Existují důkazy, že Rusko plánuje útok. Musíme usnadnit zbrojení i pohyby vojáků, říká eurokomisař
Rusko nejen, že válčí na Ukrajině, ale představuje vojenskou hrozbu pro Evropu: „A to neříkají politici jako já, komisaři či politici z členských zemí. Ale říkají to v první řadě naše zpravodajské služby. Šéf německé zpravodajské služby varoval, že Rusko nejen může být připraveno k útoku, ale má důkazy o tom, že útok plánuje,“ říká pro Český rozhlas Plus evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius.
Na kontinentu dnes jsou dvě bojem prověřené armády, ruská a ukrajinská, které jsou schopné podobně efektivně využívat miliony dronů. Evropa se na tento druh války musí připravit.
„Měli bychom využít ukrajinských zkušeností, vojenské síly i bojem prověřeného obranného průmyslu k posílení bezpečnosti Evropy,“ zdůrazňuje někdejší litevský premiér.
Andrius Kubilius, evropský komisař pro obranu a vesmír, bývalý předseda litevské vlády
Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nechce uzavřít mír a západní diplomacie zatím není v jeho prosazování příliš efektivní, je proto třeba dosáhnout míru skrze sílu.
Zároveň ovšem platí, že ani v případě uzavření míru Rusko nezastaví svou válečnou ekonomiku a bude i nadále vyrábět obrovské množství zbraní a munice, které v současnosti produkuje více než všechny členské státy NATO dohromady.
Zkušenosti z války na Ukrajině již dnes ovlivňují vojenské strategie. Velká Británie nedávno zveřejnila doktrínu 20-40-40.
„20 procent cílů chtějí zasahovat tradiční výzbrojí, jako jsou tanky a dělostřelectvo, 40 procent lehkými kamikaze drony a zbývajících 40 těžkými drony a raketami. To se podobá tomu, čeho Ukrajinci dosáhli na frontové linii. Těžko předvídat, jestli se z toho stane koncept pro celou Alianci, ale musíme to mít na paměti,“ poukazuje eurokomisař.
‚Vojenský Schengen‘
Evropská komise má příští týden zveřejnit balíček opatření pro zjednodušení společné obrany. „Je to strategie proti byrokracii. Já toto období nazývám časem obranné připravenosti, je to něco mezi mírem a válkou. Abychom byli schopni odradit protivníka od agrese, musíme urychlit přípravy obrany včetně výroby zbraní,“ upozorňuje Kubilius.
EU prodlouží dočasnou ochranu Ukrajinců, shodli se ministři. Nejvíce jich je v Polsku, Německu a ČR
Číst článek
Výstavba zbrojních továren podle něj v některých evropských zemích trvá dlouhé roky, jen získání stavebního povolení třeba i pět let.
„Ne proto, že by úředníci byli líní, podváděli nebo dělali špatně svou práci. Ne, je to kvůli platným předpisům. Náš cíl je změnit předpisy, aby bylo v době pohotovosti možné postupovat mnohem rychleji,“ vysvětluje.
Komisař slibuje zlepšení, i pokud jde o financování obranných projektů, řada podnikatelů si totiž stěžuje na to, jak obtížné je na ně od bank získat úvěry. Svůj přístup už mění Evropská investiční banka, která dosud do zbraní neinvestovala a podle jejího vzoru postupovaly i další bankovní instituce. Tabu nyní zůstávají jen zakázané zbraně.
Vedle nutných investic do infrastruktury Kubilius mluví také o potřebě vytvořit vojenský schengenský prostor za účelem usnadnění přesunu vojáků a vojenského materiálu přes státní, ale například v případě Německa i zemské hranice.
„Vojenská mobilita nejsou jen mosty a předpisy na silnicích, na železnicích. Je to také velmi důležitý systém logistiky, o který se musíme starat,“ podotýká s tím, že na rychlosti pohybu vojsk jsou založeny obranné plány NATO, které například Litvě slibuje přijít na pomoc do deseti dnů od napadení.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.
