Patrik Tušl a Tomáš Čermák. Dva muži, které Okresní soud v Kladně poslal za mříže kvůli nenávistným výrokům o Ukrajincích ve videích, která kolovala po sociálních sítích. Rozsudek byl nepravomocný, oba se proti němu na konci listopadu – krátce před uplynutím zákonné lhůty – odvolali. Soudní dokument upozorňuje na několik klíčových okamžiků případu. Server iROZHLAS.cz proto rozsudek nabízí k nahlédnutí.

Dokumenty Praha/Kladno 5:00 3. prosince 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Je 26. října a dva muži – Patrik Tušl a Tomáš Čermák – si zrovna vyslechli rozsudek Okresního soudu v Kladně. Soudce Vít Sochovský je poslal na deset a šest měsíců za mříže ruzyňské věznice.

Soud projedná obžalobu Tušla a dalších dvou mužů stíhaných za pronásledování šéfa lékařské komory

Číst článek

Ačkoliv byl v té době rozsudek nepravomocný, ponechal soud oba muže ve vazbě, kde byli rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 1 už od začátku srpna. I když se proti soudnímu verdiktu oba nakonec odvolali, za mřížemi jsou stále.

Server iROZHLAS.cz získal rozsudek, ve kterém kladenský soud vysvětluje, proč oba muže do vězení poslal (k přečtení na konci článku).

„Jsou vinni, že dne 1. 8. 2022 kolem 12 hodin po předchozí vzájemné dohodě na katastrálním území Netovice, ve Slaném, okres Kladno, započali na sociální síti z uživatelského účtu se jménem XXX, jenž je spravován obžalovaným Č. (Čermákem, pozn. red.), živě vysílat audiovizuální snímek, v němž společně dehonestovali Ukrajince a vybízeli své posluchače k projevení nenávisti a odporu vůči Ukrajincům, kteří se hodlali setkat dne 24. 8. 2022 u příležitosti dne nezávislosti Ukrajiny na Václavském náměstí v Praze,“ stojí v dokumentu.

Soud popisuje, i jakým způsobem muži k „odporu proti Ukrajincům“ fanoušky burcovali. „Obžalovaný Čermák nepravdivě nařkl Ukrajince z toho, že se na území České republiky začínají roztahovat a že jim jsou poskytovány v rámci finanční podpory nákladné automobily a luxusní mobilní telefony zcela zdarma,“ vytýká soud lži, které muži veřejně šířili.

Klíčové je podle soudu ale až to, co v nahrávce následovalo. „Obžalovaný T. (Tušl, pozn. red.) uvedl předpoklad, že na uvedené shromáždění přijde ‚5 000 kousků, 5 000 za*ranejch špinavých Ukrajinců‘, pročež obžalovaný Č. (Čermák, pozn. red.) vyzýval jejich diváky, aby ‚udělali úplně stejnou protiakci, ukázali, kdo je tady doma, zvedli své p*dele, pořádně to vyhecovali, protože pokud chtějí boj, tak ať jej zkusí‘,“ citoval soud nahrávku.

Po několika dalších invektivách pak Čermák podle soudu vyzval i k samotnému útoku na Ukrajince. „A tudíž ‚je třeba vyjít do ulic do pořádný protiofenzívy proti těm z*urvenejm buzerantům za*ranejm, až se na ně vynaloží takovej nátlak, že vypadnou, sami zavřou dveře a bude od nich pokoj, ať si vezmou ty Ukrajince a táhnou do p*dele, do Kyjeva všichni‘, přičemž výzvy k „protiakcím a odporu‘ i za použití násilí obžalovaní opakovaně zdůrazňují, a obžalovaný T. (Tušl, pozn. red.) poté doplnil, že ‚to je okupace, neboť ta jejich vlajka, barevnej ha*zl papír, je všude‘,“ přiblížil slova obžalovaných v nahrávce soud.

