Mrazy mohou být pro vinaře hřebíkem do rakve. Někteří loni přišli o celou úrodu, říká prezident svazu
Česko v neděli v noci zasáhly mrazy, které ohrožují úrodu ovoce. Zemědělský svaz pěstitelům a zahrádkářům doporučuje nepodcenit riziko a na mrazy se připravit. Loni totiž v jejich důsledku přišli ovocnáři až o 80 procent úrody, vinaři v Čechách skoro o celou. „Můžeme mít vyhráno odhadem až někdy od poloviny května. Samozřejmě se s napětím budeme dívat na závěr dubna, stejně jako loni,“ řekl Radiožurnálu prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Mrazy teď ohrožují hlavně meruňky a broskve. Jak je to s vinnou révou? Můžou současné mrazy poškodit i ji?
Vinice ještě nejsou v plné připravenosti a vegetační fázi, kterou by mrazy měly ohrozit.
A když se vrátíme k loňskému dubnu, jaké škody vám vinařům mrazy způsobily a jak jste se s tím dokázali vyrovnat?
V české vinařské oblasti byly škody katastrofální, protože dosahovaly místy až 100 procent. Když se to zprůměruje, tak jsme se na Moravě pohybovali někde kolem 30 procent. Vyrovnat jsme se dokázali jedině díky tomu, že ten rok byl ekonomicky velmi složitý, klesala poptávka, takže jsme mohli vyjít s tím, co se na Moravě urodilo a s redistribucí surovin, kterou si vinaři navzájem mohli poskytnout.
Meteorologové varují, že v následujících týdnech můžou mrazy přijít znovu. To už by bylo nepříjemné i pro vinnou révu. Jaké období je nejrizikovější? A kdy si definitivně oddechnete, že už mrazy rostlinám neublíží?
Příroda teď trochu funguje jako v pohádce o kůzlátkách. Vždycky dá rostlinám naději, ty se samozřejmě nechají zlákat a probudí se. Pak do toho přijde rozmar přírody, který je potrestá mrazy.
Teď nejsme schopni absolutně nic predikovat. Samozřejmě všichni víme a cítíme, že se to posouvá směrem dopředu. Dřív se mrazy dostavovaly ještě v květnovém období, teď nás postihuje to, že se vegetace probudí už někdy na přelomu března a dubna a pak přijde trest. Můžeme mít vyhráno odhadem až někdy od poloviny května. V tuto chvíli se s napětím budeme dívat na závěr dubna, tak jako tomu bylo v loňském roce.
Obrana před mrazy
Mluvit ale spolu můžeme o tom, jak se bránit jarním mrazům. Je řešením třeba změna v pěstování?
Určitě. My se tím zabýváme, ale není to ze dne na den. U zemědělství je nějaká změna koncepční nebo strukturální ve střednědobém nebo dlouhodobém hledisku. Potřebujeme se na tyto posuny zařídit, a potom ty trvalé kultury do přírody zasadit.
To znamená zaměřit se na vhodnost odrůd, ale i udělat biodiverzní opatření, aby byla kritická místa schovaná někde v závětří, aby tam pracovaly stromy a tak dále. Krátkodobá opatření jsou zapalování balíků slámy nebo použití různých větrných turbín.
Noc v Česku byla mrazivá, ovocnáři se snažili chránit rozkvetlé stromy. Vyhřívání sadu stojí desetitisíce
Číst článek
Nebo třeba zakrytí porostů netkanou textilií. Co z toho je nejúčinnější?
To nedokážu posoudit, vždy záleží na poloze a rozsahu mrazu. V loňském roce jsme používali parafinové svíce i postřiky, ale v momentě, kdy teploty klesnou na pět stupňů pod nulu a mráz trvá dvě třetiny noci, jsme bez šance.
Jak nákladná jsou taková opatření? A nakolik se to může projevit na cenách vína? Nákladná samozřejmě jsou poměrně významně. Navíc vzrostly i všechny ostatní náklady, takže jsme v evropském i celosvětovém měřítku velmi těžko konkurenceschopní. Každá taková nákladová koruna je pomyslným hřebíkem do naší rakve. Můžeme si jen přát, aby k tomu nedošlo.
