Dočasná ředitelka IKEM je ve funkci už déle než rok, ministerstvo zatím výběrové řízení nechystá
Už déle než rok stojí v čele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Helena Rögnerová. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ji jmenoval do funkce jako krizovou manažerku v souvislosti s kauzou IKEM. Ačkoliv měla institut vést pouze „dočasně“, resort ale výběrové řízení na ředitele zatím nechystá. „Časem ho vyhlásíme, v tuto chvíli ho ale nevnímáme jako prioritu,“ říká mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Dočasná ředitelka IKEM je ve funkci už déle než rok, ministerstvo zatím výběrové řízení nechystá
Je pátek 1. září 2023 a do vedení Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) je jmenována Helena Rögnerová. V minulosti vedla Fakultní nemocnici v Motole a posledních deset let působila na vedoucích pozicích na ministerstvu zdravotnictví – konkrétně v pozici vrchní ředitelky sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění.
Ministerský dohled. IKEM dočasně povede vrchní ředitelka Rögnerová z resortu zdravotnictví
Číst článek
Jejím úkolem bylo zklidnit institut v době, kdy policisté obvinili bývalého ředitele IKEM Michala Stiborka a jeho náměstka Jiřího Malého. A vést institut do doby, než ministr vypíše řádné výběrové řízení.
„Situaci v IKEM beru velmi vážně a vrchní ředitelka Rögnerová má moji plnou důvěru a podporu v následujícím období, kdy od ní očekávám provedení nemocnice tímto turbulentním obdobím a udržení dobrého jména nemocnice,“ vyjádřil se ministr Vlastimil Válek (TOP 09) ke jmenování Rögnerové, která si současně ponechala i úvazek na ministerstvu a IKEM řídí stále jako „krizová manažerka“.
Jak ovšem vyplývá z odpovědí resortu zdravotnictví pro iROZHLAS.cz, ani po roce ministerstvo výběrové řízení nechystá. Podle jeho mluvčího Jana Řežábka proto, že stále probíhá vyšetřování kauzy policií. „Výběrové řízení bude vypsáno po jeho dokončení. Řízení IKEM je aktuálně zajištěno odpovídajícím způsobem,“ napsal na konci srpna.
Jak konkrétně vyšetřování policistů vypsání řádného výběrového řízení brání, ale nepřiblížil a s dalšími otázkami odkázal na ředitele komunikace resortu zdravotnictví Ondřeje Jakoba. Ani ten ale situaci neosvětlil. Namísto toho zdůraznil, že výběrové řízení je pouze „nástrojem k výběru optimálního ředitele, nikoli cílem samo o sobě“.
„Nikde není zakotveno, že se před jmenováním do této funkce ministrem zdravotnictví musí uskutečnit výběrové řízení. Je to jeho pravomoc, tak jako kdykoli může odvolat ředitele přímo řízené organizace,“ konstatoval s tím, že současná ředitelka je jmenována v souladu se zákonem.
„Výběrové řízení časem vyhlásíme, ale v tuto chvíli to nevidíme jako prioritu. Jakmile bude vyhlášeno, budeme o tom samozřejmě informovat, v současné době však nebudeme předjímat, kdy tak bude učiněno. Každopádně platí, že paní ředitelka Rögnerová má plný mandát k řízení IKEM, dokud nedojde ke jmenování nové ředitelky či nového ředitele. Jsem přesvědčen, že Helena Rögnerová tuto funkci vykonává velmi dobře,“ doplnil.
Není nutné, ale...
Podle právníka Michala Koščíka, který působí na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, má Jakob pravdu v tom, že ministr může ředitele IKEM nejen volně odvolat, ale také jmenovat do funkce. A to bez nutnosti uspořádat výběrové řízení.
„Ze zakládací listiny dostupné na stránkách IKEM vyplývá pouze to, že ředitele jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Dokument nezmiňuje povinnost uspořádat výběrové řízení, ani jmenovat ředitele na funkční období,“ říká s odkazem na sedmý článek zřizovací listiny. Příslib resortu, že proběhne výběrové řízení, proto chápe spíše jako politickou proklamaci.
Podle právníka Jakuba Tomšeje z Univerzity Karlovy se přesto obcházení výběrového řízení při volbě nového ředitele nemusí resortu vyplatit. „Výběrové řízení je důležité z hlediska transparentnosti a posiluje se jím jistota, že příspěvkovou organizaci řídí skutečně ta nejvhodnější osoba. Pokud v minulosti výběrová řízení vyhlašována byla, považoval bych za nešťastné, kdyby od této praxe bylo ustoupeno,“ podotýká.
Spor špičkových lékařů ‚bez rukavic‘, petice i vydírání. Půlrok, který otřásl elitní nemocnicí IKEM
Číst článek
Podle Tomšeje by tak mělo ministerstvo buď jasně deklarovat, že ředitelka bude ve funkci na dobu neurčitou, nebo přistoupit „v přiměřené době“ k avizovanému výběrovému řízení, kterým by se vybral ředitel „na trvalo“.