Věděli, co dělají

Podle soudu byl v natočení a šíření videa jasný záměr. A oba muži moc dobře věděli, co dělají a jaký dosah na sociálních sítích ve skutečnosti mají.

„S ohledem na okolnost, že jejich výroky nesly jak hanobící, tak také podněcující charakter, nemá soud pochybnost o tom, že jednali v úmyslném zavinění, ačkoliv zřejmě každý z jiné pohnutky,“ uvedl v rozsudku soudce Sochovský s tím, že zatímco Čermákovi mělo jít hlavně o sledovanost a svým výrokům ani nevěřil, Tušl byl o obsahu videa přesvědčený.

„Obžalovaní jednali od počátku s vědomím, že takto zveřejněné hanobící video zhlédne neuzavřený počet osob sledujících volně přístupný uživatelský účet obžalovaného Č. (Čermáka, pozn red.), přičemž pouhé čtyři hodiny od zveřejnění byla předmětná videonahrávka zhlédnuta nejméně 3 200 uživateli sociální sítě (Facebook, pozn. red.), z nichž někteří video dále sdíleli,“ konstatoval soud.

Právě forma, kterou oba muži pro šíření videa zvolili, tedy šíření citované nahrávky veřejně přístupnými sociálními sítěmi, je podle soudu při rozsudku stěžejní.

„Obžalovaní neměli a nemají šanci obsah videa vysvětlovat, neboť toto se okamžitě začalo šířit a bylo nejen zhlédnuto, ale také sdíleno, tisíci dalších uživatelů předmětné sociální sítě, i za její hranice,“ popsal soudce s tím, že šíření podobných informací má proto v digitálním světě z principu mnohem větší dopad.

„Digitální otisk, který obžalovaní svým jednáním zanechali, je v současné době prakticky nesmazatelný, což je specifikum virtuálního prostoru a reality, která nepochybně významně ovlivňuje realitu skutečnou. Ne náhodou je páchání veřejně přístupnou počítačovou sítí znakem kvalifikovaných skutkových podstat zločinů z nenávisti, neboť šíření a dopady jsou touto formou násobně rychlejší a zásadnější,“ vysvětlil soud proč trestal vězením.

Čermákova lítost

Tomáš Čermák se přitom za své jednání u soudu omluvil. Uznal při tom, že jeho vyjádření „byla z pohledu slušné společnosti za hranou, a vnímá, že šlo o nevhodné a špatné jednání“. Toto soud nakonec uznal jako polehčující okolnost a proto byl Čermákův trest nakonec nižší.

Čermák zároveň před soudem popřel, že by natočení inkriminovaného videa bylo záměrně plánováno a trval na tom, že ve skutečnosti šlo o spontánní rozhodnutí.

Soud poslal dezinformátory Tušla a Čermáka do vazby. Vyzývali k odporu proti Ukrajincům

Číst článek

„Měli tam i nějaká piva a řešili, že Ukrajinci chystají několik demonstrací za sebou, a jim tyto a další věci ohledně Ukrajinců vadily, tak video natočili. Proč ve videu nezmínili i to, co jim konkrétně vadilo, to obžalovaný Č. (Čermák, pozn. red.) neví. Neměli v tu chvíli představu, kolik je sleduje lidí, nicméně u dřívějších videí si zpětně sledovanost zjišťovali. (...) Forma, kterou pro video zvolili, byla za účelem zvýšení sledovanosti, takto to přitáhlo
více diváků. Nešlo o to, zda to co říká, myslí vážně, takto je sledovalo více diváků, což je těšilo,“ popisuje soud Čermákovu výpověď.

Na otázku, zda dokáže odlišit Rusa od Ukrajince, odpověděl Čermák soudu, že podle jazyka, kterým se baví, určitě ne. „Ukrajinci často nosí své národní barvy či mají vlajku,“ vysvětlil podle rozsudku soudu. V podobném duchu pak pracoval podle soudu i s informacemi, které na internetu nacházel. Neověřoval je, pouze přeposílal dál.

Jak vážného porušení zákona se natáčením nenávistných videí dopouští, si podle svých slov Čermák neuvědomoval. A vůbec si nepřipouštěl, že by za to mohl čelit soudnímu řízení.

„Doufá, že by mohl dostat ještě druhou šanci, respektive poslední šanci. Tu by chápal tak, že už žádná videa, která k ničemu nevedou, točit nebude, už se nebude bezhlavě vyjadřovat. Je si s odstupem vědom, že se lze vyjadřovat normálně a ne podobnými paskvily. Obžalovaný Č. (Čermák, pozn. red.) připustil, že ani nevěřil tomu, co ve videu říká. Šlo o již zmiňovanou sledovanost,“ píše v dokumentu soud.

Sledovanost mu podle soudu přinášela popularitu, a ta zase určité příjmy z darů svých podporovatelů. Jeho příjmy totiž tvořily do dubna pouze peníze z práce pro agenturu. A do toho měl Čermák dle svých slov značné dluhy, kvůli kterým zastavil nemovitosti za 750 tisíc korun.

„Nepravidelné příjmy“ měl podle své výpovědi právě z natočených videí. „Kromě popularity se mu od jeho podporovatelů dostávalo také drobných finančních darů, jejichž počet odhadl na desítky, přičemž darované částky se pohybovaly zpravidla v řádu stokorun. Peníze vnímal jako dary a podle toho s nimi nakládal, utrácel je, přičemž dodal, že však nešlo o žádné stabilní příjmy,“ napsal soud.

Tušl vinu neuznal

Patrik Tušl naopak svou obhajobu založil na tom, že měl pro natočení videa důvod. Podle jeho výpovědi zaznamenané v soudním dokumentu, se ve videu prezentované informace opírají o jeho vlastní zkušenosti s ukrajinskými uprchlíky z uprchlických táborů či slovensko-ukrajinské hranice.

Dezinformátoři Tušl a Čermák mají jít za nenávistné výroky do vězení. Soud jim uložil deset a šest měsíců

Číst článek

Tušl soudu zároveň popsal „druhy Ukrajinců“, kteří mu vadí: ti, kteří se zastávají Bandery; ti kteří se opíjejí a ruší noční klid; a taky bohatí Ukrajinci, kteří pomoc vlastně nepotřebují.

„Má za to, že tuto svou motivaci k natočení videa a konkrétní skutečnosti, jež mu vadí, ve videu zmínil, nicméně připustil, že video bylo natočeno před třemi měsíci a byl přiopilý, proto si nemusí vše vybavovat zcela přesně,“ popsal Tušlovu výpověď soud s tím, že i on uvedl jako primární cíl videa zvýšení sledovanosti.

Svéráznou odpověď soud dostal na otázku, jestli Tušl dokáže od sebe rozlišit Rusa a Ukrajince. „Uvedl, že jejich jazyky neumí, ale Ukrajinci mají jiný tvar obličeje, více ‚uječené‘ hlasy a navíc se k Ukrajině hrdě hlásí,“ vypověděl soudu.

I Tušl, stejně jako Čermák, připustil, že získával za natáčení videí od svých podporovatelů dary. Na rozdíl od spoluobžalovaného je měl ale využívat na podporu své dcery.

„Celkem odhaduje, že takto obdržel 10 – 20 tisíc korun se spoluobžalovaným nikdy neřešili, kolik který z nich takto peněz dostává. Pokud by byl propuštěn na svobodu, žádná videa už by obžalovaný netočil, přičemž kdyby mohl na již natočeném a projednávaném videu něco změnit, nebylo by určitě tak vulgární a konkrétně by v něm uvedl, co mu vadí, aby to nevyznělo tak obecně proti Ukrajincům jako celku,“ napsal soud.

Při otázce na svůj majetek odpověděl, že žádný nemá. ‚Nic nevlastní, má jen dluhy. Naposledy si je mapoval v roce 2019 a bylo to kolem 250 000 Kč. (...) Obžalovaný pobírá invalidní důchod druhého stupně, a to od 18 let, kvůli chybějící části plíce a astmatu. Když pracoval, bylo to většinou brigádně na DPP. Pracovní smlouvu měl naposledy v roce 2021 v personální agentuře, ale po měsíci z místa u dopravního podniku odešel, jelikož mu v důsledku exekucí nezbylo na výplatě téměř nic,“ vypověděl Tušl soudu.

Soud vzal v případě Tušla v potaz i další případy, kdy porušil zákon. „Obžalovaný připustil, že v minulosti žil nepříliš uspořádaný život, byl po nějakou dobu i na ulici, bral drogy, kradl a v roce 2016 již nebyl příliš daleko od toho, aby skončil ve vězení. To ho přimělo změnit si život od základů, zcela abstinuje od drog. Poté přesto dostal ještě dva tresty, které byly podmíněně odloženy, v jednom případě za vyhrožování bývalé přítelkyni a ve druhém kvůli neplacení výživného,“ popsal soud s tím, že se podle obhajoby Tušl už snaží nedělat nic protizákonného.

„Už dále nepronásledoval pana K. (Milana Kubka, prezidenta České lékařské komory, pozn. red.), už netočil další videa v Terezíně,“ doplnila obhajoba Tušla.

Hranice svobody slova

Soud se v rámci rozsudku musel vypořádat i s připomínkami obhajoby, která se bránila s odkazem na princip svobody slova a projevu. Podle soudu ale není tento argument na místě, protože podle soudce Víta Sochovského není svoboda slova ze své podstaty neomezená.

Kam až sahá svoboda slova? ‚Hrana je zákon a jeho výklad,‘ vysvětluje odborník Bartoň

Číst článek

Limity svobody slova jsou podle soudce tam, kde se střetávají s právy a svobodami druhých. V tomto případě šlo podle soudu konkrétně o střet se 3. článkem Listiny základních práv a svobod, která vyzdvihuje rovnost lidí bez rozdílu národnosti, jazyka, barvy pleti, náboženství a politického přesvědčení.

„Obhajoba vystavěná ryze na argumentaci o svobodě slova tak zjevně nemůže obstát, neboť selektivně vyzdvihuje jediný aspekt verbálních projevů a přehlíží, že i tyto se musí pohybovat v komplexním právním rámci, který nestojí výhradně na jedné jediné svobodě. (…) I v demokratické společnosti je však třeba ctít a bedlivě a současně citlivě střežit hranice, které svoboda slova má, a to právě pro onu volnost, které se jí dostává,“ uvedl v rozsudku soudce s tím, že v případě, že slovní projevy zasahují do základních práv a svobod někoho jiného, nemohou ochrany svobody slova používat.

Soudce odmítl i argument, že Tušl s Čermákem nikomu reálně neublížili. V  případech obou trestných činů, na jejichž základě soud rozsudek vynesl, jde totiž o verbální trestné činy, které „abstraktně ohrožují“ ty, na které jsou cíleny. Tedy, že i když oba pachatelé sami reálně nikomu neublížili, nemohou si být jistí, co jejich jednání potenciálně vyvolá.

„Podstata a nebezpečnost tohoto trestného činu tkví v tom, že do role eventuálních přímých pachatelů staví ty, kterým nenávistné, respektive k nenávisti podněcující projevy, adresuje. Právě to činili obžalovaní, kteří video nahráli na internet bez jakékoli přípravy a hlubšího rozmyslu nad jeho obsahem, sami popsali, že jednali spontánně. Okamžikem, kdy video odputovalo mezi jejich sledující, nad ním však již ztratili jakoukoliv kontrolu a vůbec nemohli vědět, kdo se na toto video podívá, kdo si co za poselství ‚vyzobne‘ z jejich hanobících a k násilí podněcujících výroků,“ vysvětlil soudce.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít