‚Češtinu můžou trénovat třeba o přestávkách.‘ Do tříd se po náročné online výuce vrací i tisíce dětí cizinců
Opatření ve školství se postupně uvolňují, žáci se do tříd vracejí po etapách, někteří ale budou dál kombinovat prezenční s distanční výukou. Výuka na dálku je přitom mimořádně náročná u dětí bez znalosti češtiny. Podle odhadů organizace META, která pomáhá rodinám z jiných zemí, chodí na české základní školy přes 26 tisíc cizinců. Až dvacet tisíc z nich má s češtinou problémy.
Za normální situace by si jazyk děti procvičovaly se spolužáky, kvůli protiepidemickým opatřením ale zůstaly několik týdnů doma.
Mateřským jazykem šestileté Kačenky je vietnamština. Nástup do školy v době koronavirové pandemie pro ni byl náročný. I proto jsou rodiče rádi, že se žáci prvních a druhých tříd mohli už dříve vrátit do lavic.
„Ona mluví špatně, rozumí, ale musíme ji posílat k paní na doučování,“ popisují Radiožurnálu její rodiče.
Procvičování češtiny je důležité i u starších školáků, jak upozorňuje koordinátor výuky žáků s odlišným mateřským jazykem z pražské základní školy profesora Švejcara Martin Šuk.
„Čeština u nejmenších je opravdu mnohem rychlejší než u starších dětí, které jsou přece jen stydlivější, bojí se více mluvit. Kdežto malé děti vždy něco plácnou a nějak se domluví,“ přibližuje.
Důležitý je kontakt
Výuka na dálku u dětí s odlišným mateřským jazykem je složitá nejen pro žáky a rodiče, ale i pro učitele. Národní pedagogický institut školám radí, aby úkoly přizpůsobovaly schopnostem žáka a aby zadávaly srozumitelné instrukce.
PŘEHLEDNĚ: PES ve čtvrtek klesne na stupeň 3. Podívejte se, jaké změny čekají restaurace či obchody
Číst článek
Důležité je také udržovat s dětmi kontakt aspoň po telefonu nebo prostřednictvím videohovorů. Učitelé by také o výuce měli podrobně informovat rodiče. Zároveň ale mnohdy nemůžou spoléhat na jejich pomoc s úkoly.
„Zvlášť když jsou děti malé, tak je komunikace velmi náročná. Rodiče zase na druhou stranu vidí, co ty děti dělají, jak žijí v online prostoru, že na ně monitor chrlí požadavky učitelů. I když je pravda, že někteří neumí moc dobře česky, tak se kolikrát učí i s nimi,“ popisuje Šuk.
Podle programové ředitelky organizace META Kristýny Titěrové je i v současné době důležitá výuka češtiny nad rámec běžného rozvrhu: „Je to o tom, že by měla být zachována podpora výuky češtiny jako druhého jazyka. Češtinu jako takovou na komunikační úrovni je zkrátka potřeba trénovat. Teď je to o to palčivější, když mají děti de facto od března od češtiny velký distanc.“
Zírání, odsedávání, pokřikování ‚korona‘. Někteří cizinci žijící v Česku zažívají kvůli viru agresi
Číst článek
‚Zvláštní doba‘
Titěrová upozorňuje na to, že kvůli pandemii teď některé děti zůstávají úplně mimo školní systém. Mají totiž problém s přijetím na základní školu.
„Množí se případy toho, že děti přišly do České republiky třeba v průběhu září a školy je nechtějí přijmout k základnímu vzdělání, protože to vnímají tak, že je teď taková zvláštní přechodná doba,“ dodává Titěrová.
Obavy některých škol z přijímání žáků bez dostatečné znalosti češtiny potvrzuje i Šuk. Rodiče dětí s odlišným mateřským jazykem se podle Titěrové můžou obrátit na různé organizace, které působí v Praze i v regionech. Pomoci jim můžou třeba při komunikaci se školami nebo s tlumočením.
