Po celém Česku se do pomoci přihlásilo pět a půl tisíce dobrovolníků z řad studentů lékařských fakult.

„Asi tři tisíce z nich se zapojily přímo na pracovních pozicích. Nejčastější práce byla asi na těch nově vzniklých pozicích jako třídění pacientů u vstupu, měření teplot. Další část z nich posílila oddělení, kde byl nedostatek personálu kvůli karanténním a epidemiologickým opatřením,“ řekl Radiožurnálu koordinátor iniciativy a student 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Metoděj Renza.

Jako posila na oddělení fungoval například Štěpán Bartoš. Ten pomáhal týmům na ARO ve Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně, kde pečují o lidi s nemocí covid-19. Ze začátku měl strach zejména kvůli svým blízkým. „Riskli jsme to a takových nás bylo opravdu hodně. Je to pro nás výborná zkušenost,“ myslí si student posledního ročníku všeobecného lékařství Masarykovy univerzity.

S tím souhlasí i koordinátor dobrovolníků Metoděj Renza. „Pro jistou část studentů to byla zkušenost z klinické praxe, která jim možná pomohla ve volbě budoucího zaměstnání. Velmi často jsme se snažili studenty zařadit na místa, kde chtějí pracovat,“ řekl radiožurnálu Renza.

Medici se uplatnili i v odběrových stanech včetně těch, kde probíhalo plošné testování lidí na protilátky kvůli sběru dat pro studii kolektivní imunity, upozornil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

„Bez práce mediků a absolventů vyšších ročníků bychom to nedali dohromady, včetně velmi náročné a velmi akční digitalizace obrovského množství dat,“ pochválil studenty Dušek.

Kromě mediků museli v terénu pomáhat i studenti posledních ročníků zdravotnických škol, například budoucí všeobecné sestry nebo záchranáři.