Smlouva o gigafactory. ‚Vyjednali jsme maximum možného, neměli jsme v rukou nic,‘ tvrdí advokát
Plán na výstavbu gigafactory u Dolní Lutyně naráží nejen na odpor okolních obcí, ale i na ekologické bariéry. Ty částečně řeší uzavřená dohoda mezi ochranářskými organizacemi a státem, která umožňuje na pozemcích alespoň zahájit průzkumné práce, což stále kritizují někteří ochranáři. Pavel Franc z organizace Frank Bold v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz přiblížil, jak probíhalo vyjednávání a co dohoda podle něj pro chráněné území znamená.
Kdy jste se dozvěděli o záměru na výstavbu průmyslového parku – gigafactory – na území mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi?
Informace jsme dostali na konci loňského roku, protože jsme už věděli z jiných kuloárních informací, že investor, se kterým se jedná, nebude chtít jít do brownfieldů typu „zóna nad Barborou“ (mezi silnicí první třídy a dolem Barbora v Karviné – pozn. red.), který se pro tento účel intenzivně připravoval. (O důvodech jsme psali zde.)
Aktualizace Deklarace porozumění
Před osmnácti lety se právní organizace Frank Bold (dříve Ekologický právní servis) postavila proti výstavbě továrny Hyundai na zemědělské půdě. V čele s Pavlem Francem a Jiřím Nezhybou poukazovala na možnost využití opuštěných průmyslových areálů, takzvaných brownfieldů. Organizaci se podařilo v roce 2006 společně se státem, krajem a dalšími spolky uzavřít takzvanou Deklaraci porozumění, která měla mimo jiné trvale zastavit přípravy průmyslové zóny v Dolní Lutyni.
Později organizace poukazovala na nedodržování dohody ze strany jihokorejského investora a vedla s ním proto soudní spory. V roce 2014 ale padlo definitivní rozhodnutí Ústavního soudu – z uzavřené deklarace neplynou reálně žádné závazky.
O deset let později vyjednal stát s ochranářskými spolky aktualizaci deklarace a uzavřel s nimi novou smlouvu. Ta má být i podle Pavla France z organizace Frank Bold závaznější a více chránit ptačí oblast, v jejíž blízkosti by mohla vzniknout gigafactory. Organizace tvrdí, že smlouva nabízí pouze možnost prozkoumat umístění průmyslové stavby v blízkosti chráněného území tak, aby s ním mohla koexistovat.
Více jsme o uzavřené dohodě psali ZDE a ZDE. Znění celé dohody najdete na konci článku.
Byly to pouze kuloární informace, nebo jste viděli nějaký konkrétní dokument?
Neviděli jsme žádný dokument.
A to bylo v prosinci, listopadu 2023?
Na konci roku, poslední prosincové dny. Šlo o neformální informace. Volali mi a říkali, že budeme zřejmě muset řešit tu Dolní Lutyni.
Kdo vás konkrétně oslovil?
CzechInvest. Oslovili nás s tím, že by o tom s námi rádi jednali, protože ta hlavní jednání ohledně původní Deklarace porozumění (dohodě, která měla zabránit výstavbě průmyslového závodu v Dolní Lutyni – pozn. red.) jsme z devadesáti procent odmakali s kolegou Jiřím Nezhybou. Proto se na nás z CzechInvestu obrátili s tím, jestli máme kontakt na další spolky a jestli jsme s nimi schopní nějak v tomto směru jednat. A my jsme řekli: „Dobře, co navrhujete? Protože pro nás je to samozřejmě citlivé, v Dolní Lutyni je ptačí oblast, takže se pojďme bavit o tom, co s ní uděláte?“
Řekli jsme, ať si kontaktují někoho z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), kdo se o to území stará, protože sami nejsme odborníky na ptačí oblasti. A aby nám takový odborník dal stanovisko, co v této oblasti je, nebo není citlivé. V momentě, kdy už ta dohoda měla nějaký základní půdorys, jsme oslovili postupně i jednotlivé signatářské spolky a diskutovali jsme to s nimi. Samotné uzavírání smlouvy už bylo na ministerstvu průmyslu a obchodu s CzechInvestem.
Takže jestli tomu dobře rozumím, tak jste oslovili ty spolky a každý z nich vstupoval do dohody s vlastním stanoviskem? Nebo jste s nimi dohodli nějaký společný postup ohledně nové smlouvy?
