Jed Novičok u nás určitě nebyl, tvrdí odborník. Osočení od Ruska chápe jako uznání českých chemiků
- Jed Novičok lze na území bývalého Československa dohledat v literatuře, ne ale v terénu. Takový je názor bývalého vedoucího Katedry farmakologie a toxikologie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Jiřího Bajgara.
- Serveru iROZHLAS.cz řekl, že obvinění Ruska o možném českém původu jedu, jímž byl ve Velké Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal, chápe jako poctu.
- Nařčení Ruska odmítá i Státní úřad pro jadernou bezpečnost, slovenskou stopu popřelo tamní ministerstvo obrany.
O smrtící látce s neznámým složením psal Bajgar v odborné literatuře v roce 2011, konkrétně ve sborníku Mimoriadne udalosti vo verejnom zdravotníctve od Cyrila Klementa.
Co je Novičok, který měl otrávit agenta Skripala? Chemická zbraň, 'které se nic nevyrovná'
Číst článek
V kapitole nazvané Bojové otravné látky zneužitelné v civilním sektoru zmiňuje i období let 1980 až 1990, kdy přišly informace o nové látce z území Sovětského svazu. „Objevily se i neověřené zprávy o existenci nervově paralytické látky v bývalém SSSR pod názvem Novičok; struktura této látky nebyla zveřejněna,“ popisuje.
'Dlouho se nevědělo, co to je'
„Za zmínku stojí i fakt, že k výzkumu zdravotnické ochrany před účinky nervově paralytických látek (a také dalších látek) je nutné tyto syntetizovat. V bývalém Československu to bylo realizováno ve VOZ 072 Zemianske Kostoľany (Slovenská republika), kde probíhala laboratorní syntéza těchto látek (v žádném případě se nejednalo o výrobu chemických zbraní!) na vysoké úrovni,“ píše dále Bajgar, mimo jiné i čestný člen Odborné společnosti vojenských lékařů, farmaceutů a veterinárních lékařů při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
To, že by se v rámci hledání ochrany v Československu někdy Novičok syntetizoval, ale Bajgar vyvrací. „Dlouho se nevědělo, co to je. Tenkrát jeho struktura nebyla známá, takže syntetizovaný nebyl,“ popisuje pro iROZHLAS.cz. „Spíše (se syntetizovaly) různé látky, které by strukturálně byly buď podobné, anebo nějaké další, abychom mohli vyvíjet ochranu.“
Rusko couvá v kauze Novičoku: Mysleli jsme Československo, nikoho neobviňujeme
Číst článek
Podobné domněnky vyvrací i slovenské ministerstvo obrany, podle kterého se Novičok ani žádné jeho verze v Zemianskych Kostoľanech ani nikde jinde na Slovensku nesyntetizovaly. Stručné „ne“ říká mluvčí ministerstva Danka Capáková i na dotaz, zda se někdy pokoušeli vyvinout proti Novičoku protilátku nebo ho na svém území vůbec měli.
Česká republika, nebo Československo?
Jedem Novičok byli podle vyšetřovatelů počátkem března v jihoanglickém městě Salisbury otráveni dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Rusko poté uvedlo, že „nejpravděpodobnějším zdrojem smrtící látky typu Novičok je Česká republika, Slovensko, Británie nebo Švédsko“.
Z obvinění ale Moskva posléze vycouvala. Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že pouze odkazovalo na potenciál uvedených zemí v těchto oblastech, a že „jed mohl pocházet z Československa“.
Skupina látek, jako je Novičok, VX nebo nervově paralytické látky, mají podobnou základní chemickou strukturu. „Na to se navazují různé radikály a podle nich nebo toho, jak se struktura obměňuje, je toxicita buď větší, nebo menší,“ vysvětluje Bajgar.
Obvinění Česka považuje svým způsobem za uznání. „Novičok tady určitě nebyl. Rusové pouze z internetu a dostupných publikací zjistili, že z bývalého Československa - a poté i z České republiky - je relativně spousta prací o této problematice. Česko je v této oblasti, přestože je malé, uznávané, a z toho zřejmě vycházeli,“ myslí si.
„Umíme to, ale zapomněli na to, že se jednalo hlavně o výzkum antidotních prostředků, a ne ofenzivní výzkum,“ doplňuje fakt, že se zdejší chemici zabývali protijedy.
