Covidových operátorů mělo být víc, přiznává šéf Chytré karantény. Vojtěch hází odpovědnost na Rážovou
- Odborníci vládě na jaře doporučovali, aby pro zvládnutí druhé vlny zajistila 1000 až 3000 operátorů pro trasování nakažených. V polovině září jich bylo v akci jen 578.
- Že mělo být operátorů víc, přiznává i Vladimír Dzurilla, šéf Národní agentury pro komunikační a informační technologie, která má na starosti Chytrou karanténu. Místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD) zpětně vidí nedostatek operátorů jako chybu, kterou by mohla prověřit případná sněmovní vyšetřovací komise.
- Nedostatek operátorů byl způsoben tím, že se vláda spoléhala na vlastní zdroje a nezačala včas se zřízením externího call centra, které sama plánovala a doporučovali ho i odborníci. S tím vláda začala až v září a dodnes není vysoutěženo.
- Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zodpovědnost za nezřízení call centra přehazuje na hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Ta na dotazy Radiožurnálu neodpověděla.
Varování, že hygienické stanice nestíhají trasovat nakažené koronavirem, se začala objevovat již na počátku září.
„Těch případů je strašně moc. A byť bychom chtěli, abychom s každým mluvili do hodiny, tak se nám to prostě nedaří a nemůžeme to nikdy zvládnout,“ přiznávala už 4. září šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová. Podobná varování postupně během září začala přicházet i z dalších míst republiky.
Lžou lidé při hlášení kontaktů? ‚Nemůžeme to vyloučit a důvody možná i chápu,‘ říká hlavní hygienička
Číst článek
Podle Michala Bláhy, zakladatele webu Hlídač státu, který boj vlády s koronavirem dlouhodobě podrobně mapuje, byl na vině především nedostatek operátorů v call centrech pro trasování nakažených.
Vládě přitom již na jaře skupina odborníků doporučovala zajistit minimálně jeden tisíc operátorů s tím, že je třeba mít možnost jejich počet rychle navýšit až na tři tisíce. V polovině září však v akci bylo pouze 578 operátorů. Jejich počet se alespoň na tisíc podařilo navýšit až 6. října.
„Jsem přesvědčen, že nefunkční trasování je jedním z hlavních důvodů, proč se v září počet nakažených tak rychle zvýšil,“ říká pro Radiožurnál Bláha. Právě on doporučení na svém webu zveřejnil.
Jde o materiál, na jehož tvorbě se podílel i Pavel Řehák. Jeho rady v březnu přesvědčily vládu šlápnout na brzdu a zavést opatření, která Česku pomohla první vlnu epidemie koronaviru úspěšně zvládnout. V květnu dostala materiál na stůl i vláda.
Hamáček: Epidemie brzdí relativně pomalu, vláda bude muset požádat o prodloužení nouzového stavu
Číst článek
„Náš problém byl v tom, že jsme počet trasovačů pořád doplňovali, než že bychom je měli navíc. Mělo jich být víc, to je pravda,“ přiznává Vladimír Dzurilla, ředitel Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT), která má na starosti projekt Chytré karantény.
Nedostatek operátorů označuje zpětně za problém i místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD). Ten na konci října prohlásil, že by uvítal zřízení sněmovní vyšetřovací komise, aby se zjistilo, jaké chyby se při přípravě na druhou vlnu koronaviru staly.
Nedostatek operátorů je podle něj jednou z věcí, která by se prověřit měla. „To, že hygiena začala velmi rychle kolabovat z hlediska kapacit, je něco, co by se určitě mělo prověřit,“ říká Radiožurnálu i nyní ministr vnitra.
Vlastní zdroje nestačily
Počet trasovačů nebyl dostatečný z toho důvodu, že vláda se při jejich zajišťování spolehla na vlastní zdroje, vyplývá z dostupných informací.
„Plán Chytré karantény vycházel primárně z navýšení interních zdrojů. To znamená s obsazením asi 200 nových míst v průběhu léta,“ popisuje Adam Vojtěch, který do konce září zastával post ministra zdravotnictví, a měl tedy projekt Chytré karantény na starosti. „Nejdříve mělo jít o mediky, pak celníky nebo lidi z Úřadu vlády,“ vyjmenovává Vojtěch vládní zdroje.
Jenže podle zmíněného doporučení odborníků se měli operátoři nabírat spíše z externích zdrojů. To znamená, že se mělo vysoutěžit externí call centrum, které by umožňovalo rychle navyšovat počet operátorů podle vážnosti situace.
„Celé to doporučení od začátku bylo, ať to dostanou na starosti externí call centra,“ popisuje Bláha z Hlídače státu.
Jaké důsledky měla absence takového call centra, dobře ukazují data. 15. září se vládě podařilo do akce dostat 578 operátorů, na minimální doporučovanou tisícovku jejich počet vzrostl 6. října. Zatímco se tedy jejich počet v těchto dnech navýšil ani ne dvakrát, denní přírůstek nakažených vzrostl téměř třikrát.
Nedostatek operátorů podle Bláhy přispěl k tomu, že se méně testovalo. „Když bylo málo operátorů, tak nestíhali odtrasovat dostatek lidí a poslat je pak na testy. Proto se pak méně testovalo,“ vysvětluje.