Rozumějme si, přece jenom jsme primárně právnická organizace a máme tedy odbornou kompetenci to s protistranou nějak hrát. Ty ostatní spolky tuto výbavu nemají. Tedy my jsme se s nimi (dalšími spolky – pozn. red.) bavili až v momentě, kdy už ta smlouva byla v nějakém stavu.
Vy se třeba ptáte: proč jediný Beskydčan (jeden ze signatářských spolků – pozn. red.) má ve smlouvě výhradu vůči zastavování volné půdy? Ale to má několik úrovní. Zaprvé, principiální problém se zastavováním volných ploch má Frank Bold taky a to, že se mají primárně využívat plochy brownfieldů je pro nás důležité. Ostatně je to i řešeno právě Deklarací porozumění.
‚Myslíme to vážně.‘ Ochranáři podepsali se státem novou dohodu o místě pro gigafactory
Číst článek
No dobře, ale vy nemáte, stejně jako Beskydčan, zahrnutou tuto výhradu ve smlouvě. Nebo se pletu?
To jsme si nerozuměli. Ztotožňujeme se v tom s jejich postojem, ale současně jsme měli i větší porozumění pro ten kontext, protože se v tomto odvětví pohybujeme a věděli jsme, jak ta jednání předtím probíhala a že tam byla snaha státních institucí dostat investora primárně do brownfieldů, což se nakonec nepovedlo. A to Beskydčan nevěděl.
To znamená, že ve chvíli, kdy Beskydčan vstoupil do jednání, tak byl a priori proti vyjednanému návrhu státu a CzechInvestu a nechápal, proč takovou stavbu není možné umístit na brownfield. Zatímco my už jsme tyto informace od roku 2023 měli.
Je tam tedy tento „informační gap“, kdy Beskydčan zkrátka neměl všechny informace. Nakonec na dohodu kývli, ale chtěli tam mít tuto „výhradu“. My jsme se k ní nepřipojovali, protože už jsme byli v rámci dynamiky vyjednávání o krok dál. Je to jejich mimořádný požadavek, který nám už nepřipadalo ani vhodné v tom momentě aplikovat.
Ani ze symbolického hlediska?
Když už máte z více stran informace z předchozích měsíců, že se to (dohodnout se s investorem na investici v oblasti brownfieldu – pozn. red.) zkoušelo, tak mi to připadalo nadbytečné. Ale současně jsem chápal i potřebu spolku Beskydčan, že tam chce něco podobného mít. I proto jsme se snažili moderovat tyto požadavky jednotlivých stran a vyjednat dohodu tak, aby zkrátka dopadla.
A proč? Protože, a to je důležité, tato smlouva je závazná, protože říká, že se musí nejprve celé území zhodnotit, a pokud se nebude souhlasit s tím, že ta kompenzační opatření a způsob řešení ptačí oblasti jsou dostatečná, platí původní dohoda. Tedy že se na území nesmí stavět. Pokud někdo tvrdí, že to nejde nad rámec zákona, tak my bychom nikdy možnost vyjednat takovou dohodu neměli.
Vymahatelná smlouva?
Takže podle vás jde dohoda nad rámec zákona? Nemusí stát pouze udělat to, co by ze zákona v takovém místě při podobné stavbě udělat musel?
Když stát dopředu jasně říká, že si pohlídá, jak v té lokalitě bude řešena manipulace s vodou, protože ta je z hlediska informací AOPK zásadní a ovlivňuje přímo jednotlivá hnízdiště, tak tím zvyšujete zákonnou ochranu celé ptačí oblasti. Normálně by k tomu v tom procesu nedošlo. Mohli bychom se ke stavbě vyjadřovat pouze v procesu EIA a následně ji zpochybňovat v navazujících řízeních.
Pavel Franc
Pavel Franc je absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1998 se stal členem Ekologického právního servisu, dnešní expertní organizace Frank Bold, a od roku 2010 je jejím ředitelem. Věnoval se řadě významných právních kauz – zastupoval třeba sedláka Jana Rajtera ve sporu o půdu proti firmě Nemak, obhajoval práva ekozemědělců ve sporu s potravinářským koncernem Danone a řešil i negativní dopady největších zahraničních investic v České republice, jako třeba investice Toyoty, Peugeot, Citroën a právě i automobilky Hyundai.
