Čeští a slovenští politici se sešli k výročí sametové revoluce. Hodnotí posledních 25 let

Čeští a slovenští politici se sešli v budově bývalého Federálního shromáždění v Praze, aby si připomněli výročí sametové revoluce. Hodnotí také posledních 25 let, které po ní následovaly.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slavnostní shromáždění k 25. výročí listopadových událostí roku 1989, Bohuslav Sobotka

Slavnostní shromáždění k 25. výročí listopadových událostí roku 1989, Bohuslav Sobotka | Foto: Filip Jandourek

Podle premiéra Sobotky prochází demokracie krizí.

„Naše demokracie prožívá krizi zapojení občanů do veřejného života. Je to krize participace lidí na fungování demokracie. Je to paradoxní, protože právě za tuto participaci jsme na konci roku 1989 v ulicích demonstrovali,“ řekl na slavnostní schůzi.

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v projevu ocenil odvahu lidí, kteří se postavili nacistické a komunistické diktatuře při listopadových demonstracích v letech 1939 a 1989. Podobný čin by podle něj měla udělat každá generace.

„Je to úkol pro každou generaci, takže i tato, která dnes je mladá a dorůstá, nebude vyjmuta z této povinnosti,“ řekl na slavnostní schůzi.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O důsledcích sametové revoluce mluvil s ministrem kultury za KDU-ČSL Danielem Hermanem a místopředsedou KSČM Jiřím Dolejšem Vladimír Kroc.

Upozornil také na to, že společnost často zapomíná, jak významně se na revoluci v listopadu 1989 podílel Václav Havel.

Velkou část své řeči věnoval mladé generaci i předseda Národní rady Slovenské republiky Pavol Paško. Mluvil také o českém a slovenském členství v Evropské unii.

„Něžná revoluce otevřela cestu k rozdělení Česka a Slovenska, dvou bratských národů, ale zároveň vydláždila cestu k tomu, abychom se spolu potkali v Evropské unii,“ zhodnotil.

Právě v roce 1989 podle něj začal evropský příběh obou států.

Dnešní projevy stranických špiček potvrdily, že politická scéna se neshoduje na hodnocení změn, které započaly rokem 1989.

„Otevřel se obrovský prostor svobody, to je, myslím, něco naprosto zásadního. Poprvé v dějinách máme za svými hranicemi pouze spojence. Jsme členy EU, NATO, to znamená nejbohatší části světa, kam všichni ostatní utíkají,“ řekl ministr kultury za KDU-ČSL Daniel Herman.

Dodal, že na druhou stranu došlo i k určité deziluzi. „Poněkud jsme pozapomněli na budování právního státu, na vymahatelnost práva a to, co jsme podcenili úplně nejvíc, jsou morální hodnoty.“

„V Čechách vznikl systém, který se opírá o oligarchizovanou moc. V Čechách je zhruba jeden milion lidí, který je na pomezí chudoby. Transformace, zejména majetková, vedla k tomu, že nejsme pány ve své zemi,“ oponoval místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Václav Rokyta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme