Mám svou představu o významu roušek, řekl Klaus. ‚Rouškaři‘ podle něj mají typické charakteristiky
Bývalý prezident Václav Klaus si roušku při připomínce 28. října nevzal záměrně. Má svou představu o významu roušek, řekl v rozhovoru pro ČTK. Koronavirus považuje za víc než ‚pouhou‘ nemoc a zneužití této nemoci za nástroj k přeměně světa. K otázce pandemie a současných vládních opatřeních se chce vyjádřit v knize, kterou se spolupracovníky z Institutu Václava Klause plánuje vydat počátkem prosince.
Klaus byl kritizován, že 28. října přišel uctít památku státního svátku bez roušky a mluvil bez ní s lidmi, kteří spadají do rizikové skupiny obyvatel. Bývalý prezident si nemyslí, že by to byla chyba.
„Já to dělám programově a záměrně, a když člověk něco dělá programově, tak za A to nepovažuje za chybu a za druhé považoval bych za nedůstojné, kdybych dělal, to co dělá řada našich politiků, že se začne omlouvat,“ řekl.
Kdyby nám unikla data o lidech na internet, byl by to větší průšvih, říká Dzurilla o centrálním systému
Číst článek
K omluvě nevidí důvod. „Mám svou představu o významu roušek, ne že bych si ji já sám vymyslel, přeci medicínská profese má mezi sebou vášnivé bojovníky za roušky a stejně vášnivé odpůrce roušky,“ dodal.
Klaus si myslí, že takzvané rouškaře je možné definovat pomocí ‚celé řady dalších významných charakteristik‘ podle ‚soubojů‘ v dalších oblastech. „Rouškaři jsou samozřejmě lidi, kteří jsou vítači migrantů, rouškaři jsou lidi, kteří si přejí posilu Evropské unie a rychlé přijetí eura, já bych viděl řadu takových doplňujících charakteristik,“ řekl.
‚Rouškaření‘ podle něj něco říká o sebevědomí člověka, jeho politickém světonázoru či o hodnocení světa. Z průzkumů přitom vyplývá, že s nošením roušek souhlasí většina české populace.
Své názory chce představit v pokračování jarní knihy Karanténa. „Protože myslím, že druhý lockdown, druhé umrtvení života v naší zemi vyžaduje druhou knížku od nás na toto téma se zásadním, širokým názorem o těchto věcech,“ poznamenal.
Češi a roušky
Z výsledků výzkumu sociologa Dana Prokopa vyplývá, že roušky nosí 85 procent lidí. „Těch, kteří ani nenosí roušky, je asi o 10 procent více než na jaře. Sabotérů, kteří jsou proti opatřením, jsou jen jednotky procent,“ říká Prokop. Celý rozhovor a článek můžete najít zde.
Podotkl, že názor jeho a jeho spolupracovníků odráží název vydaného článku Covid-19: Pouhá nemoc, nebo instrument k přeměně společnosti a světa. „Myslím, že je naprosto zjevné, že my říkáme, že je to víc než pouhá nemoc a zneužití této nemoci a opatření, která státy zavádějí, je nástroj k přeměně světa tak, jak ho známe,“ řekl k chystané knize.
Kritizovat také chce takzvané číslo R, které ukazuje rychlost šíření viru v populaci. Zdůraznil, že hodnota tohoto čísla není bezprostředně měřitelná. „Je to velký matematický model založený na hromadě předpokladů a založený na celé řadě neměřitelných a nekvantifikovatelných údajů, a který je velmi, velmi sporný,“ uvedl.
Podle Klause by se Česko při hledání cesty boje s epidemií nemělo inspirovat u jiných států, ale na základě studování ‚tisíce článků, textů, studií a analýz‘ by si lidé měli vytvořit svůj názor. Při přijímání opatření státu podle něj platí pravidlo trade-off, tedy ‚něco za něco‘.
Covidových operátorů mělo být víc, přiznává šéf Chytré karantény. Vojtěch hází odpovědnost na Rážovou
Číst článek
„Existuje dilematické rozhodování mezi dvěma nebo eventuálně více konkurenčními cíli,“ podotkl. Za konkurenční cíle považuje minimalizaci ztrát lidských životů a minimalizaci rozvrácení společnosti, ekonomiky, státních financí či školství. Na pomyslné křivce by se posunul ‚o kousek jinam‘, než jsou současná vládní opatření.
Klaus zkritizoval deficit navrhovaného státního rozpočtu. Deficitní financování označil za ‚zhoubu lidstva‘. Řekl, že on jako ministr financí a předseda vlády žil v kategoriích stamilionů korun. „Dnešní vlády žijí ne v kategoriích miliard, ale žijí v kategoriích stovek miliard. To je pro mě konec světa, a to já nemohu přijmout ani vteřinku,“ zdůraznil.
Za podstatu seriózní přípravy rozpočtu považuje škrty, ke kterým se současná vláda nedobrala. Zároveň zkritizoval ministryni sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD), kterou označil kvůli jejím návrhům, například na zvýšení minimální mzdy či zvýšení důchodů, za antiškrtovou bojovnici a skutečnou zhoubu lidstva.
