Soud vyjasnil, kdo se musí bavit s veřejností. České dráhy a další už tak nedrží ‚bobříka mlčení‘

Ústavní soud zpřesnil svůj téměř dva roky starý nález, v jehož důsledku přestaly některé státní firmy odpovídat veřejnosti na dotazy. Informace tak opět začnou poskytovat České dráhy nebo operátor energetického trhu OTE. ČEZ se to ale netýká.

Brno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soudci Jan Filip, Milada Tomková, předseda Pavel Rychetský, Jaromír Jirsa a Jaroslav Fenyk (zleva doprava)

Ústavní soudci Jan Filip, Milada Tomková, předseda Pavel Rychetský, Jaromír Jirsa a Jaroslav Fenyk (zleva doprava) | Zdroj: ČTK

Když soudce zpravodaj Pavel Rychetský v červenci 2017 vyhlásil nález, podle něhož nemusí polostátní ČEZ poskytovat informace veřejnosti, rozkolísal do té doby jednotnou praxi soudů, které státním firmám informační povinnost nařizovaly.

Nejvyšší správní soud o necelý rok později v případě energetického regulátora OTE, a. s., rozhodl, že na nevítané dotazy nemusí odpovídat ani firmy stoprocentně vlastněné státem (na rozdíl od ČEZ, kde má stát jen nadpoloviční většinu), které byly založeny jinak než zákonem. Výjimka by se tak týkala například všech městských společností, tedy třeba i dopravních podniků.

Firmy vlastněné státem jsou veřejné instituce a musí poskytovat informace, rozhodl Ústavní soud

Číst článek

A na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pak Městský soud v Praze zprostil povinnosti poskytovat informace i národního dopravce České dráhy.

„České dráhy vyhodnotily nález Ústavního soudu a rozsudek Městského soudu v Praze tak, že jsou obchodní společností, na níž se zákon (o svobodném přístupu k informacím, pozn. red.) nevztahuje,“ napsali koncem roku 2018 firemní právníci novinářům Radiožurnálu v odůvodnění, proč nezveřejní smlouvy na poradenské služby, které si dráhy v minulosti platily.

Neveřejné veřejné peníze

Občané tak ztratili vhled do hospodaření stoprocentně státní firmy, která v roce 2017 ze státního rozpočtu čerpala provozní dotaci ve výši necelých 14 miliard korun.

„Nastupuje politické hledisko. Jestliže jsou dráhy stoprocentně vlastněny státem a stát do nich vkládá gigantické dotace, je politickou odpovědností resortu zajistit transparenci ČD,“ uvedl tehdy expert na právo na informace Oldřich Kužílek.

Ministerstvo dopravy v čele s nyní končícím Danem Ťokem (ANO) ale situaci odmítlo řešit. „ČD podle rozhodnutí soudu nejsou povinný subjekt a informační povinnost prostě nemají,“ napsal serveru iROZHLAS.cz Ťok.

ČEZ nebo České dráhy zřejmě budou muset zveřejňovat smlouvy v registru, poslanci odhlasovali změny

Číst článek

Nyní Ústavní soud se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci OTE, a. s. a rozhodl, že informace musí poskytovat všechny organizace, „v nichž má stát nebo jiná veřejnoprávní korporace stoprocentní majetkovou účast.“

Jednoduše řečeno, pokud si stát či obec založí firmu, ta musí odpovídat na dotaz veřejnosti podle informačního zákona. Platí to ale jen v případě, že všechny její akcie vlastní právě stát nebo obec. ČEZ, u něhož stát vlastní jen nadpoloviční většinu, se tak s veřejností i nadále bavit nemusí.

Dráhy začnou odpovídat

A čerstvé rozhodnutí Ústavního soudu už má první výsledky. „Samozřejmě že ano. ČD se vždy řídily a nadále budou řídit platnou legislativou a relevantní judikaturou,“ napsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí Českách drah Radek Joklík na dotaz, zda národní dopravce začne opět poskytovat informace veřejnosti.

Situaci měla definitivně vyjasnit novela informačního zákona, nicméně změny sněmovna ve 3. čtení vyňala a do Senátu se nedostaly. Nyní má věc na stole ministerstvo vnitra, které by během dubna mělo legislativní radě vlády předložit text novely, která problematiku poskytování informací státními a městskými firmami upraví.

Záleží potom na konkrétním znění, zákon může nově nařídit poskytování všem firmám, ve kterých má veřejná správa většinu, což by se týkalo třeba i ČEZu. Zákonodárci se ale mohou rozhodnout zachovat stávající stav, případně státní firmy vyjmout z dohledu veřejnosti úplně.

V článku bylo původně uvedeno, že novela informačního zákona nyní leží v Senátu. Za chybu se čtenářům omlouváme.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme