu sněmovní blok věnovaný energetice. Kromě novely energetického zákona sněmovna bude rozhodovat i o další zásadní normě – novele zákona o podporovaných zdrojích energie.
