Trump vypouští balonky a dohoda o Ukrajině bude vypadat jinak, soudí velvyslanec při NATO
Uplynuly tři roky od plnohodnotné vojenské invaze Ruska na Ukrajinu. Do diplomatického řešení konfliktu se s velkou vervou a bez ohledu na evropské spojence i samotný Kyjev vrhla nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Český velvyslanec při NATO David Konecký ale varuje před rychlými závěry na základě dosavadních vyjádření Američanů. „Dohoda musí být výhodná pro postavení USA v mezinárodních vztazích. A to je dobrá zpráva,“ říká.
Doposud uniklé plány USA k jednáním s Rusy o Ukrajině a prohlášení amerických představitelů hodnotí zkušený český diplomat jako dělání „účtu bez hostinského“. Jsou to podle něj sondážní balonky, které Američané záměrně vypouštějí.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s českým velvyslancem při NATO Davidem Koneckým
„Oni se v těch svých výrocích hýbou. Není to zaseklá gramofonová deska, která opakuje neustále to samé, ale je vidět, že nějakým způsobem sondují a testují terén,“ popisuje David Konecký pozadí veřejné debaty o mírových jednáních o Ukrajině.
Samotná dohoda bude muset být podle něj výhodná i pro USA, aby na ni prezident Trump jako známý transakční politik přistoupil.
„Aby ten výsledek tak vypadal, bude potřeba pokračující angažmá Spojených států v této situaci. Ať už bude to angažmá vypadat jakkoli,“ tvrdí český ambasador, podle něhož by nebylo v zájmu Washingtonu všechno hodit jen na Evropu, jak USA signalizují, že by mohly udělat.
„Tak, jak vypadá bezpečnostní situace v Evropě a schopnosti evropských spojenců, tak by bezpečnostní záruky pro Ukrajinu bez Američanů teď nefungovaly,“ je přesvědčen David Konecký, který nastoupil do čela české mise při NATO v Bruselu v září loňského roku.
Nový normál
To, jak se teď američtí představitelé často bez obalu a kontroverzně vyjadřují i na adresu evropských partnerů, bude podle Koneckého nový normál. V centrále NATO to dal jasně na vědomí nový šéf Pentagonu Pete Hegseth při své nedávné premiérové účasti na jednání aliančních ministrů obrany.
„Budeme s vámi mluvit způsobem, na který nejste zvyklí,“ tlumočil jeho vyjádření na adresu spojenců v NATO. Ti jsou na tuto nepříjemnou komunikaci podle velvyslance ale připraveni.
(Ne)realistické miliardy
To samé podle něj platí také o debatě o navyšování obranných výdajů nad současná 2 procenta HDP, která beztak část členů NATO stále neplní. Trump přitom teď po spojencích nekompromisně žádá navýšení těchto výdajů až na 5 procent HDP.
Kolář: Trump se chce s Putinem domluvit. Budeme muset čelit nejenom ruské agresi, ale i tlaku z USA
Číst článek
„Pro některé země je to realistická částka. Tím neříkám, že je to částka pro Českou republiku,“ poznamenává David Konecký.
Český premiér Petr Fiala (ODS) i prezident Petr Pavel připustili, že Česko by se mohlo během příštích let dostat na 3 procenta HDP. Na současná 2 procenta se však dostávalo posledních 20 let a každé procento představuje v českém případě výdaje z rozpočtu kolem 80 miliard korun navíc.
Podle Koneckého musí přitom toto navýšení být provedeno rychle – „v řádu krátkých let“. „Realistická suma je někde mezi 3 a 4 procenty,“ přibližuje s tím, že by ji měl stanovit už červnový summit aliance v Haagu.
Kromě samotného navýšení výdajů ale bude podle českého velvyslance při NATO klíčové přesvědčit obranný průmysl, že to Evropa myslí se svou obranou vážně, aby byl schopný zvýšenou poptávku přetavit v požadovanou výzbroj. Ani jedno podle českého diplomata v současnosti totiž neplatí.
Proč obranný průmysl státům NATO nevěří a co by to mohlo změnit? Nakolik jsou v souladu se záměry aliance plány nové Evropské komise na posilování evropské obrany? A má ještě Ukrajina naději na slíbené členství v NATO poté, co se Američané nechali slyšet, že v paktu být nemá? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
