Elektronické zdravotní knížky IZIP končí, rozhodla správní rada VZP
Elektronické zdravotní knížky letos definitivně končí. Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny dnes rozhodla o vypovězení smluv se společností IZIP k 30. červnu. Projekt IZIP se dostal na program jednání správní rady na přání ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Ten se na ukončení projektu dohodl s premiérem Petrem Nečasem.
Vypovězení smlouvy na knížky se společností IZIP k 30. červnu dostal za úkol management VZP. Výpovědní lhůta je šest měsíců, projekt by tak měl fungovat maximálně do 31. prosince. Management pojišťovny se nyní bude snažit ochránit vložené prostředky, bude se vyjednávat o některých částech projektu, které by VZP mohla převzít pod sebe.
„Záleží to na jednání s protistranou, na naší schopnosti třeba část projektu převzít přímo pod VZP, to se týká portálu. Je to prostě na jednání s konkrétními lidmi. Třeba na získání zaměstnanců, protože zdrojové kódy jsou vlastnictvím pojišťovny,“ vysvětlil šéf VZP Pavel Horák.
Správní rada VZP potvrdila konec projektu IZIP. O tématu jsme v Ozvěnách dne s mluvčí IZIP Martinou Klapalovou, místopředsedou správní rady VZP Jiřím Běhounkem a Ondřejem Dostálem z Platformy zdravotních pojištěnců.
Co bude s daty pacientů, kterých je v systému zaregistrováno přes 2,5 milionu, pojišťovna podle poslance ODS a předsedy správní rady VZP Marka Šnajdra zatím neví. „Data pacientů bez jejich vědomí a souhlasu nikdo není oprávněn předat třetí straně. Budou buď zakonzervována, nebo budou dána k užívání pojišťovně. Je to jedno z témat, u kterého má pan ředitel do příštího jednání rady předložit návrh řešení," uvedl.
Běhounek: Projekt IZIP by měla prověřit policie
VZP dala za projekt během deseti let skoro dvě miliardy korun. Jaký byl ekonomický přínos projektu, není nikdo schopný říct. Až v červnu budou známy výsledky pilotního ověřování projektu elektronické zdravotní knížky. Proto část správní rady chtěla dnes počkat až do této doby, nakonec ale prý rozhodl tlak ze strany premiéra a ministra zdravotnictví na okamžité ukončení. Radní za ČSSD proto před hlasováním odešli. Mezi nimi i místopředseda rady a hejtman kraje Vysočina za ČSSD Jiří Běhounek.
„Chtěl jsem dát najevo, že v této situaci nechci být s rozhodnutím správní rady tohoto charakteru spojován. Několik právních názorů hovoří o tom, že v této situaci lze očekávat možnost arbitráže. Pokud se k tomu menšinový vlastník rozhodne kvůli zmařené investici, eventuelně je tam i otázka odpovědnosti správní rady z hlediska případných finančních ztrát,“ vysvětlil v Ozvěnách dne.
Dodal, že využití prostředků by měla prověřit policie. „Aby bylo jasno, jak to vlastně bylo. Jsem přesvědčen, že by se o této otázce mělo hovořit, jaká je tam odpovědnost. Aby to nebyly pořád jen virtuální hry.“ Policejní vyšetřování chce také ministr zdravotnictví Heger.
Projekt neměl od začátku šanci na úspěch
Rozhodnutí správní rady VZP přivítal náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek, který ukončení projektu IZIP navrhl k jednání. „Ministerstvo přijalo s uspokojením usnesení, které v podstatě definuje ukončení spolupráce VZP s firmou IZIP. My jsme tento návrh i přednesli. A v každém případě očekáváme, že v tomto návrhu bude postupováno tak, jak bylo v usnesení schváleno," uvedl.
Ukončení smlouvy se společností IZIP přivítala také Platforma zdravotních pojištěnců. Jak řekl její právník Ondřej Dostál, projekt, do kterého VZP investovala kolem dvou miliard korun, neměl šanci na úspěch od samého počátku.
„Nerozumím tomu, jak bez v podstatě řádného podrobného výběrového řízení vůbec takto velká částka mohla být vypuštěna z veřejných fondů. Kdyby se podobné peníze investovaly do dobře plánované elektronizace zahrnující povinnost zaznamenávat, zahrnující povinné elektronické recepty, mohli jsme být už dávno tam, kde jsou vyspělé státy, a mít zdravotnictví přehlednější, transparentnější,“ uvedl.
Systém elektronických zdravotních knížek (EZK) měl hlavně lékařům zjednodušit přístup k informacím o pacientech a také usnadnit komunikaci pacienta s lékařem. Kritici projektu ale tvrdí, že systém je nefunkční, využívá ho minimum lékařů i pacientů. Podle údajů z www.izip.cz je v systému zaregistrováno přes 2,5 milionu lidí, téměř 21 tisíc zdravotnických pracovníků a zhruba 8 600 zdravotnických zařízení. Systém obsahuje více než 200 milionů zdravotních záznamů.
Poslanec ODS a předseda správní rady pojišťovny Marek Šnajdr dnes řekl, že hlavním důvodem k ukončení projektu IZIP bylo to, že v oblasti současné legislativy není v tuto chvíli žádná iniciativa, která by 'projekt podobného typu změnila z podmínky dobrovolné do podmínky povinné'.
„Jsme přesvědčeni, že kdyby každý účastník veřejného zdravotního pojištění měl povinnost v takovémto elektronickém transparentním systému se pohybovat, tak efektivita takovéhoto fungování by samozřejmě byla diametrálně jiná, než když ta povinnost neexistuje,“ řekl Radiožurnálu.
Ministerstvo zdravotnictví už připravuje vlastní projekt elektronizace zdravotnictví, který bude povinný pro všechny lékaře. Mluvčí společnosti IZIP Martina Klapalová v Ozvěnách dne připustila, že se firma do případného tendru přihlásí. „Už v minulosti jsme dali najevo, že bychom se do toho přihlásili.“
