Vítězové a poražení voleb v Německu: Merz se dočkal, socialisté jsou nejslabší za 150 let a AfD dvojnásobná
Volby do německého Bundestagu jednoznačně vyhrála opozice, zatímco strany, které v tomto volebním období vládly, v součtu pohořely. Nový kabinet bude skládat lídr vítězné unie CDU/CSU Friedrich Merz, krajně pravicová AfD přes zdvojnásobení svého výsledku zůstane v opozici. Kancléř Olaf Scholz dovedl svou SPD k nejhoršímu výsledku od roku 1887, donedávna ministr financí Christian Lindner pak pravicově liberální FDP vyvedl mimo parlament.
Vítězové
Merzova CDU/CSU
Unie konzervativních křesťanských demokratů CDU a křesťanských sociálů CSU po minulém neúspěchu tentokrát ve volbách do Bundestagu vyhrála. Získala necelých 29 procent hlasů, což je mírně méně než jí přisuzovaly předvolební průzkumy.
7:16
Merz bude silně angažovaný v evropské politice. Nebude se nám to ale nutně vždy líbit, míní odborník
Číst článek
Volební lídr unie a předseda CDU Friedrich Merz se krátce po zavření volebních místností na základě prognóz prohlásil za vítěze a předeslal, že by chtěl mít složenou vládu do Velikonoc. Ideální variantou by byla dvoukoalice, ale i trojkoalici by dle svých slov zvládl uřídit.
„Pro CDU/CSU je to existenční boj, pro německou demokracii obrovská výzva – jestli politika demokratického středu nebude úspěšná a dost přesvědčivá, vyhraje ve volbách 2029 AfD, a tím i snahy USA rozložit EU a navázat na sebe antiliberální strany a země Evropy,“ popsal Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Jeho kolega z institutu Jakub Eberle ve vysílání Radiožurnálu doplnil, že by CDU/CSU neměla být příliš spokojená. „Merzův výsledek je pořád druhý nejhorší v historii, je pod 30 procent. Opravdu spokojeni budou ve chvíli, když jim to numericky vyjde na koalici jen s jedním partnerem, protože to by se vláda složila rychle a měli by v ní silnou pozici,“ popsal.
Merz vedl v minulosti velké vnitrostranické boje s Angelou Merkelovou a do čela CDU a spolkové vlády se pokoušel dostat hned několikrát. Povedlo se mu to až nyní, letos přitom oslaví už své 70. narozeniny.
AfD
Alternativa pro Německo získala 20 procent hlasů, což je její nejlepší výsledek od vzniku v roce 2013, a v Bundestagu se stane hlavní opoziční silou. Volební lídryně Alice Weidelová označila výsledek za „historické vítězství“.
I výsledek přes 20 procent hlasů ale pro AfD neznamená, že by měla koaliční potenciál. Byť Weidelová řekla, že je ochotna jednat o koalici s CDU/CSU, z druhé strany přiletělo opět kategorické „ne“.
Německé volby vyhrála opoziční CDU/CSU. Strana Wagenknechtové získala 4,9 procenta
Číst článek
AfD je kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou.
Podle analytika Eberleho dosáhla AfD výsledku, který předpokládaly průzkumy. Členové strany podle něj mohou považovat druhé místo a 20procentní zisk za dobrý, ale zároveň sami možná měli pocit, že by mohli dopadnout ještě lépe.
„Alternativa pro Německo je teď zaparkovaná, zablokovaná. Má plán využít toto volební období k tomu, aby posílila svou pozici a příští volby vyhrála a bude se snažit tlačit právě na CDU. Velkým rizikem je, že pokud bude CDU vládnout nějaké nestabilní trojkoalici, tak bude AfD logicky sílit a je otázka, jestli se třeba nestanou časem jako běžné společné schvalování nějaká ad hoc spolupráce mezi CDU a AfD,“ popisuje.
Die Linke
Minulé spolkové volby pro postkomunistickou Die Linke znamenaly obrovský neúspěch, kdy strana získala pouhých 4,9 procenta hlasů. I tak se ale tehdy do Bundestagu dostala, protože splnila jednu ze dvou nezbytných podmínek. Tou je vedle pěti procent i získání nejméně tří přímých mandátů.
Konečná a Wagenknechtová jsou politicky podobné osobnosti. Mají stejnou rétoriku i témata, říká expert
Číst článek
Během uplynulých tří a půl let od těchto voleb to se sociálně progresivní Die Linke nevypadalo o mnoho růžověji, strana se dlouhodobě pohybovala kolem pěti procent a po vzniku Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), která se od Die Linke odštěpila, se pak propadla v některých sondážích až na pouhou dvouprocentní podporu. V červnových eurovolbách se to promítlo v zisk 2,7 procenta hlasů.
Poslední týdny před volbami ale měla strana povedenou kampaň, kritizovala AfD, bodovala zejména na sociálních sítích mezi mladšími voliči a v průzkumech vystřelila prudce vzhůru a s výsledkem téměř devíti procent se vrátila na čísla, na která byla dříve zvyklá.
„Nejspíš mobilizovali voliče, kteří byli ostře a jasně vymezeni proti AfD. Byli svěží, jasně vydefinovaný radikální hlas, a tím se lišili od ostatních. Vypadali jako taková alternativa vůči Alternativě pro Německo, z druhé strany spektra,“ zhodnotil analytik Eberle.
Mezi nejmladší věkovou skupinou 18–24 let byla Die Linke dokonce nejsilnější stranou, volil ji každý čtvrtý.
Němečtí voliči
Letošní volby do Bundestagu provázela vysoká účast, podle veřejnoprávních televizí ARD a ZDF se pohybovala mezi 83 a 84 procenty. V roce 2021 činila 76,4 procenta a od sjednocení byla dosud nejvyšší v roce 1998, kdy přišlo k volebním urnám 82,2 procenta německých voličů.
„Ukázalo se, že mají Němci velký zájem o politiku, evidentně je politizovaly třeba demonstrace,“ poukázal Eberle. V Německu lidé opakovaně demonstrovali proti krajní pravici a spolupráci s ní.
Poražení
Scholzova SPD
„Hořká porážka.“ Tak nazval končící kancléř Olaf Scholz výsledek své SPD, která se propadla téměř o devět procentních bodů a z prvního místa na třetí. To z SPD dělá hlavní poražené, se ziskem 16 procent hlasů jde o nejhorší výsledek německých sociálních demokratů od voleb v roce 1887.
Poslední šance. Výherce voleb Merz si připil na velké změny, s AfD flirtovat odmítá
Číst článek
Generální tajemník strany Matthias Miersch řekl, že SPD volby prohrála, protože šla do boje s kandidátem na kancléře, „který nedokázal přesvědčit“. Také ministr obrany za SPD Boris Pistorius označil výsledek za „katastrofální“. Podle některých spolustraníků měl právě on vést SPD do voleb místo Scholze. Pistorius je u veřejnosti populární a je hlavním favoritem na nového předsedu strany.
Končící kancléř ihned po volbách řekl, že nebude součástí vyjednávacího týmu SPD o složení možné budoucí vládní koalice.
Zatímco pro Scholze jsou volby jednoznačným neúspěchem a koncem v nejvyšší německé politice, pro jeho SPD nakonec můžou znamenat i tak účast ve vládě. Pro vítězné křesťanské demokraty jsou po vypadnutí pravicově liberální FDP v povolebním vyjednávání první volbou.
FDP
Zatímco v roce 2021 patřili se ziskem 11,4 procenta k největším volebním vítězům, letos patří mezi hlavní poražené. Liberálně pravicová partaj ztratila téměř dvě třetiny své podpory a skončila podruhé v historii pod pětiprocentní hranicí a bez zastoupení v Bundestagu.
Premiér Fiala a Babiš pogratulovali Merzovi k vítězství ve volbách. Okamura chtěl více procent pro AfD
Číst článek
Podobně jako v roce 2013, i tentokrát FDP zaplatila za účast ve vládě. Zatímco před 12 lety byla součástí pravicového kabinetu s CDU/CSU, tentokrát v trojkoalici s SPD a Zelenými. Až k volbám se ale jako vládní strana nedostala, v listopadu kancléř Scholz FDP ze svého kabinetu de facto vyhodil poté, co odvolal jejího předsedu a ministra financí Christiana Lindnera.
Právě on byl po celou dobu Scholzovy vlády ve středu všech koaličních svárů. Jakožto šéf státní kasy byl znám jako tvrdý zastánce dluhové brzdy. Toto ústavní opatření brání příliš rychlému zadlužování země a šlo o hlavní spor mezi pravicovou FDP na jedné straně a levicovějšími SPD a Zelenými na straně druhé.
Lindner během sčítání připustil, že průběžné výsledky dávají tušit, že se jeho strana do Bundestagu nedostane. Vyvodil osobní zodpovědnost a z čela FDP odstoupí.
Aliance Sahry Wagenknechtové
Zatímco u FDP bylo v průběhu nedělního večer čím dál více jasné, že skončí mimo Bundestag, u Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) šlo až do noci o pořádný nervák.
Bývalá politička Die Linke založila svou novou partaj po dlouhodobé kritice, že její dřívější strana je ve společenských otázkách příliš progresivní. BSW tak postavila na ekonomicky levicových a společensky konzervativních postojích, kritice migrace i vstřícnějších postojích k Rusku.
V průběhu loňského roku se v průzkumech pohybovala až u hranice deseti procent podpory, od začátku zimy ale BSW začala ztrácet a v posledních předvolebních měřeních se poprvé propadla i pod pětiprocentní hranici. Okolo té oscilovala během celého nedělního večera i noci, na čas se přes ni přehoupla, nakonec ale zůstala se ziskem 4,9 procenta hlasů pod touto hranicí a do spolkového parlamentu se navzdory velkým ambicím nedostala.
Ani výhra, ani prohra
Zelení
Vládní Zelení dosáhli velmi podobného výsledku jako ve volbách v roce 2021, ztratili zhruba tři procentní body.
Kandidát na kancléře a končící ministr hospodářství Robert Habeck už uvedl, že je jeho strana opět připravena přijmout vládní zodpovědnost. Předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder ovšem spolupráci se Zelenými dlouhodobě odmítá a odmítl ji znovu i v neděli večer.
Podle odhadu přelivů voličů ztratili Zelení největší část elektorátu ve prospěch Die Linke a částečně i k CDU/CSU, zatímco získávali od SPD a FDP.
