Kancléř Merz chce posílit německou armádu. Novinář: Je to obrovský úkol, chybí všechno včetně lidí
Spolkový kancléř Friedrich Merz se snaží naplnit jeden ze svých hlavních vládních cílů. Chce posílit obranný průmysl Německa a vyzbrojit a rozšířit jeho armádu tak, aby byla schopná potenciálně bránit východní křídlo NATO a odstrašit ruskou hrozbu. „Chybí skutečně všechno a peněz je potřeba hodně. Je to úkol na desetiletí,“ popisuje novinář a moderátor Seznam Zpráv Martin Jonáš v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Německo zavede od příštího roku opětovnou dobrovolnou vojenskou službu. Jak se snaží mladé k odvodům nalákat?
Je otázka, jakou podobu ta forma vojenské služby v Německu bude mít. Nutno říct a předeslat, že v tuto chvíli se koaliční vláda Friedricha Merze zmítá asi v dosavadně největším vnitrokoaličním sporu. Ten se týká právě vojenské služby v Německu. Zkusím ten problém velmi rychle popsat.
Zavede Německo povinnou vojenskou službu? A je plán posílení německé armády reálný? Poslechněte si celý rozhovor s novinářem Seznam Zpráv Marinem Jonášem
Obě dvě vládní strany, CDU/CSU Friedricha Merze a SPD, němečtí socialisté, se od začátku společného vládního působení o otázku vojenské služby přou. Německá koalice CDU/CSU přinesla do hry určitou formu návratu povinné vojenské služby. A tak vypadal i kompromis, který strany uzavřely o víkendu.
Během posledních dnů a hodin se ozvala celá řada vlivných nespokojených politiků z řad sociálních demokratů. Na poslední chvíli před plánovanou tiskovou konferencí, kde měl být oznámený kompromis o této věci, ten kompromis odmítli.
To znamená, že celý problém a vnitrokoaliční diskuze se během čtvrtka přenese na půdu Bundestagu. A nyní je tedy otázkou, jak bude vypadat vojenská služba v nejlidnatější zemi a v nejsilnější ekonomice Evropské unie.
Mezi návrhy se objevovaly také určité nápady, že pokud by se nenašel dostatek dobrovolníků, měly by se počty vojáků navyšovat losováním. Jak by měl fungovat tento mechanismus?
Dá se říct, že to je ta podstata návrhu, kterou tlačí CDU/CSU Friedricha Merze a který se orientuje na model fungující například v sousedním Dánsku.
Německá vláda schválila zákon o vojenské službě. Vstup do armády bude ale i nadále zatím dobrovolný
Číst článek
Vypadá to tak, že v 18 letech všichni muži, v případě Dánska i ženy, musí povinně vyplnit dotazník. Na základě něho armádní úřady vyhodnotí, kdo je a kdo není vhodný pro vojenskou službu. Pak se losuje.
V případě Dánska je to tak, že zhruba pětina odvodu schopných lidí se dostaví nejdříve k pohovoru. Ten opět vyhodnotí schopnosti a možné zařazení daného rekruta. Ve výsledku pak zhruba pětina daného ročníku skutečně nastoupí půlroční vojenskou službu.
To je návrh, se kterým přišla CDU/CSU. Povinnost nastoupit na vojenskou službu platila v Německu do roku 2000. Vrátila by se do hry v okamžiku, kdy nebude dostatek dobrovolných zájemců o službu v Bundeswehru.
K tomu je nutno dodat, že se v Německu v podstatě nenajde obranný expert, který by si myslel, že těch dobrovolníků nakonec bude dost. A to vzhledem k tomu, že plány jsou velmi ambiciózní a že Bundeswehr chce do roku 2030 mít o 80 000 vojáků v aktivní službě víc.
Rezervisté z NDR
V řadách představitelů CDU se objevil i nápad povolat jako záložníky bývalé vojáky východoněmecké armády, kteří byli doposud z vojenské služby vyloučeni. Je to vůbec realistické? A jak kontroverzní tento nápad je?
Myslím, že není až tak dalece kontroverzní to, že by se jednalo o rezervisty armády bývalé NDR. Přestože ta má v německé historiografii a veřejné paměti dosti katastrofální pověst vzhledem k brutalitě a šikaně, které doprovázely její fungování.
23:06
Vojáků i aktivních záloh je nedostatek. Musíme do toho občany více vtáhnout, míní senátor Fischer
Číst článek
Tady jde spíš o to, jakým způsobem se může německý stát stavět ke svým rezervistům, ať už z východu, nebo ze západu. To je otázka, která se se zvyšujícím mezinárodním napětím a agresivitou Ruska vrací do hry.
Ukazuje se například to, že Německo nemá ani přístup ke kontaktům na bývalé vojáky, aby se na ně mohl stát obrátit a případně je povolat do služby. Jedná se o určitou kolizi s velmi přísnými německými zákony na ochranu osobních údajů. Je to jeden z problémů, které nepřispívají k současné ani budoucí kondici německé armády.
Když teď odstoupíme od personálních problémů, Friedrich Merz nechal na úvod svého vládnutí kvůli zbrojení uvolnit dluhovou brzdu. Je už teď jasné, kolik peněz bude potřebovat?
Kdybych měl citovat opět experty, kteří se tímto problémem v Německu zabývají, řekli by, že všechny peníze na světě. Rozměr toho úkolu skutečně odpovídá rozměru problému a ten je obrovský. Zejména po velmi dlouhé éře vlády Angely Merkelové, která v podstatě ušetřila Bundeswehr k smrti.
To nejsou moje slova, jsou to slova otevřeně pronášená i předními německými generály a mimo jiné také parlamentním zmocněncem pro německou armádu. Ten otevřeně řekl a napsal do své zprávy, že v otázce obrany vlastního území „německá armáda není bojeschopná ani akceschopná.“
25:17
Bezpečnostní expert: Dánky povinně do armády? V případě mobilizace mají brannou povinnost i Češky
Číst článek
Chybí všechno ve všech úrovních. Ve všech kategoriích výzbroje jsou nedostatky – co se týče munice, logistiky a podobně. Pak k tomu samozřejmě přichází personální problém, o kterém jsme mluvili a který je velmi palčivý.
Peněz je potřeba opravdu hodně na dlouhé časové období. Zacelení tohoto problému je úkol možná na desetiletí.
Nutno říct, že ty ambice odpovídají tomu, co německá vláda, alespoň zatím na papíře, chystá ve fiskální oblasti. Výdaje na německou armádu by se do roku 2030, pokud bude realita odpovídat plánům, měly zdvojnásobit. Mělo by to být přes 150 miliard eur ročně. To by znamenalo pochopitelně zdaleka největší obranný rozpočet v Evropské unii.
Kolik peněz bude Německo na posílení své armády potřebovat? A jaké spory návrh vyvolává ve vládní koalici? Poslechněte si celý rozhovor s novinářem ze Seznam Zpráv Martinem Jonášem nahoře v článku.