Denní počet provedených testů se ve zmiňovaném období opravdu navyšoval jen minimálně. Zato však výrazně narostl počet, kolik z provedených testů vyšlo jako pozitivních – z osmi procent na devatenáct.
A to podle epidemiologa Petra Smejkala z IKEM ukazuje ztrátu kontroly nad nárůstem nakažených. „Když stát stíhá epidemii držet pod kontrolou testováním a trasováním, tak si musí pozitivitu hlídat pod pěti až maximálně osmi procenty. Jakmile máte ale patnáctiprocentní záchyt, tak prostě víte, že nestíháte,“ říká Smejkal s tím, že k tomu výrazně přispěly právě chybějící kapacity na trasování.
Zeptejte se ministerstva
S tím, aby se zřídilo externí call centrum, přitom počítal také vládní materiál z letošního května. Ten zmiňoval jeho přípravu po technické, metodické a školící stránce. „Tak aby bylo v případě blížícího se nástupu druhé vlny epidemie možno do jednoho až dvou týdnů call centrum aktivovat a rozšiřovat,“ stojí konkrétně v květnovém materiálu vlády, který má Radiožurnál k dispozici.
Kolik rizikových kontaktů hygiena trasovala u nakažených? Na začátku září přes tři, dnes jeden
Číst článek
Ministerstvo zdravotnictví se však velmi dlouho nemělo k tomu, aby ho skutečně zřídilo. „Začali jsme to řešit až v návaznosti na vývoj situace ve druhé polovině srpna,“ přiznává exministr Vojtěch.
To, že se mělo zajistit dřív, přiznává i Vladimír Dzurilla z NAKIT. Odmítá však, že by to byla chyba jeho agentury. „Naším úkolem je, aby Chytrá karanténa fungovala systémově. Bylo na ministerstvu, aby zajistilo operátory. Spíš se zeptejte tam,“ říká.
Ministerstvo zdravotnictví ale přiznává, že výběrová řízení na dlouhodobé zajištění dostatku operátorů teprve probíhají. Proč s tím tedy ministerstvo zdravotnictví nezačalo dřív? „Na to, aby se vysoutěžilo externí call centrum, nebyl od nikoho žádný oficiální návrh. Nikdo s tím za mnou nepřišel,“ vysvětluje exministr Vojtěch.
Na námitku, že se zřízením externího call centra počítal i vládní materiál, Vojtěch reagoval s tím, že za jeho implementaci zodpovídal centrální řídící tým v čele s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou. Právě ona měla podle něj být tou, kdo za ním měl s návrhem na zřízení externího call centra přijít.
Radiožurnál o rozhovor poprosil také hlavní hygieničku Rážovou. Ona, podobně jako tiskový odbor ministerstva zdravotnictví, však na žádost ani po týdnu nereagovala.
Vojtěch říká, že ke zpoždění přispělo také to, že zřízení externího call centra odmítaly hygienické stanice. „Ze strany hygienických stanic nebyla vůle, aby se do toho procesu zapojovali externisté. Až následně mám pocit, že vzhledem k vývoji té situace pochopily, že to bez toho nebude možné,“ říká exministr.
Šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová ale tvrdí, že ministerstvo s hygienami zavedení externích call center oficiálně nediskutovalo. „Že bychom někde psali na ministerstvo písemný nesouhlas s tím, aby se zavedlo externí call centrum, tak to určitě nebylo. Nejsem si vědoma ani toho, že by nás někdo svolal, zda-li máme něco proti call centru. Nevzpomínám si na to,“ říká Jágrová.
Společnost rozdělená koronavirem: sabotérů je minimum, podceňujících více
Číst článek
Hygieny podle ní spíše poukazovaly na to, že externistům volání pacientům neumožňuje zákon. „Zákon uvádí, že tuhle činnost může provázet pouze zdravotnický pracovník. To jsou osobní data nemocných lidí, takže tam nelze nabrat někoho z ulice,“ vysvětluje šéfka pražské hygieny.
Sama nicméně přiznává, že se zhoršující se situací se na obvolávání postupně začali podílet právě i externisté, byť se zákon nijak neměnil. „Externisté pracují pro ministerstvo zdravotnictví, nikoliv pro hygienickou stanici. Takže se obraťte na hlavní hygieničku nebo na pana ministra,“ říká.
Na projekt Chytré karantény měla od července dohlížet také Rada pro zdravotní rizika. Do jejího čela se postavil premiér Andrej Babiš (ANO), který ale na dotaz Radiožurnálu, jestli pro včasné vysoutěžení externího call centra něco udělal, neodpověděl.
Premiér nedostatek operátorů řešil poté, co 9. října narostl počet nakažených o do té doby bezprecedentních více než osm tisíc případů. Babiš tehdy vyzval soukromé firmy, aby vládě se zajištěním operátorů pomohly.
Ty to udělaly a v následujícím týdnu se počet trasovačů z tisícovky postupně navýšil až na 1500, a později se ve špičkách vyšplhal až k 1900. To, vzhledem k tomu, že se během října přijala další opatření, podle Dzurilly z NAKIT stačí k pokrytí přibližně 12 tisíc nových případů nákazy denně.
