„Ano,“ uvedl mluvčí Jakob na dotaz, zda resort o možné korupci spojené s unijními dotacemi informoval zástupce Evropské komise. „Nicméně je důležité opět zdůraznit, že ministerstvo zdravotnictví nemá k případu aktuálně žádné oficiální informace,“ dodal.

Projekt Motolského onkologického centra byl zmíněný v policejních dokumentech k tzv. kauze Motol, do kterých mohly server iROZHLAS.cz a Radiožurnál nahlédnout. Centrum má po svém otevření poskytovat komplexní onkologickou péči, včetně prevence, diagnostiky a onkologické, radioterapeutické a chirurgické léčby.

Celý projekt má vyjít na 4,5 miliardy korun, samotná stavba by měla stát 3,7 miliardy korun a právě touto částkou by měla přispět Evropská unie, a to prostřednictvím Národního plánu obnovy. Ministerstvo zdravotnictví zatím poskytlo nemocnici dvě zálohové platby v celkové výši bezmála 738 milionů korun.

Kontrola smluv

Že by české autority měly o kauze Motol dát vědět svým kolegům v Bruselu, řekl pro server Seznamzpravy.cz člen Národní ekonomické rady se specializací na problematiku Evropské unie Petr Zahradník.

„Musí se o tom nyní minimálně vyrozumět Evropská komise. Ta má možná jediná slovo a je posuzovatelem toho, zda ten projekt splnil svoje kritéria, nebo ne. Je to navíc spojené s mnohem přísnějším sledováním. Jsou tam takzvané milníky, a pokud ty milníky nejsou splněny, tak ten projekt nedostane nic. Je to velmi riziková věc,“ uvedl.

Ministerstvo pod vedením Vlastimila Válka (TOP 09) nyní smlouvy spojené s Motolským onkologickým centrem, ale i dalšími projekty kontroluje. „V současné době dochází k prověřování smluvních vztahů týkajících se akcí financovaných z evropských prostředků, konkrétně Národního plánu obnovy. Prověřování probíhá průběžně,“ uvedl mluvčí Jakob.

Vedle toho probíhá prověrka taky v samotné nemocnici. Ta se podle Jakoba má zaměřit na smluvní vztahy se všemi firmami, které byly v policejních dokumentech označeny za podezřelé. „V současné době jsou však prioritou projekty financované z fondů EU,“ dodal.

Je totiž povinností členských států Unie a jejich úřadů, aby odhalily možné porušení podmínek, jako je podvod, korupce nebo střet zájmů.

„Pokud členský stát zjistí závažnou nesrovnalost, musí to jeho představitelé včas řešit. V případě potřeby je třeba finanční prostředky získat zpět od konečného příjemce. Pokud členský stát takový krok neudělá, může sama Komise zahájit finanční opravu, aby tyto finanční prostředky získala zpět,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz tisková mluvčí Komise Rüya Perinceková.

Válek už dříve uvedl, že je přesvědčený, že Česko o peníze z Evropské unie na Motolské onkologické centrum nepřijde. „Na základě dostupných informací jsem přesvědčen, že díky včasnému zásahu orgánů činných v trestním řízení nedošlo k naplnění podvodného plánu ředitele Ludvíka (exředitel Miloslav Ludvík) a jeho náměstka, nedošlo k ohrožení Motolského onkologického centra a problematické dodatky, které měly navyšovat uzavřenou cenu a dohody, nebyly podepsány,“ uvedl pro ČTK.

Kauza Motol

Ústřední postavou motolské korupční kauzy je bývalý náměstek ředitele nemocnice Pavel Budinský. Ten figuruje prakticky ve všech případech korupce, které se policii podařily ve Fakultní nemocnici v Motole zmapovat. Budinský si podle kriminalistů rozjel ve své nemocniční kanceláři byznys, kdy tam nejrůznějším podnikatelům, ředitelům firem i živnostníkům nabízel sjednávání určitých výhod či podílů na nemocničních zakázkách. Za to od nich dostával peníze.

Tyto peníze pak směřovaly i přímo k řediteli nemocnice Miloslavu Ludvíkovi, mnohdy právě zprostředkovaně přes Budinského. Oba jsou nyní obvinění z korupce, dotačního podvodu i poškozování zájmů Evropské unie a hrozí jim až 12 let za mřížemi. Celkem policie v kauze obvinila 18 lidí.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít