EET by se nemělo vztahovat na malé podnikatele, doporučil Senát
Senátoři doporučili vládě, aby se elektronická evidence tržeb nevztahovala na živnostníky s ročním obratem do 750 000 korun. Takový je výsledek jednání o petici za zrušení elektronické evidence tržeb, kterou podepsalo víc než 20 000 lidí.
Autoři petice tvrdí, že elektronická evidence tržeb znamená pro podnikatele jen nárůst byrokracie a malé podnikatele likviduje. Případné úlevy podle signatářů nepomůžou, a proto navrhují evidenci zrušit úplně.
„Pro malého podnikatelé je daleko obtížnější se vyrovnat s ekonomickými nároky,“ říká autor petice za zrušení elektronické evidence tržba Ivo Hucl.
Rok od zavedení EET. V systému je evidováno přes 160 tisíc podnikatelů, kontroloři rozdali 4 tisíce pokut
Číst článek
Dlouhodobě proti EET jsou například TOP 09 a ODS, potvrdil místopředseda Senátu Jaroslav Kubera z ODS. „Dalším mezistupněm EET bude to, že už nebudou vědět jenom, že si něco někde kupujete, ale budou vidět, co jste si koupila. A pak je už jenom krůček k tomu - vy jste si koupila něco, co my si myslíme, že není zdravé, a proto vám třeba zvýšíme zdravotní pojištění.“
Elektronickou evidenci tržeb přišla do Senátu hájit budoucí ministryně financí Alena Schillerová. Současná náměstkyně ministra financí a budoucí šéfka resortu v Babišově vládě vyjmenovala přínosy evidence tržeb.
„Funguje systém, došlo k narovnání podnikatelského prostředí. Elektronická evidence tržeb měla a má velké množství podporovatelů a v neposlední řadě je jejím efektem fiskální přínos pro všechny a pro státní rozpočet. Ten systém funguje jako švýcarské hodinky. Přiznávám, asi 20minutový výpadek v prosinci roku 2016, bylo to částečně selhání lidského prvku.“
Senátoři hlasovali i o tom, jestli doporučí vládě zrušit další fáze elektronické evidence tržeb. To ale nakonec neprošlo. Usnesení Senátu je pro vládu doporučující, řídit se jím nemusí.
Elektronická evidence tržeb začala platit loni 1. prosince pro hotely a restaurace. Po nich se od března letošního roku zapojily do EET maloobchodní a velkoobchodní firmy. Třetí fáze má začít 1. března příštího roku a týká se občerstvení nebo farmářských trhů, čtvrtá fáze zahrne řemeslníky a má začít v červnu 2018.
Protikuřácký zákon a ÚSTR
Senátoři vládě nedoporučili zřídit v restauracích oddělené kuřárny bez obsluhy. Například senátorka Daniela Filipiová z ODS by zmírnění takzvaného protikuřáckého zákona přivítala. „To je naprosto nesmyslný zákon, tak jak je postaven. Myslím si, že tak, jak jsme to měli, že bylo potřeba mít stavebně oddělené prostory, tak bylo zcela vyhovující. Jenom pro příklad, vím, že v Praze bylo asi 900 podniků a z toho již před přijetím tohoto zákona, víc jak 500 jich bylo nekuřáckých.“
Příprava na jednání. Program dnešní schůze: https://t.co/InLYaE9TAK. Na programu jsou například petice proti EET a tzv. protikuřáckému zákonu. @sestak_jiri pic.twitter.com/A9UEGCte50
— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) 7. prosince 2017
Změny zákona naopak odmítá ČSSD, jak potvrdil senátor Radko Martínek. „Obecně ten zákon je určitě správný a musí se mu nechat určitý čas, aby mohl fungovat. Zatím upřímně řečeno ve veřejnosti jsem žádné vážné připomínky neslyšel. Jsou tam samozřejmě některé věci, o kterých by se do budoucna mohlo diskutovat, ale nemyslím si, že je to teď na tento okamžik.“
Senátoři také vybrali nové členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Obsazovali tři místa v sedmičlenné radě na návrh občanských sdružení a organizací. Novými členy zvolil někdejšího místopředsedu horní komory Jiřího Lišku, dříve byl v ODS, bývalého poslance ČSSD Karla Černého a ředitele vysokomýtského muzea Jiřího Junka.
Do rady se tak nevrátí její bývalá předsedkyně Emilie Benešová ani politolog Lukáš Jelínek, kteří usilovali o znovuzvolení. Sociolog Michal Uhl už o místo v radě nestál.
