‚Otázku vysvětlujeme dům od domu.‘ Dolní Lutyně na Karvinsku se připravuje na referendum o gigafactory
Spolu s volbami do Evropského parlamentu budou 7. a 8. června v obci u polských hranic rozhodovat i o tom, zda se má radnice vzepřít stavbě továrny na baterie do elektromobilů. Ta má vyrůst na zelené louce v místě, které se stát dříve zavázal chránit.
Za necelý měsíc může přes čtyři tisíce voličů a voliček v Dolní Lutyni odpovědět na otázku, jestli souhlasí s tím, aby obec „podala namítly, popřípadě připomínky proti návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která vytyčuje plochu areálu podnikatelského parku na území Dolní Lutyně, a aby rovněž uplatňovala námitky proti povolení stavby areálu strategického podnikatelského parku“.
Místní referendum
V Česku se mohou místní referenda konat na úrovní obcí, městských částí nebo obvodů. Aby bylo hlasování závazné, musí se ho zúčastnit minimálně 35 procent oprávněných voličů. V referendu pak zvítězí varianta, pro kterou hlasovala nadpoloviční většina občanů, kteří se referenda zúčastnili, a zároveň alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. Obec pak nesmí v dané otázce rozhodnout v rozporu s výsledkem referenda.
Zdroj: Zákony pro lidi
Podle Niny Brtníčkové ze spolku Zachovejme Poolší, který otázku do referenda navrhl, jen samotné navržení znění otázky zabralo dva týdny. „Teď nás čeká vysvětlování dům od domu,“ říká Brtníčková za místním hřištěm. „Naštěstí nemáme dvacet tisíc obyvatel, ale jen pět a půl. Je potřeba komunikovat a vysvětlit lidem, co otázka znamená. Je sice kostrbatá, ale zároveň nesmí být v rozporu se zákonem,“ vysvětluje.
Lidí se totiž v referendu nelze jednoduše ptát, jestli jsou „pro“, nebo „proti“ gigafactory. Pokud dojde ke změně krajského územního plánu, obec nebude mít moc možností, jak výstavbě na svém katastrálním území zabránit. Pozemky, na kterých má továrna stát, patří z větší části státu. Jedinou možností je tak dát zastupitelům Dolní Lutyně mandát k připomínkování krajského záměru.
‚To ráno si budu pamatovat‘
Společně s rodinou se Brtníčková před devíti lety přestěhovala s rodinou z Prahy do místní části Nerad za klidem, a to hlavně kvůli dětem. „Dceru jsme kvůli tomu vzali ze školy a od kamarádů. A teď hrozí, že to stejné budu muset udělat devítiletému synovi,“ popisuje své obavy. „Já jsem ráda, že Honzík s kamarády lítá po lese, s kamarády hraje fotbal a jezdí na kole. Má takové dětství, jaké jsme mu chtěli přestěhováním dopřát.“
Gigafactory ve Věřňovicích na Karvinsku lidé nechtějí. Sešli se na besedě, aby vyjádřili nesouhlas
Číst článek
V klidném koutě republiky je podle svých slov šťastná. „Je to tu takové komunitní. Ze začátku se na mě jako na holku z Prahy chodili sousedé koukat. Teď nás po letech spojuje více než jen aktuální společný cíl.“
Jako první větší stmelení obce a sousedských vztahů popisuje dobu během pandemie – šily se roušky, sousedi si vzájemně jezdili na nákupy. „Asi jsme potřebovali nějakou další výzvu, abychom utužili komunitu.“
Spolek Zachovejme Poolší podle jejích slov vznikl v neděli 16. března, jen pár dní poté, kdy server iROZHLAS.cz přinesl zprávu o chystaném záměru postavit v Dolní Lutyni strategický podnikatelský park. „Tak jako si většina lidí pamatuje, co dělala, když padla Dvojčata, já si budu pamatovat to ráno, kdy jsem vezla děti do školy a z rádia se ozvala tato informace,“ říká Brtníčková.
Co začalo jako spolek nespokojených sousedů, kterým vadilo zejména to, že se o věci dozvídají z médií, a ne od svých zastupitelů, přerostlo v petici. Tu už podepsalo téměř 3700 lidí. „Manžel je webdesignér, já se zase živím správou sociálních sítí pro komerční klienty. Postupně jsme si vybudovali formální zázemí a dali tomu štábní kulturu,“ popisuje začátky spolku.
Dohoda o přípravě gigafactory? Jde spíše o gentlemanské gesto, hodnotí dokument právníci
Číst článek
Mluví o podpoře napříč republikou, ale také o neinformovanosti lidí z blízkého okolí. „Doháníme Pendolino na kole. Náš soupeř má neomezené prostředky a velký dosah. My si všechno musíme fyzicky obšlápnout,“ poukazuje Brtníčková na nerovnost nového spolku proti velkému zahraničnímu investorovi. O jakou firmu jde, přitom stále není jasné. Stát odmítá identitu investora prozradit, v médiích se opakovaně objevilo jméno firmy Samsung.
Dodává, že se zatím setkala pouze s jedním občanem, který není vysloveně proti umístění gigafactory na věřňovická pole. „Zatím jsem potkala jednoho člověka, který to má padesát na padesát,“ tvrdí Brtníčková.
Spolek si zřídil transparentní účet, na který přispívají zejména místní obyvatelé. „Plánujeme oslovit i místní firmy, které by příchodem velkého hráče mohly utrpět.“ První platba spolku šla za právnické konzultace při navrhování otázky do referenda.
Nic proti továrně
Brtníčková zároveň zdůrazňuje, že spolek Zachovejme Poolší není proti továrně jako takové. „Nemáme nic proti gigafactory,“ říká a dodává, že její rodina vlastní elektromobil. „Vadí mi to umístění,“ přesvědčuje a pokračuje otázkou: „Je tohle cena za zelenou budoucnost? Zničit zelenou současnost?“
Pozemky pro gigafactory měly zůstat zelené. Ministerstvo jedná s ochranáři o vycouvání z dohody
Číst článek
Podle ní se stát v původní deklaraci porozumění, která vznikla jako reakce na pokus o výstavbu automobilky Hyundai na témže pozemku v roce 2007, zavázal pro investory připravovat hlavně brownfieldy. „Stavět na zelené louce je levnější a rychlejší, tomu rozumím. Ale když i Nejvyšší kontrolní úřad upozorňoval na to, že ze 102 průmyslových zón, které stát podpořil, jich 98 vzniklo na zelené louce, tak je to za nás špatně,“ říká Brtníčková. Odkazuje se přitom na zjištění úřadu z roku 2018.
Podle advokátní organizace Frank Bold, která byla u podpisu aktualizované dohody o spolupráci mezi státem a ochranářskými spolky, stát investorovi nejdříve nabízel brownfieldy. Ty mu ale nevyhovovaly.
Zatím nemůžeme nic
Na otázku, jestli může místní referendum něco změnit, odpovídá starosta Petr Buzek (nestraník za STAN) kladně. „Pro mě určitě. Člověk si minimálně prověří, jak to lidé ve skutečnosti vnímají. A to je pro mě priorita,“ vysvětluje, proč je referendum důležité. „Chystáme se na to, že na základě referenda budeme připomínkovat krajskou změnu územního rozvoje,“ dodává starosta.
Sám starosta vyjadřuje nespokojenost s průběhem přípravy projektu. Podotýká, že je šitý horkou jehlou a že v něm vidí velké množství otazníků.
„Nechápu koncepci státu, který na jedné straně tvrdí, že velké průmyslové zóny jsou třeba, ale probudí se až na poslední chvíli a řekne, že to prostě udělají tady. Přitom 15 let předtím dělali všechno pro to, aby tady nic takového nevzniklo. Na tom já nevidím nic strategického. Lítáme ode zdi ke zdi,“ uzavírá Buzek.