Chemické zbraně v Česku
Bajgarova slova potvrzuje i Markéta Bláhová, vedoucí oddělení pro kontrolu zákazu chemických zbraní na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost. „Obecně není známo, co se rozumí pod látkou Novičok, co to chemicky je. Existují spekulace o osmi různých chemických složeních, ale přesně vám to nikdo neřekne,“ reagovala na dotaz server iROZHLAS.cz.
„Chemické zbraně na území České republiky nebyly, nejsou a já jsem přesvědčena, že nikdy nebudou.“
Markéta Bláhová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost
„Vzhledem k tomu, že přesně nevíme, co je to za látku, tak logicky ani nemáme standardy a laboratoře se mohou pouze na základě nějaké další analýzy pokusit stanovit pravděpodobnou strukturu těchto látek,“ doplnila.
V Česku existují specializovaná pracoviště, která mají od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost licenci pro nakládání s vzorky chemických látek. „To nejsou chemické zbraně, ale chemické látky, které se využívají pro mírové účely v průmyslu, zemědělství, farmacii, medicíně nebo pro speciální ochranné účely. Pokud máme definované chemické zbraně a bohužel víme, že je možné je zneužít, tak se musíme umět bránit, ať už je to vývojem protilátek, nebo ochranných opatření - oděvů, detekce, odmoření. Nebo je vůbec umět stanovit a definovat,“ popisuje Bláhová s tím, že úřad Novičok nebo jeho části na území Česka nikdy nezaznamenal.
Striktní pravidla
Ministr zahraničí Martin Stropnický (ANO) už dříve obvinění Ruska odmítl. „Můžu garantovat, že na území České republiky se žádné takové zbraně ani jiné a starší generace nenacházejí,“ zdůraznil. Zároveň uvedl, že čeští vojenští chemici jsou pouze analytici.
Podobně se vyjádřila i ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO), která tvrzení označila za absurdní. „Česká republika je od 90. let signatářem mezinárodní úmluvy o zákazu, vývoji, výrobě a šíření chemických zbraní a striktně ji dodržuje. Náš liberecký 31. pluk chemiků se zabývá výhradně ochranou proti těmto látkám,“ napsala na twitteru.
Zmíněný liberecký útvar chemické vojenské posádky se na dotaz serveru iROZHLAS.cz nechtěl vyjádřit. „Armáda České republiky antidota (protilátky) proti látkám v tisku označovaným jako 'novičoky' nevyvíjí. Tyto látky nemá k dispozici a nikdy je neměla,“ uvedl stručně Petr Sýkora z tiskového odboru ministerstva obrany.
Prezident Miloš Zeman ve středu uložil Bezpečnostní informační službě, aby zjistila, zda se na území ČR nervový plyn Novičok nevyvíjel nebo neskladoval. Hlava státu upozornila, že ačkoliv podezření o výrobě nebo skladování Novičoku v Česku nevěří, bude podle něj lepší, když bude mít ujištění, že tomu tak není. Zprávu by BIS měla zpracovat do měsíce.
Vyhoštění ruských diplomatů
Velké Británie v reakci na podezření, že za otravou agenta Skripala stojí Rusko, vyhostila už v polovině března 23 diplomatů. Rusko odpovědělo stejným krokem. V návaznosti na to pak ruské diplomaty či zaměstnance ambasády začaly vyhošťovat i země Evropské unie a Spojené státy americké.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Česko vyhostí celkem tři členy diplomatického personálu, a to jako výraz solidarity s Velkou Británií. Šedesát ruských diplomatů vyhostí USA, zároveň bude uzavřen konzulát v Seattlu. Třináct diplomatů vyhostí Ukrajina, například Kanada, Francie, Německo či Polsko čtyři diplomaty.
„Vítáme kroky našich spojenců, které jasně ukazují, že stojíme bok po boku a posíláme Rusku ten nejsilnější signál, že nemůže pokračovat v porušování mezinárodního práva,“ komentovala to britská premiérka Theresa Mayová.
Rusko pravděpodobně odpoví stejnými kroky, uvedla agentura RIA s odkazem na ministerstvo zahraničí.
