Při posuzování případů, jako je ten s Čermákem, se hledí na celkové vystupování dotyčného, říká právník
Plzeňský krajský soud potrestal pěti a půl lety vězení Tomáše Čermáka za podporu a propagaci terorismu. Měl se jí dopustit, když loni v únoru šířil na facebooku video, v němž se ohrazoval vůči novele pandemického zákona a apeloval, aby se lidé snažili i násilím zabránit jeho přijetí. „Podobné případy se v Česku pohybují v řádu desítek,“ řekl Radiožurnálu právník a profesor Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Nakolik jednoznačně mohla působit tato kauza z pohledu soudu?
Věřím, že stále tyto rozsudky jsou ještě relativně složité. Ten paragraf v trestním zákoníku není zase až tak dlouho a je vždy složité podřadit nějaké jednání pod tuto skutkovou podstatu. Lze také očekávat, že se tím bude podrobně zabývat i odvolací soud, protože předpokládám, že padne odvolání.
Do jaké míry může obstát obhajoba obžalovaného, že si neuvědomoval důsledky svého konání, že se na facebooku vyjadřoval v nadsázce? Chtěl upoutat pozornost a ty výzvy k převzetí politické moci nebo dokonce útoků na politiky nemyslel doslova?
Samozřejmě záleží na soudci, který to bude posuzovat, ale vidíme, že prvoinstanční soud na tuto obhajobu nedal.
Je samozřejmě třeba vidět i celkové působení odsouzeného, který vystupoval dlouhodobě proti nějakým státním aktivitám, měl kolem sebe soustředěno určité spektrum příznivců, což se koneckonců potvrzuje i díky tomu, jak je nyní podporován na sociálních sítích od části svých sympatizantů. Jeho vize mohou pak mít i reálný dopad.
Čermák dostal za podporu terorismu 5,5 roku vězení. Ve videu vyzýval k násilí vůči politikům
Číst článek
Má tedy v podobných případech klíčovou váhu úmysl pachatele, nebo reálné dopady podobného jednání? Myslím těch příspěvků na sociálních sítích?
Pokud použijeme právní pojem úmysl, tak to má velmi klíčovou roli, protože ten trestný čin je úmyslný a vlastně nelze ani spáchat nedbalostně, takže v tomto směru je ten úmysl samozřejmě klíčový.
Už v některých minulých soudech, které se týkaly výhrůžek terorismem a podobných věcí, soudy konstatovaly, že nemusí vždy dojít k tomu, že by pachatel byl schopen ten trestný čin uskutečnit.
Jsou tyto projevy, ať už pronášené na veřejnosti, nebo sdělované přes sociální sítě, dostatečně legislativně vymezeny, kdy dotyčný ještě nepřekračuje hranice zákona a kdy už se dopouští trestného činu, popřípadě napomáhání terorismu?
Znovu říkám, samotná tato skutková podstata kvalifikovaná není v trestním zákoníku až zase tak dlouho, ale řekl bych, že se postupně specifikuje, co se pod ni bude dát podřadit. Zatím je to rozhodnutí prvoinstančního soudu a je možné, že v tomto směru stabilnější výklad poskytnou až rozhodnutí Nejvyššího, případně Ústavního soudu.
‚Rozšlapu ti hlavu.‘ Dezinformátor Tušl si odpyká 15 měsíců vězení, potvrdil odvolací soud
Číst článek
Do jaké míry zaměstnávají podobné projevy zdejší justici, ať už souvislosti s domácí agendou, anebo v posledním roce spojené s ruskou agresí na Ukrajině?
Myslím si, že můžeme vycházet ze statistik, které nám předkládá Nejvyšší státní zastupitelství, že ty případy se pohybují zhruba v řádu desítek. Tuším, že poslední údaj, co se týkal schvalování ruské agrese, byl kolem 80.
Není to tedy nějaký typ trestné činnosti, který by dominoval v České republice, ale je třeba vidět, že to není úplně zanedbatelné číslo vzhledem k tomu, jakým způsobem může právě ta scéna mobilizovat případné další příznivce.
A dalo by se tedy říci, že se posuzování těchto případů tzv. dolaďuje za pochodu?
V tom bych s vámi souhlasil. Dokonce bych řekl, že vidím i určité rozdíly mezi rozhodováním soudů v jednotlivých okresech.
A procházíme vlastně takovou sérií krizí, které vyvolávají specifické formy trestné činnosti, ať už to byla migrační krize, ať už to byla covidová krize, ať už je to současná ukrajinská krize, a justice reaguje samozřejmě na podněty, které jí přináší scéna pachatelů a musí se naučit řešit nové případy, respektive aplikovat existující právo na nové společenské fenomény.