Pokud budeme diskutovat civilizovaně, tak tu ruská propaganda nenatropí takovou paseku, míní Pojar
Ruským dezinformacím věří v Česku asi desetina lidí. Vyplývá to z unikátního výzkumu Českého rozhlasu a zpravodajského serveru iROZHLAS.cz, který připravili výzkumníci Národního institutu SYRI. „Myslím si, že ta procenta nesvědčí o velkých úspěších ruské propagandy. Zároveň je ale musíme brát vážně a musíme se starat o to, aby to číslo nenarůstalo,“ komentuje výsledky šetření vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Výzkum testoval na téměř 4000 respondentech vybrané proruské narativy – od toho, že Rusko bojuje na Ukrajině za zájmy slovanských národů, až po to, že Rusko k útoku na Ukrajinu vlastně dotlačil Západ a NATO svým nepřátelským chováním. S těmito výroky souhlasilo kolem 10 procent dotázaných, dalších 10 procent odpovědělo, že jim věří tak napůl.
Země naší velikosti musí mít shodu na elementárních tématech. Pokud ji ztratíme, tak se sami oslabíme, myslí si vládní poradce Pojar
Je to z vašeho pohledu hodně, nebo málo, když pětina lidí věří nebo připouští, že na těchto výrocích může něco být?
Z mého pohledu to není ani hodně, ani málo. Myslím si, že je to v zásadě očekávatelné. Když se podíváte na stoletou historii české společnosti, na volební preference a na to, jak se kdo kam staví a kolik například mívala v určitých dobách preferencí Komunistická strana Československa nebo Čech a Moravy, tak v těch 10 až 15 procentech je určitá kontinuita českého myšlení.
Není to překvapivé a myslím si, že ta procenta nesvědčí o velkých úspěších ruské propagandy. Zároveň je ale musíme brát vážně a musíme se starat o to, aby to číslo nenarůstalo. Spíše, aby se zmenšovalo.
Jak moc je Rusko do šíření konspirací v Česku přímo zapojeno?
Rusko je vždycky zapojeno ve chvíli, kdy vidí slabost. Každý predátor, když vidí slabou kořist, tak se zapojí více. Když vidí naopak sílu, jednotu, jasné postoje a když nevidí žádnou kakofonii a slabost, tak se zaměří na jiné, slabší cíle.
Společnost nedůvěry: ruským dezinformacím věří v Česku jen tvrdé konspirační jádro
Číst článek
Myslím si, že v tuto chvíli nejsme slabou kořistí. Jinde jsou cíle jednodušší, a protože se Rusko v tuto chvíli nijak výrazně přímo na Česko nezaměřuje.
Samozřejmě se zaměřuje dlouhodobě a systematicky, ale v tuto chvíli si myslím, že Rusko má daleko větší zájem o dění například na Slovensku, v Bulharsku a v dalších zemích, kde je politická scéna i společnost daleko více rozštěpena – kde vidí a cítí daleko větší šanci, že mohou situaci jednodušeji, lépe a za méně peněz ovlivnit jednodušeji.
Smlouva s USA
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka před dvěma týdny v Poslanecké sněmovně varoval, že se Rusko bude snažit pomocí dezinformací torpédovat schválení smlouvy o obranné spolupráci mezi Českem a Spojenými státy americkými. Mluvil o tom, že Rusko využije všech prostředků, včetně tvrdých dezinformací, a to i osobního až intimního charakteru.
„Rusko má daleko větší zájem o dění například na Slovensku, v Bulharsku a v dalších zemích, kde je politická scéna i společnost daleko více rozštěpena.“
Připravuje se vláda, Bezpečnostní rada státu, tajné služby na to, že by tlak Ruska ohledně schvalování smlouvy se Spojenými státy mohl přijít?
Jasně, že se na to připravujeme. Je to jeden z možných scénářů a rozhodně ho nepodceňujeme. Viděli jsme, co se dělo v nedávné době na Slovensku. Koneckonců jsme jednou z posledních zemí, která tuto smlouvu nemá. Neměli bychom to podcenit.
Zároveň ji musíme zcela vážně projednat a vysvětlit, aby poslanci, kteří o ni budou hlasovat, věděli, o čem ta smlouva je, jaké výhody přináší a myslím si, že je její přijetí možné.
Jenom doufám, že to bude v rámci mezí civilizované diskuse, protože pokud naprostá většina diskutujících bude diskutovat civilizovaně, racionálně, tak ruská propaganda nebude mít takové podhoubí a prostor, aby tady skutečně natropila paseku. Pokud se sami oslabíme, tak bude mít větší šanci.
Bojovat s dezinformacemi musí stát, nechává to ale na občanských iniciativách, kritizuje Kartous
Číst článek
Mluvili jsme o dezinformacích a konspirací, které šíří Rusko. Zaznamenáváte podobné aktivity i u dalších světových států? Které z nich jsou nyní v tomto směru nejaktivnější?
Sledujeme je velmi pečlivě a vyměňujeme si zkušenosti s našimi spojenci, partnery a přáteli. Sledujeme, co dělají i jiné země, o co se snaží, jaké mají zájmy a v jakým způsobem fungují.
Nepochybně třeba sledujeme to, co dělá Írán s ohledem na jiné země, na své menšiny a na území Evropské unie.
Nás se to přímo netýká, ale je to rozhodně důležité sledovat, protože v případě konfliktu, který může v souvislosti s Íránem a jeho snahou o rozšíření vlivu na širším Blízkém východě propuknout, to může mít dopady i na Evropu.
Jedním z výsledků výzkumu Společnost nedůvěry je to, že pro odolnost vůči dezinformacím je klíčová důvěra lidí ve stát. Mluvíte na strategických poradách s premiérem a s dalšími ústavními činiteli i o tom, aby to stát a politici měli na zřeteli?
Jasně, myslím, že to je to úplně základní. Mluvili jsme o tom na začátku, že tu musí být kultivovaná diskuse, a to i s opozicí. Politika je tvrdý boj a opozice má v demokratické společnosti svoji nezastupitelnou roli. Zároveň jsou ale zásadní a dlouhodobě trvající témata, na kterých by měla být širší společenská i politická shoda.
Společnosti a země naší velikosti musí mít dlouhodobou vizi a na elementárních tématech shodu. Protože pokud ji ztratíme a pokud ztratíme schopnost byť třeba i tvrdé diskuse a vizi širšího přesahu, tak se sami oslabíme.
Věříte systému a myslíte kriticky? Zjistěte, jak jste na tom ve srovnání se zbytkem české společnosti
Číst článek
A naši slabost uvidí nejenom naši nepřátelé a predátoři, o kterých jsem hovořil, ale i naši přátelé a spojenci. Na tom rozhodně nic nevyděláme. Doufám, že právě debata na téma obranné smlouvy se Spojenými státy bude kultivovaná, racionální a nakonec, že na ní bude širší shoda.
To si myslím, že bude nejlepší vizitkou pro Česko a pro všechny racionální a rozumné síly uvnitř českého Parlamentu s ohledem na dlouhodobé vládnutí a přijatelnost ze zahraničí.
Je správnou cestou vypínání dezinformačních webů nebo trestní stíhání těch, kdo dezinformace šíří? Jaké jsou nejčastější dezinformační kanály? A jak změní svět dezinformací rozšíření umělé inteligence? Poslechněte si rozhovor s Tomášem Pojarem v audiozáznamu, který najdete nahoře v článku.
