Podle dobové komunistické verze Jan Masaryk spáchal sebevraždu v noci na 10. března 1948. Jeho tělo se našlo pod okny koupelny jeho bytu v Černínském paláci. Policie má ale nyní k dispozici dokumenty z diplomatických archivů Francie, Spojených států a Velké Británie.

Podle serveru Aktuálně.cz z jednoho dokumentu vyplývá, že měl Masaryk před smrtí vyhrocenou hádku se třemi muži. Masaryk na ně údajně křičel, že nepodepíše neznámý dokument. Kdo byla trojice mužů a o jaký dokument šlo, záznam neuvádí. Kvůli verzi s vraždou se v minulosti vedlo několik vyšetřování.

„V tom období 90. let vznikla taková teorie, že v bytě bylo jakési partyzánské komando, které vytlačilo Jana Masaryka z okna a způsobilo tak jeho smrt,“ řekl v lednu pro Český rozhlas historik z Muzea paměti XX. století Jan Kalous.

Doplnil, že to, co se stalo, by mohly definitivně objasnit dokumenty ze sovětských nebo ruských archivů. Ty ale nejsou k dispozici.

„Sovětští zpravodajci tady od roku 1945 fungovali, měli tady určit rozpětí, podávali informace – to se všeobecně ví – i za pomoci československých představitelů. Ale bohužel víc a konkrétněji se zatím nepodařilo zjistit,“ říká historik.

Britská tajná služba zase údajně pracuje s poznatkem, podle kterého Masaryk dostal injekci prudce jedovatého kyanidu. Žádná vyšetřování ale nedokázala vyvrátit některou z verzí, jestli šlo o sebevraždu, vraždu nebo nešťastnou náhodu.

‚Voňavé Čechy‘

Jan Masaryk působil od roku 1925 jako československý velvyslanec v Londýně. Na protest proti mnichovské dohodě pak v roce 1938 z funkce odstoupil. Po okupaci se stal významným představitelem zahraničního odboje a od roku 1940 působil jako ministr zahraničí exilové londýnské vlády.

„Buďte hrdí, že jste mladí Čechoslováci. Buďte rádi, že budete moci pomáhat doopravdy budovat demokracii, volnost, lásku, slušnost a spravedlnost v té naší krásné, voňavé zemi. Je zapotřebí práce vás všech. Prosím vás o ni, děkuju vám za ni a mám vás rád,“ pronesl Masaryk mladší v roce 1947 v projevu národu.

Masaryk tehdy mluvil k výročí smrti svého otce Tomáše Garrigua Masaryka. Následný vývoj v Československu nesl nelibě. Zároveň se v únoru 1948 nepřidal k demisi nekomunistických ministrů, i přestože ji měl připravenou, popisuje historik Kalous.

„Pak zůstal ve vládě, která mu evidentně nevyhovovala, také mimo jiné proto, že v prvních hodinách po únoru podepisoval a ‚vyakčňoval‘ lidi z vlastního ministerstva,“ uzavírá Kalous.

Po komunistickém převratu a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho zhruba dva týdny po převratu za nejasných okolností zemřel.

V pondělí odpoledne ve 14.00 se v Černínském paláci, sídle ministerstva zahraničí v Praze, koná pieta k výročí Masarykovy smrti.

Josef Czyž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít