Jak obstála vláda v boji s pandemií? Na dvě třetiny Čechů v průzkumu uvedlo, že ho nezvládla
Češi se v regionu střední a východní Evropy letos v březnu řadili k největším kritikům své vlády v souvislosti se zvládáním epidemie nemoci covid-19. Na rozdíl od některých států se méně obyvatel Česka ztotožňuje s tím, že covid-19 neexistuje a že údaje o počtu nemocných jsou ve skutečnosti nižší, než informují úřady. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění nevládní organizace Globsec, kterého se zúčastnili obyvatelé deseti zemí.
V sondáži sedm z deseti Čechů uvedlo, že jejich vláda nezvládá boj s epidemií covidu-19, opačný názor mělo 28 procent dotazovaných v ČR. Kritičtější ze zkoumaných zemí byli vůči vlastní vládě pouze Slováci, podle tří ze čtyř obyvatel Slovenska si kabinet špatně poradil s koronavirovou krizí.
Česko bylo ještě v dubnu v přepočtu na obyvatele zemí, kde zemřelo nejvíce lidí po nákaze koronavirem. Slovensko zase během silné druhé vlny koronavirové nákazy ve druhé polovině února a na začátku března zaznamenalo podle portálu Our World in Data největší přírůstky úmrtí na covid-19 na světě v přepočtu na milion obyvatel.
V Česku jen šest procent respondentů souhlasilo s názorem, že covid-19 je podvod a že ve skutečnosti neexistuje. V Rumunsku stejný názor zastávalo až 30 procent obyvatel. Zhruba čtyři z deseti Čechů soudili, že čísla ohledně počtu nemocných na covid-19 jsou ve skutečnosti nižší, než informují úřady. V Rumunsku, Litvě a na Slovensku to uvedla téměř polovina oslovených.
Eurobarometr: Vládě věří 19 procent Čechů, nejméně z celé unie. Klesla i spokojenost se stavem demokracie
Číst článek
Průzkum zjišťoval názory lidí i na EU a NATO či na světové velmoci a jejich představitele. Například více Čechů považuje za nejdůležitějšího strategického partnera Spojené státy, Slováci naopak upřednostnili Rusko.
Sondáž se konala ještě před diplomatickou roztržkou mezi Prahou a Moskvou, která vyústila ve vzájemné vyhoštění většího počtu pracovníků ambasád. Česko má ze zkoumaných zemí nejmenší podíl zastánců EU.
Kromě Česka a Slovenska se do průzkumu zapojili obyvatelé Bulharska, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska a tří pobaltských států. V každé zemi byl osloven reprezentativní vzorek přibližně tisíce respondentů.
