Gigafactory na Karvinsku? Jestli tuhle investici promarní, nemohou žádat další podporu, říká Rafaj
- Dolní Lutyně bude podávat námitky proti výstavbě gigafactory v jejím sousedství. Vedení obce k tomu zavazuje výsledek obecního referenda, který byl vyhlášen v sobotu.
- Předseda Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj upozorňuje, že pokud Karvinsko této příležitosti nevyužije, zahodí obrovskou příležitost. A nemá pak právo žádat stát o další zvláštní podporu.
- „Na co? Na to, aby stát jenom sypal peníze a sanoval sociální dávky? Proč by to dělal, když ten region sám nechce mít skutečně zajištěno to, aby byl soběstačný a aby si jeho obyvatelé mohli sami kvalitně vydělávat a žít? Tohle je největší možná podpora, kterou Karvinsko může dostat.“ říká s odkazem na gigafactory Rafaj v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Jak vnímáte referendum, ve kterém se lidé z Dolní Lutyně vyslovili pro to, aby obec podávala proti výstavbě námitky? Může toto referendum něco změnit?
Pan starosta Kojetína, který jsem nedávno navštívil, říká: „Kdyby se u nás dělalo referendum, na kterém by záviselo, zda tady bude investovat Amazon nebo ne, tak by tady žádný Amazon nestál.“ Vyprávěl o pozitivních dopadech té investice a že z těch obav, které před výstavbou měli, se v podstatě ani jedna nenaplnila.
Stát chce na Karvinsku gigafactory za 200 miliard. Místo není pro průmysl vhodné, ozývá se od starostů
Číst článek
Je velmi dobře, že lidé debatují a diskutují o možných problémech a obavách. Ale na druhé straně, pokud si myslíme, že zavedeme referendum na to, jestli tady budeme mít strategické investice, rychlotratě, dálnice a podobně, tak pak se vracíme do středověku. To říkám se vší úctou.
Vy sám se účastníte jednání ohledně umístění gigafactory v Dolní Lutyni. Jak vnímáte nálady v obci?
Přiznám, že nejsem osobně účastný těch nejklíčovějších jednání s občany, nicméně protože pocházím z regionu, jsem zapojen do komunikace se stakeholdery, vlastníky pozemků. A ty nálady bych rozdělil do několika rovin.
V regionu nikdo nepochybuje, že Karvinsko nutně potřebuje změnu. Dokonce po tom několik let volali sami místní, říkali, že stát na ně nemyslí. Že vytěžil region a nechce do něj vrátit žádné prostředky. Stát teď přichází s konkrétní investicí, paradoxně se ale ozývají některé skupiny, že tuto investici nechtějí. Naprosto chápu, že se ozývají lidé, kteří budou mít tu fabriku přímo za plotem svého domu. Vůči těmto lidem se musí stát zachovat velmi odpovědně. A v tom si myslím, že stát pořád chybuje. Že neumí předem lidem říct, co jim nabízí za kompenzace. Ani nedokážeme být dostatečně štědří.
K tomu přispívá i nešťastné rozpočtové určení daní, protože obce nejsou motivovány, aby na svém území tyto investory měly, protože necítí tu investici ve svých obecních rozpočtech tak, jako je tomu třeba v Německu, Dánsku nebo v celé řadě okolních zemích. V tomto ohledu taháme za kratší konec provazu vůči lidem, kterých se to bezprostředně dotýká.
Průmyslový závod Hyundai Nošovice
Vznik průmyslové zóny a závodu společnosti Hyundai odhlasovali zastupitelé Moravskoslezského kraje v roce 2001. Korejský investor si z několika lokalit nakonec vybral právě Nošovice, které jsou blízko rychlostní silnice a železnice. Původní vlastníci pozemků je nechtěli prodat, během let se podařilo většinu z nich přemluvit. Došlo ovšem i na výhrůžky skrze anonymní dopisy. Všechny potřebné pozemky se podařilo vykoupit v prosinci 2005. Továrna vznikla v červenci 2006 na ploše 200 hektarů. Jde o první závod této automobilky v Evropě. Celkový objem investice činí 1,12 miliardy eur.
Investice se ale neobešla bez soudních pří. Společnost Hyundai čelila žalobě organizace Ekologický právní servis (dnes Frank Bold), která poukazovala na opakované porušování uzavřených dohod (takzvané Deklarace porozumění). Soud ale v roce 2014 označil uzavřenou deklaraci za právně nezávaznou, což potvrdil i Ústavní soud.
