Jireš z ministerstva: Armáda musí nabrat 14 tisíc vojáků. Stejný problém mají i další země Aliance
Česká armáda slaví Den ozbrojených sil. Na Vítkově se předávala vyznamenání nebo povyšovalo do vyšších hodností. Ceremonie se děla na pozadí války na Ukrajině a poté, co NATO schválilo zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP. „Už máme na stole první společné projekty nebo skupiny zemí, které se společně chtějí domlouvat na pořizování protivzdušné obrany,“ říká Jan Jireš, vrchní ředitel sekce ministerstva obrany pro obrannou politiku.
Opozice upozorňuje, že současná reprezentace byla s vypětím silu schopná splnit závazek výdajů dvou procent HDP, ale ty se mají postupně zvyšovat na pět procent. Co ministerstvo dělá pro urychlení akvizičního procesu?
Tato nutnost změnit a urychlit akviziční proces se týká celé Evropy, všech aliančních zemí. To znamená, že to není unikátní problém České republiky. Ale všechny evropské země musí jinak přistoupit k systému akvizic.
Poslechněte si rozhovor s Janem Jirešem, vrchním ředitelem sekce ministerstva obrany pro obrannou politiku
A to i na základě zkušeností z války na Ukrajině, kde vidíme, že inovační cyklus ve vojenských technologiích se v poslední době extrémně zkrátil, v zásadě trvá jen několik měsíců. Není možné, aby alianční armády nakupovaly novou vojenskou techniku a trvalo jim to mnoho a mnoho let.
Abych to vytknul před závorku, týká se to nejen České republiky, ale všech aliančních zemí a musíme kompletně změnit systém.
A co je v té závorce v případě České republiky?
V té je několik praktických věcí, které můžeme udělat my. A děláme je. Zaprvé víc využívat rámcové smlouvy, zejména na nákup takových věcí, jako je munice nebo ostatní zásoby. Rámcové smlouvy nám dávají mnohem větší flexibilitu. Musíme je využívat mnohem víc než dosud.
Co to znamená rámcové smlouvy? Jak to urychlí proces?
To znamená, že ministerstvo uzavře smlouvu například s výrobcem munice, která platí mnoho let, a ministerstvo může v rámci platnosti té smlouvy podle potřeby a v tu chvíli, kdy to buď potřebuje, nebo na to má peníze, nebo obojí, postupně dokupovat nasmlouvaný materiál bez toho, aby se na každý nový nákup smlouva uzavírala znovu.
Koupit to co ostatní
A ty další způsoby, jak urychlit nákup nových zbraní a techniky?
Myslím si, že dlouholetý problém České republiky začíná už v té fázi, kdy akviziční proces začíná. To je fáze specifikací, kterou dělá armáda. Když si vojáci kreslí, co přesně má kupovaná vojenská technika splnit.
Často to v minulosti vedlo k tomu, že jsme si poptávali nějaký velice specifický český vojenský materiál, který nepořizovala žádná jiná země. To materiál potom jednak zdražovalo a jednak jeho pořízení prodlužovalo.
Musíme dál pracovat na tom, abychom limitovali tuto kreativitu při vytváření úvodních specifikací. A pokud možno, aby si Česká republika pořizovala úplně to stejné, co si pořizují ostatní evropské alianční armády. Když si něco může pořídit Nizozemsko nebo Dánsko, tak není důvod, aby Česká armáda potřebovala něco jiného.
Hodně se mluví o tom, že Česko podobně jako další evropské země teď možná nejvíc ze všeho potřebují posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu. Co se zatím na tomto poli událo? Co už v poslední době Česká republika pořídila a co předpokládá, že si pořídí?
Ten závazek je poměrně nový. Ministři obrany to schválili teprve začátkem června. A teď mám na mysli to obrovské zvýšení požadavků na protivzdušnou obranu v celé Evropě, které vychází z té nové sady aliančních požadavků na schopnosti. A tam se předpokládá, že evropské země budou muset posílit svoji protivzdušnou obranu až o 400 procent společně.
2:58
Prapor územní obrany do každého kraje. Armáda plánuje vznik nových posádek po celém Česku
Číst článek
Česká republika v protivzdušné obraně dosud pořídila věci, které vycházely z té minulé sady požadavků na schopnosti. Budeme v příštích několika málo letech dostávat nové systémy protivzdušné obrany z Izraele.
Ale samozřejmě platí, že ve světle zkušeností války na Ukrajině a na základě nově přijatých aliančních požadavků na schopnosti budeme muset protivzdušnou obranu mnohonásobně navýšit.
Předpokládám, že tak budeme činit ve velké míře ve spolupráci s ostatními evropskými zeměmi. Už máme na stole první společné projekty nebo skupiny zemí, které se společně chtějí domlouvat na pořizování protivzdušné obrany.
A můžete být trošičku konkrétnější?
Uvedu iniciativu, se kterou přišlo Německo. Jmenuje se European Sky Shield Initiative. Já předpokládám, že zejména co se týká těch vrcholových a tedy extrémně drahých systémů protivzdušné obrany, ty skutečně Česká republika nebude pořizovat čistě sama a na základě svých českých specifikací. Ale zapojí se do mezinárodní spolupráce s ostatními zeměmi.
37,5 tisíce vojáků
Dnešní česká armáda má spolu s ministerstvem obrany zhruba 28 tisíc lidí a bude jich potřebovat 37,5 tisíce a k tomu 10 tisíc lidí v aktivní záloze. Co dělá ministerstvo proto, aby tohoto cíle dosáhlo?
Já myslím, že ta čísla jsou ještě horší, než jste řekl. Protože vy jste zmínil počet vojáků plus zaměstnanců ministerstva obrany, respektive dalších lidí v uniformě, kteří nejsou součástí Armády České republiky. V armádě je dnes zhruba 24 tisíc vojáků a potřebujeme jich skutečně 37 až 38 tisíc.
To znamená, že oproti současnému stavu musíme, abychom splnili naše nové alianční závazky, navýšit stav o přibližně 14 tisíc oproti dnešku. Čili ten problém je ještě horší. A opět je to problém, kterému čelí i další evropské země.
51:28
Foltýn: Češi nemají rádi svůj stát. Armádě důvěřují proto, že po nich v době míru nic nechce
Číst článek
Ten největší problém dnes a v budoucích letech nebudou peníze, ale personál, to znamená lidé.
A jak je motivovat, aby se hlásili?
Paní ministryně Jana Černochová (ODS) už v poslední době učinila řadu opatření, zejména jde o to poměrně razantní zvýšení platů vojáků. Samozřejmě peníze nejsou to jediné a nestačí to.
Je potřeba vytvořit i optimální pracovní podmínky pro vojáky a další věci. Ale řekl bych, že penězi to začíná, je to takový základ. To se podařilo a myslím, že je tu prostor dávat ještě víc v budoucích letech tak, aby armáda byla naprosto konkurenceschopná na trhu práce.
Další věcí je vytvoření takové infrastruktury a takového pracovního prostředí, aby lidé do armády chtěli. To souvisí s dvěma věcmi. Jednou je budování nových schopností a nákupy nové techniky, aby lidé byli entuziastičtí při vstupu do armády a věděli, že budou pracovat s nejlepšími nástroji, které jsou k dispozici, nebo které můžeme pořídit.
Druhá věc je infrastruktura včetně prostředí vojenských základen. Tam například mohu zdůraznit, a opět to vyplývá z nových závazků v rámci Aliance, že Česká republika bude muset například postavit tři kompletně nové vojenské základny, které budou naprosto moderní a budou poskytovat vojákům, myslím, skvělé prostředí.