S tím souhlasí i právník Transparency International Petr Leyer. Ten sice hodnotí ředitelství Rögnerové pozitivně, nedodržení původní proklamace o „dočasném jmenování“ může ale podle něj být chyba. „Může to vyvolávat otázky u veřejnosti, zaměstnanců IKEM i politiků, co tím bylo zamýšleno, jaké budou další kroky a co se vlastně stalo, že bylo od toho výběrového řízení upuštěno,“ říká s tím, že by se celá záležitost měla proto vyjasnit.
Jedním z důvodů jsou i možné pravomoci ředitelky. „S ohledem na to, že je jmenována dočasně, by neměla provádět koncepční (strategické) změny. To by odporovalo dočasnosti působení,“ konstatuje Tomšej. Zákon ale ředitelce žádné limity nedává.
Seznam ředitelů IKEM
- 1971–1983 – Prokop Málek
- 1983–1990 – Vladimír Kočandrle
- 1990–1991 – Vladimír Staněk
- 1991–2004 – Karel Filip
- 2004–2006 – Rudolf Poledne
- 2006–2007 – Štefan Vítko
- 2007-2011 – Jan Malý
- 2011–2018 – Aleš Herman
- 2019–2023 – Michal Stiborek
- 2023 –- Helena Rögnerová
Leyer pak dodává ještě jedno riziko. „Může to umenšovat její autoritu vůči politikům a nástupcům ministra Válka, kteří můžou vzít deklaraci resortu za svou a s tímto argumentem chtít ředitelku Rögnerovou odvolat a dosadit tam někoho, kdo bude mít deklarovaný trvalý mandát,“ upozorňuje.
Politika ve zdravotnictví
Výměny ve vedení nemocnic, které jsou zároveň příspěvkovými organizacemi státu, nejsou podle Koščíka nijak výjimečné. A v minulosti k takovým politickým zásahům docházelo, navzdory absolvování nepovinných výběrových řízení.
„Výběrové řízení nemají zákonem nastavená pravidla a v minulosti se stalo i to, že se ministři odmítli řídit doporučením výběrové komise,“ říká s odkazem na případ, kdy ministr Adam Vojtěch odmítl jmenovat do funkce Michala Pohanku, vítěze konkurzu na ředitele brněnské Fakultní nemocnice sv. Anny.
„Obecně mohu říct, že většina veřejných institucí v ČR postupně přechází na model transparentních výběrových řízení a jasně definovaných funkčních období ředitelů, během nichž jsou do jisté míry nezávislí od politiků. Ve zdravotnictví se tyto změny zatím nepovedlo zavést a ředitelé jsou tak často jmenováni a odvolávání na základě politické situace,“ vysvětluje.
I IKEM si prošel v minulosti turbulentním obdobím. Po odvolání ředitele Karla Filipa, který institut vedl od roku 1991 až do roku 2004, byl – stejně jako Rögnerová – jmenován dočasně ředitelem Rudolf Poledne. Ve funkci tehdy strávil dva roky, než ho odvolal tehdejší ministr zdravotnictví David Rath s odůvodněním, že Poledne chtěl nemocnici zadlužit. Nahradil ho Štefan Vítko, i ten ale už v roce 2007 na ředitelskou funkci „z osobních důvodů“ rezignoval a vystřídal ho Jan Malý, kterého porazil v konkurzu vyhlášeném až v roce 2011 Aleš Herman. Ten pak vedl IKEM do roku 2018.
Právě tento přímý politický vliv na jmenování ředitelů proto skýtá podle Leyera z Transparency International určitý korupční potenciál. „Dokud za tím není nějaký transparentní proces, nemá to transparentní pravidla a vše je na rozhodnutí prakticky jednoho člověka, tak to samozřejmě má korupční potenciál. Protože ten člověk může podléhat různým zákulisním, vlivovým zájmům,“ konstatuje.
Podle Koščíka mohlo dojít ke snížení vlivu politiky na nemocnice v roce 2017, kdy se připravoval zákon o univerzitních nemocnicích. Vláda ale tehdy neuspěla a zdravotnický výbor návrh vlády zablokoval. A od té doby se žádnou další změnu v této oblasti prosadit nepodařilo.
„Bylo by třeba nastavit proces, na kterém by se podílelo více lidí,“ doplňuje Leyer, jak by mohly změny ve jmenování a odvolávání vedení státních nemocnic vypadat. „V případě výběru ředitele by bylo třeba nastavit na začátku nějaká vstupní kritéria. Naopak odvolat by bylo ředitele třeba možné jen za určitých podmínek a s konkrétním odůvodněním,“ konstatuje Leyer.