Teď to ale máme ve smlouvě jako mimoprocesní akt, díky kterému máme právo podat negatorní žalobu. Udělali jsme tedy z nezávazné deklarace smlouvu, která má závazky, což se i mnoha státním právníkům nelíbilo.
Další důvod, proč jsme dále nebyli tak striktní jako Beskydčan, je, že jsme si odžili soudní jednání, strávili jsme na nich desítky hodin času a nevyhráli jsme. Takže když za mnou po tom, co jsme definitivně prohráli (Frank Bold neuspěl se žalobou u ústavního soudu v roce 2014 – pozn. red.), přišli jednat a dali mi smlouvu, ve které explicitně říkají, že je závazná, tak jsem byl i pokornější.
Takže jste se na této nové dohodě podílel jen proto, že jste předtím prohráli soudy o Deklaraci porozumění?
To se vám snažím říct, že ve chvíli, kdy u sebe nemáte nic, jenom „nezávaznou deklaraci“, tak jste v nějaké pozici. Když pak někdo z právnické fakulty komentuje, že jsem to měl vyjednat závazněji, tak bych ho chtěl vidět. Já jsem z ničeho udělal něco.
Oni vám řeknou: My tam stejně nakonec půjdeme, tak se nějak dohodneme, ne? Přišli slušně a řekli, že ani v jejich zájmu není, aby se chovali nezodpovědně a neslušně, ale jak chcete vyjednávat, když vám soudy řeknou, že jste dříve uzavřeli nezávaznou deklaraci? My jsme si prošli všemi instancemi včetně Ústavního soudu, máme v tomto ohledu čistý stůl.
Říkal jste, že jste udělali z „nezávazné deklarace smlouvu, která má závazky“. Ale že je závazná, jste si myslel právě i o Deklaraci porozumění. Proto jste ostatně také vedli zmiňované soudní spory. Neobáváte se, že se opět najde nějaká právní klička, která předpokládanou závaznost té smlouvy zlomí?
Udělali jsme dost pro to, aby se tak nestalo. Zaprvé je to tam výslovně napsáno, a zároveň tam je napsáno, že máme právo podat negatorní žalobu. Nicméně v České republice není garance ničeho, protože české soudy jsou naprosto nespolehlivé a nepředvídatelné. Takže když mi pokládáte tuto otázku, tak se omlouvám, ale to není tak úplně otázka na mě, protože máme soudnictví, které nedává efektivní ochranu právu lidí v České republice. To si myslím, po všech těch svých zkušenostech, že česká justice je ve špatném stavu.
Takže odpověď je, že vám to nikdy nemůžu zaručit. Ale udělali jsme dost pro to, aby to závazné bylo, což je mimořádný výsledek už proto, že právo normálně nepočítá s tím, že by spolky, které nemají v místě vlastnická práva, měly možnost vůbec něco podobného žalovat.
Brownfieldy a ekologie
Sám víte, že na plánovaném území v Dolní Lutyni je náročné cokoliv budovat – nejenom kvůli ochraně ptačí oblasti, ale i proto, že jde o zátopové území. Ptal jste se CzechInvestu, proč chce investor stavět zrovna tam?
Ano a dostal jsem informace, které odpovídaly tomu, co jsem věděl už z dalších stran.
Dohoda o přípravě gigafactory? Jde spíše o gentlemanské gesto, hodnotí dokument právníci
Číst článek
Tedy, že to není možné stavět jinde.
Že to zkoušeli a investoři jim odmítli všechna nabízená území. A vedle toho jsem měl i kuloární informace, že jednání o investici na brownfieldu skutečně probíhala. Investoři si v podstatě se státním aparátem hrají. I proto si myslím, že se tyto průmyslové zóny měly připravovat dlouho dopředu a pak teprve jednat s investory. To by byl ideální stav.
Zrovna procházíme transformací na elektromobilitu. Česká republika je Detroit Evropy a víme, jak dopadl Detroit. Nemáme tady jedinou výrobnu baterií pro elektromobily. A do toho dělají investoři svá rozhodnutí právě teď, protože ten časový rámec je normovaný. Jasně, můžete říct, že počkáme, až se zafixuje třeba území nad dolem Barbora. Ale to může trvat i několik let a než bude připravené, tak už budou gigafactory všude, jen ne u nás.