A pak jsou tady nejrůznější skupiny, které v tom vnímají příležitost se zviditelnit. Ať už to jsou politici, lokální politici, novináři, nebo třeba i různé neziskové organizace. A s těmi se musí také pracovat. Na druhou stranu musím říct, že ve srovnání s budováním automobilky Hyundai je to stále daleko víc pod kontrolou.
Nebudu rozporovat, že Hyundai je na Frýdecko-místecku velkým zaměstnavatelem, ale jestli si dobře vzpomínám, v jeho případě se investice neobešla bez porušování dohod, které vedly až k soudním přím. I proto asi nejsou obavy lidí z Dolní Lutyně zcela neopodstatněné.
Jsme o 20 let dál a v tomto případě máme daleko více zkušeností. Jak znovu říkám, investice, která byla před rokem provedena v Kojetíně, k porušování dohodnutých podmínek nevedla. Celá řada věcí se dá velmi dobře ošetřit. V případě Dolní Lutyně si myslím, že jsme schopni velmi dobře nadefinovat, co je potřeba pro občany udělat – ten přínos může být obrovský z hlediska občanské vybavenosti, služeb a napojení na zdroje. Navíc je to nesrovnatelně zajímavější investice oproti tomu, jaký průmysl je umístěný na Karvinsku dnes.
I kdyby se na Karvinsku nešetřilo a kompenzace byly štědré, přece jenom lidem stále za plotem může vzniknout tovární hala. Jak tohle může stát vykompenzovat? A ví vůbec stát, jaké kompenzace chce lidem nabídnout?
To je právě ono, že není dodesignovaný program, který bychom měli znát předem. Jak v rámci rozpočtového určení daní pro tu obec, tak vlastně i pro ty jednotlivé občany. Sám jsem pro to, aby při investici v bezprostřední blízkosti lidí byly ty kompenzace velmi štědré. A to třeba i do té míry, že se ti lidé budou moci rozhodnout, jestli v obci nadále zůstanou, nebo se přestěhují jinam.
Na druhou stranu je nezbytné těmto lidem vysvětlit, že u jejich domů opravdu nevznikne kouřící a hlučící továrna. Například ve zmiňovaném Kojetíně se před halami Amazonu pasou ovce. A v podstatě kromě toho, že ta hala nějak vypadá, tak tam neslyšíte žádný hluk. Velmi podobné je to dnes i ve společnosti Hyundai na Frýdecko-místecku.
Pořád je to ale továrna. Musí tam přece dojíždět nějaká doprava, která ten hluk nutně zvýší. To asi není možné úplně rozporovat?
Jděte se podívat, jak to ve firmě Hyundai vypadá a naměřte si ten hluk. Já si nemyslím, že ten provoz tam přeřve tu přírodu.
A neměl by stát stavět primárně na brownfieldech? Nejsou potom protesty namístě, když se zastavuje na Karvinsku území, které jako jedno z mála nebylo zasaženo průmyslem?
Já neznám jediné místo, kde by proti umístění podobné stavby nějací lidé neprotestovali – bez ohledu na to, jestli je to greenfield nebo brownfield. Takové místo prostě nenajdete. Ať mi někdo ukáže, kam jinam tuto investici umístit.
Karvinsko se zkrátka musí rozhodnout, jestli chce od státu přijmout nabídku zaměstnavatele, co dramaticky promění tamní situaci, bude platit 55 tisíc korun průměrnou měsíční mzdu a který bude provozovat sofistikovanou činnost, která nebude rutinní a kvůli které tady budou chtít zůstávat i mladí lidé, kteří vystudují školy.
Tahle nabídka je na stole a jestli toho nevyužijeme, a já chápu, že někoho se to dotýká, prosím, nestěžujme si potom. Jestli chceme jít kupředu, nemůžeme pořád jenom říkat: „Státe, posílej nám peníze, ale my tady žádné změny nechceme.“
Zóna nad Barborou – mezi dolem Barbora a silnicí Ostravská. Fialově jsou znázorněny pozemky firmy Asental Land Zdeňka Bakaly.
A co zóna nad Barborou, kam chtěl stát investora nasměrovat? Není promarněnou příležitostí, že tato zóna již nebyla v minulosti pro investici připravená?
