„Platí pro celý svět a všechny dálnice světa, že požár v tunelu je suverénně nejrizikovější moment na dálniční síti,“ uvedl. Aby se předešlo případnému neštěstí, silničáři bezpečnostní systémy v tunelech testují každý rok. Zakouření aerosolem se pak opakuje každé čtyři roky.

Přístroj, který vytváří studený kouř, zaplnil dýmem vždy jeden tunel. Simulace silného zakouření a prudkého rozvoje požáru měla ověřit, zda správně reagují jak systémy, tak dispečeři ve velíně. Systém je schopen zaregistrovat nejen zakouření či oheň, ale také prudké zpomalení dopravního proudu, chodce, pád části nákladu a další situace.

„Na to musí reagovat dispečeři. Začíná odpočet, to je 20 sekund, kdy oni musí reagovat a buď požár potvrdit, nebo vyvrátit,“ popsal tunelový technik Ladislav Petrovič.

Mezi bezpečnostní opatření patří požární tlačítko, jež musí aktivovat řidič na místě. Pod vrchlíkem je pak tzv. fibrolaser, tedy kabel reagující na teplo. „Ten také spouští požární scénář. Scénář může spustit i dispečer, který je na velíně, na základě kamer,“ doplnil Petrovič.

V případě, že se posádka vozidla ocitne v silničním tunelu, kde hoří, má ponechat vozidlo na místě a vyhledat nejbližší únikovou cestu.

„Vždycky to je nastavené tak, že pokud je v jedné tunelové troubě požár, druhá slouží jako úniková,“ dodal tunelový technik.

Tunel Libouchec měří zhruba 580 metrů a tunel Panenská jako dosud nejdelší samostatný tunel v zemi 2160 metrů. Denně jimi projede zhruba 18 tisíc vozidel.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít