Další týdny naznačí, jak jsou opatření efektivní, máme ale pozitivní signály, říká Dušek o epidemii
Úterní tisková konference ministerstva zdravotnictví prezentovala hned několik pozitivních závěrů – denní přírůstek nakažených onemocněním COVID-19 by mohl brzy stagnovat, daří se chránit i ohrožené skupiny obyvatel. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška však ještě nelze hovořit o novém trendu. Ve vysílání Radiožurnálu zdůraznil, že více o vývoji epidemie napoví další týdny.
Ačkoli realistické předpovědi mluví o celkovém počtu 3000 nakažených do konce března a hranici 15 tisících nakažených během dubna, vývoj v posledních dnech poukazuje podle ministerstva zdravotnictví i na pozitivněji vyznívající ukazatele. Tím hlavním je lehké snižování denního přírůstku nových nakažených. Na úterní tiskové konferenci resortu se mluvilo i o očekáváních blížící se stagnace. Ladislav Dušek se ale navzdory důvodům k optimismu zatím podobným termínům vyhýbá.
Koronavirus má v Česku třetí oběť. Celkem je v zemi 1394 případů nákazy
Číst článek
„O novém trendu bych rozhodně nehovořil. Počet nakažených dramaticky neroste, testovací kapacita se zvedá. Máme jen pozitivní signály, že držíme epidemii pod kontrolou,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu.
Optimistické signály vysílají i další prezentovaná čísla. Zatímco na začátku března mohlo nakazit pacient průměrně 2,64 lidí v druhé polovině měsíce došlo ke snížení na 1,9. A velkou roli měla hrát přijatá mimořádná opatření.
„Toto číslo je konstantou, která vychází z modelování. Nedá se paušalizovat na každého nemocného a na každý kontakt. Modelaci jsme provedli na začátku března a dospěli k číslu 2,6, které odpovídá zlatému středu v mezinárodních odborných časopisech. Po první vlně opatření, kdy se zavřely školy a vyhlásil se nouzový stav, došlo k poklesu,“ vysvětlil Dušek s tím, že se více dozvíme v následujícím měsíci. „Další vývoj nelze předjímat, ale jsme optimističtí. V dalších týdnech by tak pokles mohl reflektovat silná nařízení i to, že je lidé respektují.“
Podíl ohrožených skupin
Pozitivním závěrem byl i podíl seniorů a ohrožených skupin mezi nemocnými. Zatímco například ve Španělsku tvoří starší lidé až polovinu pacientů nakažených koronavirem, v Česku jde o pouhých 17 procent. „Opatření ohrožené skupiny chrání a oni sami si také dávají pozor. V důsledku pak nepozorujeme dramatický tlak na akutní péči,“ věří Dušek. Zároveň věří, že ministerstvo je skutečně na dobré cestě zvýšit testovací kapacity.
„Na jednáních zaznívá, že se rozšiřuje kapacita laboratoří a dováží se nové testy. Testovací kapacity by měly v budoucnu výrazně stoupnout. Takové záležitosti se mě ale netýkají,“ dodal ředitel Úřadu zdravotnických informací a statistky ve vysílání Radiožurnálu.