Osobně se domnívám, že právě u zóny nad Barborou stát chybu udělal a je to chyba posledních několika vlád, že si hrály na přílišnou politiku ve vztahu k jejímu vlastníkovi. Kdyby se za výhodných podmínek před 5-7 lety vykoupila, tak ta zóna dneska mohla být připravená. A tehdy investované náklady by byly dnešním měřítkem směšné. Nutno ale doplnit, že i výstavba na tomto brownfieldu má celou řadu odpůrců a problémových lidí.
Když mluvíte o neochotě jednat o přípravě zóny nad Barborou u předchozích vlád, narážel jste na neochotu Andreje Babiše (ANO) jednat s majitelem Asental Group Zdeňkem Bakalou, který zónu vlastní?
Nikoho konkrétního nechci jmenovat, ale šlo o několik posledních vlád, včetně té dosavadní. Podle mého názoru by se totiž tato zóna vyřešila nejrychleji a nejlépe. Dneska máme agenturu SIRS (Státní investiční a rozvojová společnost, která funguje jako státní developer, pozn. red. - více o společnosti v rozhovoru zde) která se těmto věcem věnuje. Kdyby existovala dříve, mohla už být tato zóna dávno připravená.
Jak zastavit vylidňování
Co plánovaná gigafactory Karvinsku vlastně nabídne? Nová pracovní místa?
Tím přínosem je obrovský ekosystém, který se kolem této investice vytváří. Z Karvinska se odstěhovává nejvíc mladých lidí, kteří v něm nevidí budoucnost. Narůstá zde problém minorit, vylidňování a zaostávání některých činností a služeb. Karviná a například Orlová se umísťují na nejnižších příčkách v kvalitě bydlení. To všechno spolu souvisí, proměnit ten cyklus.
‚Otázku vysvětlujeme dům od domu.‘ Dolní Lutyně na Karvinsku se připravuje na referendum o gigafactory
Číst článek
Znovu se odkazuji na Hyundai, který byl velkým signálem pro další investory. Dnes je okres Frýdek-Místek, třeba i vztaženo na ceny a kvalitu nemovitostí, jedním z nejlepších v Moravskoslezském kraji. Ten přínos je jednoznačný. Takže Karvinsko se musí rozhodnout, jestli tuto příležitost využije, nebo ne. Nebude tady totiž věčně. Zájemců a států, kteří o ni soutěží s připravenými zónami, je mnoho.
A je tedy vůbec reálné toho investora získat? Protože jestli jsou mé informace správné, tak by chtěl už v roce 2028 vyrábět. Jak už jste sám řekl, zájemců je více a to území je zatížené řadou omezení, které mohou investici zhatit. Nově bude proti investici po referendu vystupovat také obec.
Z toho, co o tom projektu vím, tak stanovené termíny jsou pořád dosažitelné. Zůstává samozřejmě otázka, jakým způsobem se bude elektromobilita vyvíjet a jestli se ta investice na straně investora nezpomalí. Chci ale zdůraznit, že pokud bude zóna v Dolní Lutyni připravená kvalitně, kvalitního investora si najde bez ohledu na to, jestli jím bude ten, se kterým aktuálně jedná vláda.
Máte údajně k dispozici studii, která zkoumala dopad investice na zaměstnanost v regionu. Co ta studie říká?
K dispozici máme základní čísla. Pozitivem je, že investor v prvé řadě nabízí vysoce kvalifikovanou pracovní příležitost. Jak jsem naznačil, ta úroveň mezd se pohybuje o 30-40 procent nad průměrem v regionu i subregionu.
Navíc propojenost s okolím je obrovská, což bude mít pozitivní vliv nejen na české regiony, ale i na příhraniční polské regiony. A nejde jen o to, že investice přinese nová pracovní místa, ale i zajímavější pracovní místa z hlediska koupěschopné síly a toho, že se mladí nebudou stěhovat pryč.
To na mě ovšem působí tak, že ten prospěch by z toho mělo spíše široké okolí, než přímo ty dotčené obce. A možná ani ne tak Karvinsko, protože s ohledem na tento region se mluví nejen o nezaměstnanosti, ale i o nezaměstnatelnosti. Sám zmiňujete, že práce v gigafactory bude vyžadovat konkrétní vzdělání. Lidé s dosaženým vzděláním ale často na Karvinsku nezaměstnaní nejsou.