Tomu rozumím, ale nebude to na tomto území stejný běh na dlouhou trať? Sám víte o ekologických bariérách, které u Dolní Lutyně jsou.
Když je dobrá vůle a najde se nějaká základní otevřenost a pochopení, tak jdou ty věci udělat relativně rychle. Česká společnost je z pochopitelných důvodů bohužel navzájem nedůvěřivá. A proto se tady dost těžko buduje důvěra a konsenzus. Takže při uzavírání podobné smlouvy, přihlížím i k tomuto, protože když v takové atmosféře uzavíráte podobnou smlouvu, tak je to přeci jenom nějaké gesto, že se ti lidé jsou schopní domluvit.
Ptačí oblast - Natura 2000
- Chráněné území v Dolní Lutyni si zaslouží podle odborníků ochranu z několika důvodů. Lokalita je stanovištěm pro více než 120 druhů ptáků, z nichž více než 100 druhů je chráněných a ohrožených.
- Proto je od roku 2007 součástí chráněných území Natura 2000. Ty společně vytvářejí členské státy Evropské unie. Záměrem je chránit biologickou rozmanitost a jednotlivá území podle přesně stanovených kritérií.
- Natura 2000 je tvořená dvěma typy území – ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Oba typy se nachází u Dolní Lutyně.
My jsme jedni z mála, kdo zná pohled z obou stran. Ze strany, kdy je ta výstavba šílená a má se proti ní bránit, protože je bezohledná. A známe momenty – jako u větrných elektráren – kdy tam už není nic, ale lidé tomu brání jenom proto, že mají raději jádro a nemají rádi zelenou. Myslím si tedy, že máme pochopení pro obě strany a proto každý případ řešíme odděleně. Nezjednodušujeme si svět na černou a bílou a neříkáme, že někdo je dobrý a někdo špatný. Ono je to většinou smíchané a hledáte, na čem spolupracovat chcete a na čem nechcete.
A na přípravě gigafactory v Dolní Lutyni tedy spolupracovat chcete?
Pro nás je základem pochopení celé té věci. Když se nám například ozvala obrovská společnost, že má problém s těžbou kamene a že se to místní snaží zastavit, zkrátka chtěli pomoct, tak jsme jim řekli, že se omlouváme, ale ne. A že až začnou dělat ty skvělé pasivní čtvrti, které dělat chtějí, tak s tím jim rádi pomůžeme.
V posledních letech se ESG, kdy i největší firmy jsou nuceny spočítat si svou uhlíkovou stopu, a celá ekologická legislativa velmi posunuly. Stavět dům před deseti lety a dnes je z hlediska ekologie a úspory energií úplně něco jiného. Takže se vše z mého pohledu posunulo správným směrem, který jsme prosazovali celé roky. A teď je to o tom, že když už jsou takto přísněji nastaveny ekologické standardy, tak aby bylo vůbec možné něco stavět a ekonomika fungovala.
Snažíme se hledat rozumný střed, protože když se to přežene, tak se všichni budou bouřit proti zelené legislativě, protože nikdo nechce úplně zchudnout. Tím vším jsme si prošli. Dříve jsme byli ekoteroristi a teď jsme zrádci našich ideálů. Ale nikdo nechápe, že to máme nastaveno pořád stejně.
A ten střed je pro vás tedy v tomto konkrétním případě ochrana vody, která by měla mít největší dopad podle vás na existenci chráněné ptačí oblasti?
A hledat možnosti, jestli tam je možnost koexistence podobného projektu. Jestli to tam vůbec stavět. Pokud by výstavba gigafactory měla znamenat, že se ta ptačí oblast zlikviduje, a to z té smlouvy přímo vyplývá, tak to tam stát stavět nemá. Ale pokud se dá nějaká koexistence najít a dají se najít i kompenzační opatření, díky kterým se lidem v okolí továrny uleví, tak se má hledat způsob.
Uzavřená smlouva pouze hledá prostor, aby se verifikovalo to, jestli podobná výstavba vůbec možná je, nebo není. Tak to chápu já, protože i pro Českou republiku by byl přínos, kdyby tady výrobna baterií do elektromobilů byla.
Přečtěte si celé znění uzavřené Dohody o spolupráci.