ČT plánuje podat kvůli vpádu vojenské policie trestní oznámení
Podle Karla Nováka podá Česká televize zřejmě příští týden trestní oznámení kvůli ozbrojenému vpádu do budovy, ke kterému došlo v pátek. „Požádáme o zrychlené vyjádření a asi v pondělí podáme trestní oznámení,“ potvrzuje. Vpád považuje šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák za velký problém. Sám byl již také v minulosti vyšetřován v souvislosti s únikem tajných informací, ovšem, jak tvrdí, nikdy takovýmto razantním způsobem.
Předseda českého Syndikátu novinářů Adam Černý dokonce událost přirovnává k takzvané aféře „Der Spegel“ ze 60. let a přidává hypotézu, že zásah by mohl být záminkou k nastolení nového tématu v médiích.
V pátek budově na Kavčích horách hledali policisté už podruhé dokumenty o bývalém řediteli Vojenského zpravodajství Miroslavu Krejčíkovi. Do sídla televize vniklo několik mužů se samopaly. „O dokumenty žádali už ve čtvrtek. Říkal jsem jim, že nevím, jestli je dokument vůbec ve vlastnictví ČT, a že si myslím, že ne,“ říká Novák.
Večer byl šéfredaktor přítomen jako zástupce ČT prohlídce kanceláře, která trvala asi čtyři hodiny. Jak tvrdí, Novák neměl dojem, že by byl cíleně zdržován, aby nemohl vystoupit v pořadu Události, komentáře, ale přiznává, že k drobným obstrukcím došlo.
Rozhovor s šéfredaktorem ČT Karlem Novákem, poslancem Františkem Bublanem a předsedou Syndiíkátu novinářů Adamem Černým
„Věděli, že mám v Událostech, komentářích vystoupit. Bylo to spíš ale v rámci takové té hry mezi mnou a jimi,“ dodává.
Policie si odnesla počítače všech tří pracovníků, kteří v kanceláři pobývají, kazety s natočeným materiálem, zápisky, vizitky, jednu listinu, říká Novák a pokračuje, že právě v tom spatřuje druhý důvod, proč zásah nebyl v pořádku.
Zásah vyvolal obrovskou vlnu kritiky např. politickým spektrem. Už během noci reagoval ministr obrany Alexandr Vondra - náčelníka Vojenské policie Vladimíra Ložka a dva vysoké důstojníky postavil mimo službu. Zásah vojenské policie v budově zpravodajství ČT odsoudil i premiér Petr Nečas. Považuje ho za neadekvátní a použitou formu za nepřijatelnou.
Akci odsuzuje i předseda poslaneckého výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan. „Většina veřejnosti vidí, že to nebylo adekvátní. Mně na tom vadí skutečnost, co vojenská policie hledala. Zmíněný dokument je jistě na ministerstvu obrany, myslím, že s ním jsou všichni seznámeni,“ míní.
Už nepodléhal zákonu o utajovaných informací, možná byla prohlídka nezákonná.
Podle jeho názoru měli dokument policisté požadovat a pokud by ho nenašli, měli odejít a neodnášet si počítače a ostatní věci. „Mám dojem, že to byla zástěrka, aby zjistili, co všechno pan Rožánek ví o obraně,“ podotýká Bublan.
Františku Bublanovi vadí, že v jeho výboru ministr obrany Vondra slíbil, že celou záležitost kolem bývalého ředitele Vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka a dokument prošetří, a místo toho obsahu se šetří, kdo ho z Obrany vynesl. „To je naprosto mimo realitu a je to podružná záležitost,“ je přesvědčen.
Předseda českého Syndikátu novinářů Adam Černý vyslovuje hypotézu, která ho podle vlastních slov ale nutně musí napadnout. „Probíhá tu velice důležitá debata o podobě důchodové reformy. Debata se nevyvíjí směrem, který by byl proto její autory příznivý. V těchto situacích se v mediální komunikaci poměrně běžně nastolí nové téma razantním způsobem. Tento dojem jsem měl v případě ministra Kalouska,“ uvádí Černý.
Razii také přirovnává k aféře, ke které došlo v 60. letech, kdy do redakce hamburského týdeníku Der Spiegel nastoupila policie. „Tehdy šlo shodou okolností také o záležitosti týkající se ministerstva obrany,“ potvrzuje. A jak dodává, musel tehdejší šéfredaktor magazínu odstoupit.
Zásah byl podle Černého naprosto nepřiměřený, protože zástup ozbrojenců do veřejnoprávní instituce je, jak vysvětluje, oprávněný pouze v případě, že jde o zabránění velkým škodám nebo odvrácení hrozícího nebezpečí například v podobě teroristického útoku.
„Lekce z aféry Spiegel byla, že si na německé mediální scéně si upevnil postavení. I České televizi bych přál, aby si obhájila svou nezávislost,“ podotýká novinář.
„U postavení šéfa vojenské policie mimo službu by to nemělo skončit. Musí být vyšetřeno, kdo rozhodlo, že bude takto postupováno. Nabízí se vysvětlení, které se v Čechách nabízí často, že tu máme směs hloupého úmyslu a amatérského provedení, soudí Adam Černý.
Jak tvrdí náčelnice kanceláře náčelníka vojenské policie Michaela Cvanová, policie jednala na příkaz soudce. „Včera jsme realizovali úkony trestního řízení v budově. Budeme ale přezkoumávat způsob provedení vstupu do budovy. Ta byla ovšem zajištěna strážným soukromé agentury s psovodem i psem, takže to policisté takto vyhodnotili,“ vysvětluje chování komanda.
"Dokument je tak jako tak odtajněn"
„Snažili jsme se zajistit důkazní materiál ve věci důvodného podezření ze spáchání trestného činu. Tedy ohrožení utajované informace. Jsme připraveni i na možnost, že hodnota zadrženého důkazního materiálu může být s ohledem na právo ochrany zdroje napadena u soudu," pokračuje.
Podle šéfredaktora zpravodajství Karla Nováka byl hledaný dokument stejně odtajněn, přesto se vojenská policie snažila zajistit důkazy ve věci důvodného podezření ze spáchání trestného činu ohrožení utajované informace. Cvanová však připouští, že neví, na jaké úrovni je dokument odtajněn, ale právě to je nyní předmětem šetření.
Jak se domnívá mediální odborník a kantor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, po včerejším zásahu mají čeští novináři, kteří pracují na důležitých kauzách, pravděpodobně lepší podmínky než dřív, protože případná nechuť státních orgánů k práci žurnalistů je teď daleko viditelnější. "Je možné se opřít o jasnou demonstrativní akci jako o důkaz této nechuti,“ říká.
Dodává, že v dobách, které jsou prodchnuty úvahami o potřebě šetřit na mnoha místech, se ukázalo, že existuje složka, která je ochotna plýtvat prostředky i lidmi na získání dokumentů, a to ve velkém.