Přilákání podobného investora je ale jeden z kroků, který nám může pomoci řešit problém pasti středních příjmů. Protože vytvoření těchto míst může vést i k náhradě méně kvalifikovaných pracovních pozic.
Jan Rafaj
Jan Rafaj je český podnikatel a od května 2023 také prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Prošel si manažerskými posty v ostravské hutní společnosti ArcelorMittal (dnes Liberty Steel). Od roku 2017 je jednatelem ostravské společnosti Heimstaden Czech (dříve RPG Byty a Residomo). Od roku 2011 zastával ve Svazu průmyslu a dopravy ČR pozici viceprezidenta.
Navíc já teď jedu například z dozorčí rady OKD, které ukončí někdy v roce 2026 svou těžbu. Stále tam pracuje 2,5 tisíce zaměstnanců. Ano, někteří půjdou do důchodu, ale část z nich na tom Karvinsku pracovat zůstane. A podobná situace může nastat i v souvislosti s ocelářským odvětvím, takže dobře placená kvalitní práce tady bude vždycky přínosná.
A garantuje opravdu investor dobře placenou, kvalitní práci?
No jednoznačně, protože pokud se podíváte, jaká je průměrná mzda v automobilovém průmyslu obecně, ta se pohybuje zhruba okolo 50 tisíc korun. Takže to je zaručené a garantované.
Řešení problémů Karvinska?
Jak se díváte na obavu, že teď je sice elektromobilita trendy, ale třeba za deset, dvacet let ji může nahradit jiná technologie a v Dolní Lutyni se továrna zavře? Investice zmizí a přírodu v oblasti už nikdo nevrátí.
Zaprvé, pokud se svět vydá cestou elektromobility, což se vydává, tak to není trend na deset let. To jsou prostě zainvestované prostředky na desítky let. Jestli tady bude jiná technologie, uvidíme. Znovu říkám, že ta průmyslová zóna, pokud bude připravená, tak nemusí být nakonec využitá pro baterkárnu. Může tam být jiná významná technologie, která by přinesla regionu změnu.
Člen vedení státního developera: Když nenabídneme alespoň tolik, co ostatní, investoři půjdou jinam
Číst článek
Nicméně gigafactory má neuvěřitelný efekt do celé automobilového průmyslu. Víme, že Česká republika v tomto odvětví sehrává velmi významnou roli. Má to velký podíl na tvorbě hrubého domácího produktu, na profitu české země, na výši mezd, výzkumu, vývoji a inovacích. A pokud si chce Česko tuto významnou roli i nadále zachovat, tak je ta gigafactory klíčová.
To jsou reakce průmyslu. Lokální, ale i celostátní politici se v názorech na podobnou investici úplně neshodují. Nestává se z tématu už politikum?
Ano, to jsem vám říkal opakovaně, že jestli to tady někdo komplikuje, tak jsou to prostě politici, kteří nerozumí ekonomice, nerozumí těmto multiplikátorům a vlastně jim jde jen o znovuzvolení, protože v opačném případě vám lidé v okolí těch velkých investic potvrzují jejich ohromné přínosy.
Vím, že jste hovořil o nějaký drobných externalitách, které nastaly u toho Hyundaie, které se podle mě daly ošetřit, ale ukažte mi jiné podobně velké investice, které by u nás byly ke škodě státu a regionům. A jestli tuhle investici promarní, tak tenhle region nemá právo po státu požadovat, aby ho nějakým způsobem extra podporoval. Protože tohle je největší možná podpora, kterou Karvinsko může dostat.
Když se tam gigafactory nepostaví, tak region nemá právo na podporu?
No a na co? Na to, aby stát jenom sypal peníze a sanoval sociální dávky? Proč by to dělal, když ten region sám nechce mít skutečně zajištěno, aby byl soběstačný a aby si jeho obyvatelé mohli sami kvalitně vydělávat a žít?
A opravdu je podle vás gigafactory řešením všech problémů, které Karvinsko má?
Když se podíváte na ty hlavní problémy, které Karvinsko má, a já ho znám velmi dobře, tak ty největší problémy jsou v tom, že z něj odcházejí mladí a vzdělaní lidé. To je největší problém. A pokud nenajdeme způsob, jak tohle zastavit, tak nevyřešíme základní problémy Karvinska. A co jiného jim můžeme nabídnout pro zajímavou budoucnost, práci, důvod, proč v tom regionu mají zůstávat?