Jourová: Neustále řešíme dopady protiruských sankcí na Evropu, zařadit do nich plyn by bylo nezodpovědné
Jak účinné jsou evropské sankce proti Rusku? Připravuje Evropská komise další postihy? Jak se při dodržování sankcí proti Rusku chovají evropské firmy? „Chystáme již devátý balík sankcí,“ říká pro Radiožurnál místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO), které se ptal Tomáš Pancíř.
Minulý týden jste řekla, že Evropská komise pracuje na novém balíčku sankcí proti Rusku. Čeho by se nové sankce měly týkat?
Řekla jsem to v kině před premiérou filmu o Alexeji Navalném. Řeč byla o tom, že Alexej Navalnyj má na seznamu 6000 lidí, kteří by měli být na sankčním seznamu. My jsme jich tam zatím dali kolem 2000. V té souvislosti jsem řekla, že pořád pracujeme na nových sankcích, pořád vyšetřujeme nové a nové případy jednotlivců, firem.
Nikdy jsme nechtěli podnikat kroky, na které by zásadním způsobem doplatily některé evropské státy, říká k uvalování protiruských sankcí místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO).
Neustále propočítáváme, jaké by byly zpětné rázy na Evropu, kdybychom přišli s dalšími sankcemi třeba z oblasti energetiky. Nemůžeme si dovolit léčit nemoc něčím, co nás samotné bude ničit. Zároveň se snažíme prosadit, aby se dalo sankcionovat obcházení sankcí.
Znamená to, že kdyby na ten seznam přibyli další lidé, dostali byste se až k těm 6000 lidí?
Nepochybně budeme dávat na seznam další firmy i jednotlivce. Teď jsme sáhli do Íránu. Jsme přesvědčeni, že máme důkazy o tom, že právě sebevražedné drony, které zabíjely na Ukrajině, byly dodány z Íránu.
Zjišťujeme, zda máme dostatek důkazů pro uvalení sankcí proti některým běloruským činitelům. Samozřejmě hlavním cílem je Rusko, které máme v hledáčku a kde nám velice pomáhají i výsledky práce investigativních novinářů, například Bellingcatu, který stál i za filmem o Alexeji Navalném, ke kterému se opět vracím.
O jaký okruh lidí v Rusku by se sankce mohly rozšířit?
Vždy to musí být lidé nebo firmy, které prokazatelně napomáhají režimu Vladimira Putina. Které podporují ekonomicky, vojensky či podvracejí i formou dezinformací.
Je zcela zřejmé, že pro Evropu nebyl snadný krok sankcionovat i některá tzv. média, jako byla Russia Today a Sputnik. Mám teď v hledáčku další média, na která mě upozornil ukrajinský ministr kultury.
Sankce na plyn
Mluvila jste o tom, že propočítáváte různé další možnosti zpřísnění sankcí i směrem k energetickým surovinám. Vychází z těch průběžných propočtů něco, o čem uvažujete, že byste mohli do sankcí doplnit tak, aby tam nebyl zpětný ráz, o kterém jste před chvílí hovořila?
Víme jistě, že jsme si zatím netroufli dát na sankční seznam dovoz ruského plynu. A to přesně z důvodu, že si to zatím nemůžeme dovolit. Přitom se to děje tak nějak pochodem, že Rusko zpomalovalo dodávky plynu už před invazí, a teď víme, jak jsou ty dodávky nespolehlivé. Dá se říct, že se možná tok plynu směrem do Evropy a tok velkých peněz směrem do Ruska zastaví tímto způsobem, aniž bychom museli tuto sankci přijímat.
Uvažujete o tom, že byste si třeba troufli plyn zařadit do sankcí?
Domnívám se, že momentálně by to nebylo úplně zodpovědné vůči některým státům, které jsou více závislé na dodávkách ruského plynu. Jsou to zejména státy střední a východní Evropy, mimo jiné i ČR. Nikdy jsme nechtěli podnikat kroky, na které by zásadním způsobem doplatily jenom některé státy.
Rusko není jediný problematický hráč v energetice, varuje Bartuška. ‚Unie musí přehodnotit soběstačnost‘
Číst článek
Snažíme se omezit závislost tím, že diverzifikujeme dodávky. Máme teď několik zásadních spolehlivých dodavatelů. Budeme dále propočítávat dopady, a je možné, že otázka plynu už nebude pod tak velkým tlakem, jak se jevila v létě.
Jak jste v Evropské komisi spokojeni s efektem sankcí? Nečekali jste, že dopady budou přece jenom pro Rusko citelnější?
My jsme v komisi realisti. Nikdo z nás nečekal, že se takto brutální rozsáhlá vojenská agrese dá zastavit ekonomickými sankcemi. Zároveň teď pracujeme na tom, abychom udělali přesnější propočty dopadů jak na Rusko, tak zpátky na EU, což také požadovaly některé státy.
Tato analýza by měla ukázat směr, do jakých dalších komodit nebo jak rozsáhlých sankcí bychom se měli dál pouštět. Dovolím si připomenout, že ekonomický tlak, diplomatický tlak a dostání Putina do mezinárodní izolace se nám stále jeví jako jednoznačně nejlepší způsob, jak reagovat.
Všechny další reakce, které se debatují ve veřejném prostoru, jsou podle mě velice špatné, ať už je to přímá vojenská intervence ze strany NATO, nebo to, že bychom měli odvrátit zrak od toho, co se na Ukrajině děje. To někdy slýchám v některých státech.
Anebo dokonce že je potřeba jet Putinovi políbit prsten a požádat ho, aby se na nás nezlobil a dodával nám plyn. Toto slýchám i v Čechách od lidí, kteří mávají českou vlajkou. Připadá mi to opravdu i morálně naprosto vyvrácené z kloubu.
V úvodu jste mluvila o tom, že je potřeba zabránit obcházení sankcí. Minulý týden jste řekla, že je potřeba se zabývat rolí některých sousedních států, které umožní Rusku dovážet zboží podléhající sankcím. Které státy jste měla na mysli?
Ve veřejném prostoru již bylo zmiňováno, že se jedná o Turecko, přes které se organizují některé obchody. Neříkám, že za asistence státu, ale hovořím o tom prostoru. Jsou to i aktéři, kteří působí na území evropských států nebo respektive státu EU.
Abychom dosáhli maximálního efektu sankcí proti Rusku, chceme také zavádět možnost sankcionování těch, kteří je obcházejí. Proto jsme navrhli tzv. euro crime, tedy evropský trestný čin obcházení sankcí s velice citelnými tresty. Zatím se nám nepodařilo ten trestný čin nechat schválit všemi státy, potřebujeme jednomyslnost. Myslím, že by to pomohlo.
Jak se promění postoj Evropské Unie vůči Číně? Jaká rizika Čína představuje? A jaké kompetence bude mít Evropská mediální rada? Poslechněte si celý rozhovor.