Politolog Mesežnikov: Slovensko pod vedením Ficovy koalice degraduje. Opozice čelí strašlivé agresivitě

Slovenský prezident Peter Pellegrini poprvé kritizoval premiéra Roberta Fica, který zároveň musí obhajovat vládní konsolidační balíček, s nímž může narazit i u vlastních voličů. Znepokojivé jsou pro něj také volební průzkumy, které jsou podle politologa Grigorije Mesežnikova příčinou „strašlivé agresivity“ vůči opozici. Šéf nejsilnější opoziční strany se stal terčem „hnusné kampaně připomínající období před rokem 89“, říká v rozhovoru Mesežnikov.

Rozhovor Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robert Fico

Robert Fico | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Koncem minulého týdne Peter Pellegrini poprvé ve funkci prezidenta veřejně kritizoval premiéra a předsedu strany Směr-SD Roberta Fica, který podle něj dostatečně neřešil spory mezi vládními stranami SNS a Hlas-SD a nepostavil se za zdravotnictví a školství jako jasné vládní priority. Připomeňme, že Pellegrini stranu Hlas – sociální demokracie po odchodu z Ficova Směru založil a vedl až do výhry v prezidentských volbách. Co se to mezi Pellegrinim a Ficem, kteří jsou vnímaní jako spojenci, odehrává?
K vašemu seznamu toho, co Peter Pellegrini vykonal, bych ještě dodal, že původně nepřijal demisi ministryně zdravotnictví (Zuzany Dolinkové z Hlasu, Pellegrini demisi přijal až poté, co Hlas nominoval na post ministra zdravotnictví Kamila Šaška, kterého ve čtvrtek do funkce jmenoval – pozn. redakce). Také zkritizoval konsolidační balík schválený parlamentem v té části, která se týká zdravotnictví, a naznačil, že ho možná nepodepíše. Pellegrini projevuje jisté symptomy nejednotného postoje s dalšími stranami, ale myslím si, že to není o vztazích s Robertem Ficem. Je to jeho snaha zamezit snižování významu jeho bývalé strany.

Slovenský politolog Grigorij Mesežnikov z Inštitútu pre verejné otázky | Zdroj: Profimedia

Stále se totiž projevuje jako stranický politik. Sice z Hlasu odešel, což bylo potřeba, protože to je jistá kvazi-ústavní zvyklost, že prezident z původní strany vystoupí. Ale stále je jejím čestným předsedou. Situace ve vládní koalici je v posledních týdnech taková, že nejmenší subjekt Slovenská národní strana (SNS) útočí na Hlas. Snaží se zabránit tomu, aby Hlas, který má nárok na funkci předsedy parlamentu, se k této funkci dostal a prosazuje vlastního předsedu Andreje Danka. Fico přitom SNS podporuje, což určitě nezlepšuje pozici Hlasu a ani vztahy mezi Ficem a Pellegrinim.

Prezident nicméně nemá dávat přednost své bývalé straně, má se vyjadřovat z pozice nadstranického prezidenta, který je nezaujatý. To Peter Pellegrini nedělal už od samého začátku. Od začátku podporoval vládní koalici a zároveň Hlas podpořil všechny legislativní návrhy koalice v parlamentu. Dokonce se zasazoval o to, aby Strana Evropských socialistů přijala do svých řad jeho vlastní stranu Hlas a také stranu Směr, když jim pozastavili členství kvůli vstupu do koalice s krajně pravicovou stranou SNS. Ani to nebylo od prezidenta košer orodovat za strany, které mu jsou blízké.

Pellegrini se tedy chová jako jeden z lídrů strany Hlas. Předpokládám, že je do jisté míry znepokojený tím, co s jeho stranou bude, když jí opustil. Předsedou strany je nynější ministr vnitra Šutaj Eštok, což je absolutní „směrák“, který ve všem podporuje Roberta Fica. Řekl bych, že pokud ve vládní koalici ustanou problémy se stranou Hlas, ztratí tento „opoziční“ postoj pana prezidenta své opodstatnění v jeho chápání toho, co se v zemi odehrává. A v zemi se odehrávají velmi znepokojující věci.

