Drábová: Průšvih v Záporožské jaderné elektrárně visí na vlásku. A bude dál, dokud Rusové nevypadnou
„Radiační situace na Ukrajině zůstává normální,“ píše na závěr všech svých tweetů o Ukrajině jaderná fyzička Dana Drábová, která je už 23 let předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Teď z mých informačních zdrojů vyskočila zpráva, že ostřelování v oblasti zase vedlo k tomu, že Rusové odstřihli Záporožskou jadernou elektrárnu od externích zdrojů proudu. Je to už posedmé za ten víc než rok,“ říká v pořadu Osobnost Plus.
Fyzička Drábová popisuje: „Bezpečnost elektrárny zase visí na obsluze a na dieselových generátorech. To je situace, kdy si opravdu říkám, že to snad budu moci napsat i zítra, ale zatím to skvělá ukrajinská obsluha vždy vyřešila.“
„Elektrárna bez proudu je nahatá. To znamená, že zdroje elektřiny zajišťují, že bude fungovat chlazení,“ vysvětluje.
Všech šest bloků Záporožské elektrárny je od září odstaveno. Podle Drábové to znamená, že situace je lepší, protože čím déle je reaktor odstaven, tím menší množství radiace je k dispozici k případnému úniku a tím menší množství tepla je potřeba neustále odvádět. Jaderná fyzička nicméně upozorňuje, že je teplo potřeba odvádět stále, i kdyby ho tam obsluha měla dostat požární cisternou, což ale označuje za úplně poslední „krabičku záchrany“. Zajistit chlazení bloků považuje za klíčovou záležitost.
„Je tak nutné mít dostatek vody v takzvaném primárním okruhu, která cirkuluje okolo jaderného paliva v reaktoru. Teplo se pak odvádí a přes parogenerátory se vyměňuje do takzvaného sekundárního okruhu, kde už není radioaktivita a kde se teplota adekvátním způsobem snižuje,“ říká Drábová.
Okupační úřady zastavily provoz Záporožské jaderné elektrárny. Bojí se ‚nepředvídatelných akcí Ukrajiny‘
Číst článek
Průšvih visí na vlásku
„Od 4. března loňského roku, kdy ruští okupanti elektrárnu obsadili, říkám, že tam průšvih visí na vlásku. A bude viset do té doby, dokud odtud nevypadnou. A to, že k tomu průšvihu nedošlo, je opravdu zásluha obsluhy,“ odpovídá na otázku, jestli je elektrárna v ohrožení.
Nedávno se objevila informace, podle které chtějí Rusové evakuovat obsluhu elektrárny, což je něco přes tři tisíce lidí, a odjet by měli i obyvatelé přilehlého městečka.
„Je to zpráva, které nerozumím. Oni mohou na elektrárně nechat nějakou základní obsluhu, která se bude střídat například po 14 dnech. Stejně to bylo zorganizováno po havárii jaderné elektrárny v Černobylu před 37 lety – ti lidé tehdy bydleli, myslím, ve Slavutyči a střídali se en bloc. Jinak nevím, jak by Rusové chtěli tu obsluhu zařídit. Nebo když evakuují Ukrajince, přivezou si tam svůj personál? Nevíme. A nevědí to ani inspektoři mezinárodní atomové agentury, kteří tam pracují,“ uvádí Drábová.
S Rusem nefunguje nic
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii se navíc pokoušeli ruské straně vysvětlit, že Záporoží není místo, o které by mělo snad i bojovat.
Ministr Šojgu na inspekci v okupovaném Záporoží. Navštívil vojáky a zhodnotil efektivitu bojů
Číst článek
„Pokud mám informace, tak nepomohlo nic. První apel byl: opusťte ten areál, protože vojenská technika tam nemá co dělat. Další zněl: přestaňte ostřelovat energetickou strukturu a infrastrukturu v okolí, vedení vysokého napětí, rozvodné stanice, transformátory. A vidíte, elektrárna je zase bez proudu. S Rusem prostě nefunguje nic,“ přibližuje jaderná fyzička.
Pokud má porovnat riziko mezi poškozením Záporožské jaderné elektrárny a tím, že Vladimir Putin použije nějakou jadernou taktickou zbraň, Drábová říká: „Já se vůbec málo bojím, ale větší riziko je havárie záporožské elektrárny. Taktická jaderná zbraň bude mít – bohužel pro Ukrajinu – nanejvýš lokální dopady. Kdežto havárie ,záporožské‘ – v nejhorších scénářích, které jsme si vytvořili společně s ukrajinskými kolegy – by měla dopad i do 200 až 250 kilometrů od zařízení.“
Tím, že jde o velkou elektrárnu, dokonce sedmou největší na světě, nemusí to podle Drábové také znamenat větší nebezpečí při havárii.
„Protože každý z bloků, a na záporožské jich je šest, je vlastně samostatná jaderná elektrárna. Ano, mají některá společná zařízení, také proto se staví v jedné lokalitě. Představit si to můžete jako tři Temelíny, protože bloky jsou tam stejné,“ vysvětluje.
„Ale událost na jednom bloku nutně neznamená i událost na jiném. U Černobylu to tak bylo, protože čtvrtý blok byl úplně rozvalen a třetí, který s ním sousedil strojovnou, fungoval až do konce roku 2000, respektive znovu byl spuštěn v roce 1997.
Ale může se to stát a už i stalo na Fukušimě,“ připomíná fyzička. Společnou příčinou tehdy bylo zemětřesení a pak tsunami, což vedlo k vážné havárii tří bloků na jednom místě. „To nás poučilo, že musíme ve scénářích brát v úvahu i současnou událost na více blocích. Do Fukušimy se to moc nedělalo,“ dodává Dana Drábová.
Celou Osobnost Plus najdete v audiozáznamu, ptá se Barbora Tachecí. Dozvíte se, jak hodnotí slova vědce Václava Smila, který v Interview Plus hovoří o konci jaderné energetiky v Evropě.
