Historik: Veterány 2. světové války Češi uctívají, k novodobým jsou macešští
Celý svět dnes vzdává hold válečným veteránům. 11. listopad je totiž Dnem válečných veteránů. V novodobé historii samostatné České republiky se toto datum připomíná od roku 2001. Při této příležitosti ministr obrany Alexandr Vondra vyznamenal čtrnáct lidí.
11. listopad jako Den válečných veteránů není datum náhodné, váže se ke konci 1. světové války. Den veteránů tak vznikl na památku obětem války v demokratických zemích Evropy, v USA a v Kanadě. V novodobé České republice bylo datum 11. listopadu jako Den veteránů poprvé vzpomenuto v roce 2001.
„Celkem žije v České replice asi 16 a půl tisíce válečných veteránů, z toho je 1 440 z druhé světové války a něco přes 15 tisíc jsou novodobí veteráni ze všech válečných konfliktů,“ přiblížil v Ranním interview Radiožurnálu náčelník generálního štábu Armády České republiky generál Petr Pavel.
O válečných veteránech jsme v Ranním interview Radiožurnálu mluvili s náčelníkem generálního štábu Armády ČR Petrem Pavlem.
Generál Petr Pavel připomněl, že systém péče o válečné veterány je v Česku naprosto srovnatelný s péčí v západních armádách.
„Podmínky, které jsou nastavené zákonem o válečných veteránech, jsou v základních principech nastaveny opravdu dobře. Zahrnují komplexní péči od zdravotní přes psychologickou, duchovní, rehabilitační. Ale jsou tam i finanční stimuly,“ přiblížil. „Jak jsem měl možnost s veterány hovořit, s úrovní péče jsou velice spokojeni,“ dodal.
Podle vojenského historika, doktora Jindřicha Marka, se česká společnost veterány druhé světové války už vesměs naučila uctívat, jiný vztah má ale k vojákům, kteří se vrací ze zahraničních misí.
„Na jedné straně už můžeme říct, že třeba historici se učí zaplňovat bílá místa. Stát, potažmo ministerstvo obrany, se naučil starat se o sociální i zdravotní stránku veteránů. Ale zase jsme macešští v tom, jak se díváme třeba na účast našich vojáků v zahraničních misích dnes," řekl.
Jeho slova potvrdil také generál Petr Pavel. „Ve vztahu k druhoválečným veteránům je respekt, a uznání úcta téměř univerzální. U novodobých veteránů možná zčásti převládá to, že jsou to vojáci, kteří jezdí do misí vzdálených vnímání českému občanovi, a také je to možná zkresleno tím, že to někteří vnímají tak, že si tam vojáci jezdí vydělat,“ uvedl.
Zároveň ale zdůraznil, že se to i v tomto ohledu zlepšuje. „Jak se postupně popularizují výsledky našich vojáků v misích, veřejnost si stále více uvědomuje, že to není lehká práce, a práce těchto vojáků si váží. Myslím, že se to dostává na správnou úroveň,“ řekl.
Mladým lidem chybí vlastenecké cítění
Jedním z českých válečných veteránů je také dnes už 95letý brigádní generál Alexander Beer. Bojoval u Sokolova a jako zástupce velitele tankového praporu se podílel i na osvobození Ostravy a Prahy. Podle Alexandra Beera je mezi mladými lidmi dnes míra vlastenectví slabá.
„Jezdím po posádkách, do škol, do gymnázií. Přednáším a vysvětluji, jak jsme šli, jak jsme bojovali a především apeluji, že chybí u mladých lidí vlastenecké cítění. Je potřeba chybu hledat ve škole, ale především ve výchově rodičů,“ míní.