Kam se tedy strana Hlas-SD po odchodu Pellegriniho posunula?
Pokud jde o působení této strany po vzniku tohoto kabinetu, vláda se soustředila na společensko-politickou revizi, která destruuje základy liberální demokracie a podkopává právní stát. Dělá takové „reformy“, které snižují efektivitu boje proti korupci. Respektive boj proti korupci tak, jak ho známe z předchozího volebního období, de facto přestal. Zrušila se speciální prokuratura, rozprášila se NAKA (elitní protikorupční policejní útvar, který vláda nechala ke konci srpna po dvanácti letech zaniknout – pozn. redakce) a došlo k řadě personálních opatření ve vyšetřovacích orgánech, do kterých se nyní dostali loajalisti.

26:20

Němeček: Zvyšování daní bude Ficovy voliče bolet. Plánem na omezení novinářů vypouští clonu

Číst článek

Fico v minulém volebním období obviňoval koalici ze zmanipulovaných vyšetřování, která podle něj měla záměrně poškozovat stranu Směr a především jeho. Poté, co se stal předsedou vlády, se soustředil na vytvoření takových podmínek, aby získal celoživotní beztrestnost. Všechny změny, které jsem zmínil, se tomu přizpůsobily.

Tyto změny se týkaly také soudnictví, schválení neuvěřitelné novely trestního zákoníku, která snížila tresty a de facto umožnila přestat vyšetřování některých kauz, v nichž figurují lidé blízcí Směru a Robertu Ficovi. Tohle všechno Hlas podporoval a neměl s tím problém, i když se s tím pojí jisté riziko. Podpora Hlasu má v průzkumech stagnující tendenci – v minulých volbách získali skoro 15 procent a nyní mají podle průzkumů něco mezi 12 a 15 procenty. V každém případě podpora Hlasu neroste.

V rozhovoru pro televizi TA3 Pellegrini také bránil ministryni zdravotnictví Zuzanu Dolinkovou z Hlasu, která minulý týden avizovala podání demise. Naopak ostře zkritizoval zmocněnce vlády pro prověření postupu státu během epidemie covidu-19 Petera Kotlára, který navrhl Ficovu kabinetu zastavit očkování mRNA vakcínami proti covidu a bez předložení důkazů tvrdil, že vakcíny mění lidskou DNA. Pellegrini k tomu v rozhovoru podotkl, že takto se „vzdalovat od Světové zdravotnické organizace si nedovolil ani Kim Čong-un“. Jakou váhu mají vůbec závěry vládního zmocněnce? Bude vláda jeho doporučení následovat?
Tento člověk je někým, komu já říkám „plochozemci“. To jsou konspirátoři, antivaxeři, zastánci teorií o chemtrails a ploché zemi. Je to člověk této kategorie. Je to ztělesnění hlouposti a totálního odporu vůči vědeckým znalostem. Tito lidé jsou v normální společnosti na okraji, v této státní správě ale není jediným. Byli nominovaní do významných pozic a například tento člověk je zároveň poslanec. Nemyslím si ale, že jeho závěry mohou ovlivnit zdravotnickou politiku.

Slovenská prokuratura vyšetřuje českou novinářku Cirokovou. Souvisí to s reportáží o sektě

Číst článek

Situace ve zdravotnictví je přitom neudržitelná. Pellegrini Dolinkovou podpořil hlavně proto, že je nominantkou jeho bývalé strany, o Dolinkové se ale mluví už několik měsíců. Na Slovensku je přitom funkce ministra zdravotnictví ta nejvíce ohrožená. Nevzpomínám si na volební období, kdy by ministrem nebo ministryní zdravotnictví byla po celou dobu stále jedna a tatáž osoba, která byla jmenovaná na začátku. Ani v České republice není situace ideální, ale u nás je katastrofální. Zdravotní sestry a lékaři podávají žádosti o odchod, v konsolidačnímu balíčku se totiž počítá se škrty v platech zdravotníků. Situace je tedy opravdu špatná a Pellegrini se za Dolinkovou postavil, nicméně hlavně proto, že to je jeho nominantka z dob, kdy byl ještě předsedou strany.

Ale zpět ke Kotlárovi. Když byl na jednání Světové zdravotnické organizace, přijel tam jako zmocněnec vlády a podařilo se mu prosadit to, že Slovensko odešlo od spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací v některých konkrétních otázkách. Nejvíc znepokojující je ale to, že má politickou podporu od Fica. Má to samozřejmě určité politické pozadí. Fico potřebuje SNS, která má v parlamentu hned několik lidí takových jako Kotlár, jako zálohu pro zachování většiny. A většina je to poměrně křehká – kabinet má (ve 150členné sněmovně – pozn. redakce) 79 mandátů a pokud někdo odskočí, vládní koalice přijde o většinu.

Fico může narazit

Místopředsedkyně vládní strany Hlas-SD Zuzana Dolinková demisi zdůvodnila kromě jiného právě schváleným konsolidačním balíčkem, který počítá se škrty v platech zdravotníků. Jaké dopady bude mít balíček na slovenské zdravotnictví? Je tento balíček pro slovenské zdravotnictví „nepřijatelný“, jak varuje Dolinková?
Myslím si, že ano. Tento balíček se pokouší řešit reálně existující problém velice problematickým způsobem. Obsahuje zvýšení příjmů prostřednictvím zvýšení daní, zároveň ale počítá s poměrně skromnými škrty, a to v oblasti zdravotnictví, kde počítá s menšími výdaji než dosud. S tím nejsou spokojení lékaři, ani další zdravotnický personál, sestry a tak dál. Pokud ho prezident podepíše v původní verzi a já si myslím, že spíš podepíše, nebude to mít na slovenské zdravotnictví dobré dopady. 

Čistá destrukce, popisuje stav slovenského ministerstva kultury odvolaná ředitelka národní galerie

Číst článek

S jakými dalšími návrhy počítá nový konsolidační balíček? Jaká opatření na zlepšení stavu státních financí obsahuje?
Jsou tam především návrhy na zvýšení daní, například DPH. Zavádí také transakční daň, to znamená daň z finančních operací jistých subjektů. Podle mnohých expertů je to něco, co nepovzbuzuje ekonomické aktivity a dokonce existují obavy, že kvůli tomu některé firmy ze Slovenska odejdou. Zároveň se zruší takzvaný rodičovský důchod, tedy odpočítání části zaplacených daní ve prospěch rodičů. Nevím, jestli se to střetne s podporou voličů Směru – myslím, že se najdou tací, co s tím nebudou souhlasit.

Může tedy Fico s konsolidačním balíčkem narazit i u svých podporovatelů?
Myslím, že to bude poprvé, co jeho sliby o tom, že se jejich situace po volbách zlepší, narazí na realitu. Když se Fico v minulosti vracel k moci, předcházející vláda mu několikrát prostřela stůl s poměrně dobrými makroekonomickými výsledky, a on měl potom možnost to rozdat. Ale kabinety předcházející tomu současnému, neměly možnost situaci zlepšit, naopak. Schodek veřejných financí se prohloubil kvůli covidu, kvůli energiím, inflaci a tak dále. Nezdědil tedy zemi v takovém stavu, kdy by mohl rozdávat. Očekávání od jeho slibů byla velmi silná, teď ale volič Směru může dopady konsolidace pocítit velmi negativně – víc než voliči jiných stran. Voliči Směru jsou sociálně slabší, pocházejí ze vzdálených obcí, z menších měst, jsou mezi nimi i důchodci a tito lidé očekávali podstatně víc, než co mají teď.

Slovensko degraduje

Jak byste zhodnotil první rok Ficovy vlády?
Jak už jsem řekl, zkonsolidovali se při svých opatřeních zaměřených proti liberální demokracii. V tomto problematickém směru jsou posuny nejviditelnější. Potom je to oblast kulturní politiky, kde se rodí představa o nějaké tradiční ideologii, která by měla ovlivňovat uměleckou tvorbu a kulturní aktivity. To reprezentuje ministryně Martina Šimkovičová a vyvolává to velký nesouhlas. Ještě než došlo k atentátu na Fica, probíhaly na Slovensku protesty, které byly veřejností velmi podporované. Dnes je slovenská společnost rozdělená jako nikdy předtím. Dva tábory, které proti sobě stojí, jsou početně zhruba stejně velké. V parlamentních a prezidentských volbách vyhrál provládní tábor, zatímco v evropských volbách ne.

Fico žaluje novináře za použití fotografie na knize o něm. ‚Považuju to za šikanu,‘ uvedl žalovaný

Číst článek

V zahraniční politice je vývoj také znepokojující. Slovensko ztrácí důvěryhodnost v integračních uskupeních, ke kterým patříme, a vztahy s Českou republikou se vyostřily. Zejména v otázkách rusko-ukrajinské války a vztahů s Ruskem je důvěra české vlády vůči Slovensku momentálně skoro na nulové úrovni. Země pod vedením této vládní koalice degraduje.

Co považujete za nejvýraznější a možná nejnebezpečnější kroky současné vlády, pokud jde o směřování k neliberální demokracii? Je to zásah proti veřejnoprávním médiím, zrušení elitních útvarů prokuratury a policie nebo už jen to, že jsou zákony často přijímány ve zrychleném legislativním procesu?
Ano, parlament funguje jako nějaká tiskárna na řešení – jen to rychle schválit. Omezuje se prostor pro opozici a její možnost vstupovat do legislativního procesu, během posuzování legislativy v parlamentu používají různé triky jako noční jednání nebo omezení jednání na určitý čas, který pak do velké míry sami vyplňují. Není to něco, co je v souladu s principy parlamentní demokracie. Legislativní, personální a institucionální změny, ke kterým došlo, vyvolávají napětí mezi námi a Evropskou komisí. Ta opakovaně upozorňovala, že novela trestního zákoníku je špatná, protože neumožňuje chránit ekonomické zájmy Evropské unie. Jednoduše řečeno, existují obavy, že prostředky mohou být rozkradené a pak za to nepřijde žádný trest.

V oblasti zahraniční politiky to také vyvolává znepokojení. Za předcházející vlády Slovensko užívalo status velmi spolehlivého partnera, ihned jsme se přidali k podpoře Ukrajiny, ale tato vláda situaci změnila. Po státní lince už Ukrajinu vojensky nepodporuje, dvě dobré věci ale zůstaly. Jednak je to výroba munice pro Ukrajinu na komerčním základě a pak to jsou zařízení a podniky na slovenském území, které se starají o opravu poškozené vojenské techniky Ukrajiny.

Fico deklaruje, že podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie, často se ale o Ukrajině vyjadřuje diskvalifikujícím způsobem, že to je zkorumpovaná země nepřipravená na Evropskou unii, a odmítá podpořit vstup Ukrajiny do NATO. To předcházející vláda jednoznačně podporovala. V této oblasti ale přeci jen nejsme na stejné úrovni jako Maďarsko. Tam jsme ještě nedospěli, neblokujeme finanční podporu Ukrajiny z prostředků EU jako právě Maďaři, ale mám pocit, že s tím vláda velký problém nemá.

Ficova špinavá kampaň

Pellegrini v rozhovoru naznačil, že skončit by měla spíš ministryně kultury Martina Šimkovičová. Ta už dříve odvolala ředitelku Slovenské národní galerie Alexandru Kusou, šéfa Slovenského národního divadla (SND) Mateje Drličku a koncem září také generálního ředitele Slovenského Národního muzea (SNM) Branislava Panise, což se stává terčem kritiky nejen lidí v kulturním prostředí. Jak se k tomu staví premiér Fico? Stojí za ministryní?
Absolutně. A to přesto, že se proti ministryni kultury postavila nejen kulturní a umělecká obec, ale také občané. V Bratislavě se před budovou ministerstva kultury konaly masivní mítinky. Já si ale myslím, že by měly odejít obě dvě – jak Šimkovičová, tak paní Dolinková. Způsob, jakým přistupovaly k řízení rezortů, byl ale odlišný. Dolinkové se nedá vyčítat to, co ministryni Šimkovičové, která byla opravdu velmi radikální, řekl bych dokonce až represivní. Způsobovala víc problémů, než bylo v tomto rezortu třeba řešit. Je to nekvalifikované vedení ministerstva, ale Robert Fico ji podporuje.

Změny ve vedení slovenských kulturních institucí pokračují. Šéf Slovenského národního muzea končí

Číst článek

To, co o ní povídá, je až neuvěřitelné a v absolutním rozporu s realitou – jak to celé zvládá a že dokáže ustát kritiku opozice. Jako by to byl ten největší problém, že ji opozice kritizuje. Je třeba se podívat dovnitř rezortu, který dnes chřadne a je pod tlakem vytvoření nějaké nové kulturní politiky, založené na tradiční ideologii a odporu k LGBT. Teď jsme slyšeli, že bylo zrušené představení, které se mělo uskutečnit v národním divadle. Měl tam hostovat český soubor s queer tématem, představení ale bylo zrušené z rozhodnutí nového vedení SND. To je neuvěřitelný skandál. (Nová ředitelka Slovenského národního divadla Zuzana Ťapáková rozhodla, že se v SND neodehraje představení Měsíční kámen pražského Studia hrdinů, které mělo být součástí divadelního festivalu Drama Queer o tematice sexuálních menšin – pozn. redakce).

Jak si současná vláda vede podle průzkumů? Dokázala by se ve stejném složení ujmout vlády, pokud by se volby konaly dnes?
V tomto složení ne. SNS by se podle vícero průzkumů nedostala do parlamentu, ale je tam jeden subjekt, který by mohl být pozvaný do vládní koalice. Pokud by volby dopadly tak, jak dnes naznačují průzkumy, s těsnou většinou by mohla vzniknout koalice ve složení Směr, Hlas a pak pravicově extremistická strana Republika. V tomto imaginárním složení by tak nahradila SNS.

Nový úhlavní nepřítel Fica a jeho spojenců: klan Šimečků. Na lídra opozice útočí přes jeho rodinu

Číst článek

Záleželo by také, kdo by se dostal do parlamentu z opozičních stran. Kdyby se tam dostaly současné opoziční strany a také Demokrati – strana, která vznikla těsně před předcházejícími volbami, ale nedostala se do parlamentu –, mohly by mít těsnou většinu. Problémem naší opozice je ale to, že jedna z opozičních stran odmítá spolupráci prakticky s celým opozičním spektrem, a to je hnutí Igora Matoviče. Jmenuje se Slovensko, bývalé OĽaNO. Nejsem si proto jistý, zda by vytvořily většinovou vládu.

A Ficův Směr si u voličů stále drží podporu?
Je stále na té stejné úrovni, tedy na nějakých 22 až 23 procentech. Tolik získali i v minulých volbách. To, co je může znepokojovat a podle mě je to i příčinou jejich strašlivé agresivity vůči opozici, je, že druhá nejsilnější strana nyní Směr dobíhá. Jde o Progresivní Slovensko, které má podle průzkumů kolem 21 nebo 22 procent a v některých průzkumech Směr dokonce předběhlo. (Podle říjnového průzkumu agentury NMS Market Research Progresivní Slovensko podporuje 24,4 procenta voličů, zatímco Směr 20,5 procenta – pozn. redakce).

Ficovi to velmi nevyhovuje, proto tak agresivně útočí především na tuto stranu a také na jejího předsedu, kterého parlament po naléhání Roberta Fica před několika týdny odvolal. (Šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Michala Šimečku odvolala sněmovna z funkce místopředsedy parlamentu v tajném hlasování konaném 17. září – pozn. redakce).

Tento proces odvolání doprovázela neuvěřitelně lživá a z lidského hlediska bych řekl hnusná kampaň. Prezentovala se lživá obvinění Šimečky a jeho rodiny – otce, matky, partnerky. A spojovali to dokonce s aktivitami nadace pojmenované po dědovi pana Šimečky, což je zcela samostatná organizace. Byla to špinavá kampaň, kterou jsme nezažili dokonce ani v období, kdy vládnul Vladimír Mečiar. Řekl bych, že s tímto brutálním zneužíváním rodinných příslušníků k jejich lživé propagandě to opravdu připomínalo období před rokem 89.

Eliška Orosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme